Strategie ukovaná praxí

Kapitola 8: O segmentaci odvětví

14:08.

Gabriela telefonovala přibližně deset minut, a když položila, vypadala celkem zaraženě.

„Je všechno v pořádku?“ zeptal jsem se.

„Ale ano, jenom mi byly sděleny velmi zajímavé informace ohledně rentability zákazníků a typů pozic, na kterých pracujeme.“

„Tomu říkám skvělé načasování, protože právě na segmentaci se teď podíváme. Martine, Alexi, jdeme na to?“ zeptal jsem se přes okno, jelikož spolu postávali na zahrádce vychutnávající si jarní sluníčko, které právě vyšlo zpoza oblaku. Oba přikývli a o necelou minutu už seděli na svých místech.

„Takže segmentace,“ začal jsem, „o co se asi tak jedná? A jak nám něco takového může pomoct?“

„Já bych řekla, že podstatou je rozdělení odvětví na nějaké menší logické celky,“ odpověděla Gabriela.

„Hmm, to je pravda. Nicméně, i strategické skupiny by tuto definici splňovaly, pamatujete?“

„Souhlasím, ale strategické skupiny se zaměřovaly na rozdělení soupeřících podniků v odvětví. Segmentace je za mě více o zákaznících,“ nedala se Gabriela.

„Tebe jen tak nenachytám, skvělá poznámka! Na základě čeho se tedy dělá segmentace? Zmínila jsi zákazníky, a ti tam určitě patří, nicméně když si segmentační mapu představíte jako graf, který má dvě osy, přičemž jedna patří zákazníkům, čemu asi tak patří ta druhá?“

„Produktům?“ zapojil se do diskuse Martin.

„No jasně. Různé charakteristiky zákazníků na jedné ose a typy produktů, které v odvětví existují nebo by existovat mohly, na ose druhé.“56

„Celkem mi tím připomínáš marketingový pohled na trh,“ poznamenal Alex.

„Jsem rád, že zmiňuješ právě toto, protože je potřeba dodat, že segmentace z pohledu strategie bude daleko míň podrobná než ta marketingová. Představme si celou situaci na malinko přehnaném příkladu. Na jedné ose máte různé charakteristiky zákazníků, na druhé produkty. Čistě teoreticky, jak by mohla vypadat ta nejpodrobnější možná segmentace?“

„Na jednu osu můžeš vypsat naprosto všechny druhy produktů,“ přemýšlel Martin nahlas.

„Jdeš správným směrem, napadá tě nějaký příklad?“

„Řekněme, že prodávám zmrzlinu. V takovém případě bych musel vypsat všechny možné příchutě, případně i jejich kombinace, kdyby si někdo objednal více kopečků. Raději ani nezmiňuji různorodé typy posypů a nevím čeho.“

„Ano, něco takového by šlo. A co ti zákazníci?“

„Tím pádem by tam pak museli být vyjmenovaní doslova všichni jednotlivci,“ zakončil Martin.

„Ano. Výhodou pak je, že můžete všem ušít nabídku přímo na míru. Pokud máte obrovské množství dat a víte, co kdo nakupuje, například díky věrnostní kartičce, není taková akce nereálná. Dokonce něco podobného vidíme poměrně běžně a tuším, že s tím ve velkém začal mezi prvními obchodní řetězec Target v Americe.57 Avšak tuto oblast přenechme odborníkům na marketing. Strategická segmentace je mnohem obecnější. Když se tak o tom bavíme, jak byste vůbec definovali segment?“

„Napadá mě, že se jedná o takové malé odvětvíčko, které je sice něčím odlišné, ale ne natolik, abychom ho považovali za samostatné odvětví,“ řekla Gabriela.

„Výraz ‚malé odvětvíčko‘ by se měl začít používat v učebnicích,“ smál se Martin jeho klasickým dobrosrdečným smíchem.

„Gabriela ale není daleko od pravdy,“ poznamenal jsem. „Opravdu se bavíme o výseku odvětví, který se od ostatních segmentů často liší alespoň jednou z pěti sil. Kolikrát jsou to právě zmiňovaní zákazníci, i když samozřejmě ne nutně.“

„Je možné, že se liší i více než jedna z těch pěti sil?“ nadhodil Alex.

„V principu ano, akorát dávejte velký pozor, aby pak nešlo o zcela odlišné odvětví. Představme si takovou situaci například na Martinově příkladu se zmrzlinou. Řekněme, že máte klasický stánek ve městě a vašimi primárními zákazníky jsou lidé procházející danou lokalitou. Můžeme dokonce říct, že se fokusujete na prodej velmi kvalitní kopečkové zmrzliny ve zmíněné lokalitě. Jiní prodejci se mohou soustřeďovat na segment točené zmrzliny, další zase na levnější verze. Případně existují i podniky, které nabízejí všechno v mnoha lokalitách. Pořád se bavíme o odvětví klasického prodeje zmrzliny, akorát s různými segmenty. Pokud se, řekněme, rozhodnete pořídit si stroj na točenou zmrzlinu, vstoupíte do nového segmentu, kde jsou možná trochu odlišní dodavatelé, případně malinko jiní zákazníci. Nicméně, i přesto si myslím, že se pořád nacházíte ve stejném odvětví. Pokud se však rozhodnete začít dělat zmrzlinové degustační akce pro firmy jakožto součást teambuildingů, budete vystavení jak výrazně jiným zákazníkům, tak soupeřícím podnikům, potenciálním novým hráčům, substitutům a nejspíše i dodavatelům.“

„Nikdy bych nevěřil, že strategické myšlení se dá takto účinně aplikovat na stánek se zmrzlinou,“ poznamenal Martin zmateně kroutící hlavou.

„Strategické myšlení je tady pro všechny a to jak v pracovní, tak v osobní sféře,“ zamudroval jsem.

„Ukážeme si segmentaci i na nějakém dalším příkladu?“ zeptala se Gabriela.

„Samozřejmě, co tak rovnou na příkladu tvé firmy?“ odpověděl jsem s úsměvem.

„Určitě, budu jen ráda, můžeš nám však před tím pro inspiraci ukázat nějaký jiný příklad?“

„Dobrá tedy. Doposud jsme se o segmentaci odvětví jenom bavili, nicméně, skutečnou hodnotu z ní dostanete, až si celý postup vizualizujete. Představte si například, že působím v odvětví poskytování konzultací pro firmy. Naším úkolem je vytvořit graf, kde na jedné ose bude nějaká charakteristika zákazníka a na druhé produkty. Jak bych asi mohl potenciální zákazníky rozdělit? Co vám dává logiku?“

„Navrhuji segmentovat je dle velikosti,“ nadhodil Martin.

„Případně se můžeme zaměřit na odvětví zákazníka,“ přidal se Alex.

„Nebo si je klidně rozdělme na sektory služeb a výroby. Případně na podniky vlastněné státem a soukromým sektorem, možností je hrozně moc,“ uzavřel Martin.

„Souhlasím, máme hromadu možností, klidně tedy pro jednoduchost vyberme velikost,“ odvětil jsem. „Jak byste rozdělili produkt?“

„Například dle oblastí, ve kterých by ty konzultace probíhaly?“ nadhodila Gabriela.

„Dobrý nápad, co konkrétně navrhujete? V jakých oblastech se obecně konzultace dělají?“

„Podniková strategie,“ zašklebil se Martin.

„Právo, všechno z financí, výroba, marketing, obchod…“ pokračovala Gabriela.

„Nábor, IT, komunikace, psychologie, ESG,“ dodal Alex.

Přikyvoval jsem, rychle píšíc do počítače.

„Hotovo. Vyznačím ty segmenty, na které bych se jako potenciální konzultant mohl vzhledem k mým kompetencím zaměřit,“ dokončil jsem a připojil kabel od projektoru, aby se i ostatní mohli podívat.

Tabulka segmentační mapy: řádky tvoří produkty (finance a daně, právo a regulace, IT, strategie, výroba, fúze a akvizice, akvizice talentů, ESG, management a problem solving, marketing, obchod, psychologie a komunikace), sloupce velikost zákazníka (1 až 10, 11 až 50, 51 až 200, 201 až 500, 501 až 1000, 1001 a více). Šedě jsou vyznačena vybraná pole.

„K čemu je tato segmentační mapa dobrá? Co myslíte?“

„Určitě nám zase řekneš, že je na nic a podstatu máme hledat někde úplně jinde,“ vtipkoval Martin.

„Nejsi zas tak daleko od pravdy,“ zasmál jsem se.

„Samotná ta tabulka nám říká, jaké segmenty jsou aktuálně v odvětví dostupné. Vynechme teď pro jednoduchost fakt, že oblastí pro konzultace tam může být daleko víc a potenciální nové produkty chybí úplně. Všimněte si, že šedé segmenty jsem v rychlosti nastřelil dle toho, jestli na ně mám kompetence a jestli by zároveň dávaly smysl jak mně, tak potenciálním zákazníkům. Co dalšího je potřeba zvážit?“

„Řekla bych, že u každého segmentu se těch pět sil může lišit. Někde bude jinak intenzivní konkurence, jinde zase různě silní zákazníci s jinými potřebami a tak dále,“ ozvala se Gabriela.

„Bezpochyby se jedná o zásadní rozdíly, z nichž plyne samotná ziskovost segmentů. Pak je rovněž potřeba vědět, které segmenty můžeme jakožto firma nejlépe obsluhovat, což je ale téma interní analýzy.“

„V té tvé tabulce se zaměřuješ s několika málo produkty na téměř všechny velikosti firem, což by mohla být fokální strategie. Nicméně, lze se fokusovat i na jeden typ zákazníka a doručit mu více produktů?“ zeptal se Alex.

„Určitě ano, výborná poznámka. Představ si firmu vyvíjející interní systém, v němž si podniky mohou spravovat celou personální agentu, od mezd přes docházku až po smlouvy a nevím co dalšího. Dej mi vteřinku, hned takový příklad nastřelím,“ odpověděl jsem a po pár vteřinách byla tabulku hotová.

Tabulka: řádky tvoří produkty (nábor, etablace, smlouvy, docházka, svěřený majetek, mzdy, rozvoj, osobní informace), sloupce velikost firem zákazníků (malé, střední, velké). Šedě je vyznačen sloupec malých firem.

„Tak vidíš,“ ukázal jsem na projektor. „Tato naše smyšlená firma se zaměřuje jen na malé organizace, ale nabízí jim v dané oblasti celé spektrum služeb. Klidně by pak mohla existovat jiná firma poskytující například čistě docházkový systém pro malé podniky a jednalo by se tedy o jedinou službu pro jeden typ zákazníka. Je kolikrát vhodné udělat více segmentačních map, bez nich totiž člověk nemá šanci zanalyzovat všechny dostupné možnosti. Podíváme se tedy v rychlosti na tu tvoji situaci, Gabrielo?“

„Tak dobře, jak začneme?“ odpověděla odhodlaně.

„Zkusme z co nejvyšší perspektivy. Jak bys nejjednodušeji rozdělila zákazníky a typické produkty personálních agentur?“ zeptal jsem se.

„Mohu si připojit svůj počítač a nasdílet obrazovku?“

„Jasně,“ odpověděl jsem, načež se Gabriela přesunula k projektoru, kde chvilku psala. My ostatní jsme v tichosti čekali, jelikož ji nikdo nechtěl rušit.

„Rozdělila bych ty základní produkty takto,“ ozvala se nakonec ukazujíc na projektor.

Tabulka: řádky tvoří produkty (trvalý nábor, dočasné umístění, outsourcing, testování, poradenství), sloupce velikost firem zákazníků (malé, střední, velké). Šedě jsou vyznačena vybraná pole.

„Lidé si někdy myslí, že agentury hledají jenom zaměstnance na stálo. Hodně z nich však zaměstnává různé typy talentů a pak je za poplatek dočasně umisťují do podniků zákazníků. Agentury taktéž dokážou přes outsourcing zpracovat některé části náborového procesu, různě radit, pomáhat s výběrem a tak dále. Nicméně, jenom ti větší hráči zpravidla poskytují takové spektrum služeb. A pak jsem tady já. Segmenty vyznačené šedě jsou ty, které obsluhujeme, a narovinu vám řeknu, že můj finanční ředitel mi právě potvrdil, co jsem stejně tušila.“

Gabriela se na chvilku odmlčela, jako kdyby hledala vhodná slova: „Upřímně, jedině obsazování pozic na dobu neurčitou je produkt, který nám opravdu vydělává. U toho ostatního je zisk tak nějak na nule.“

„A proč ses do těch segmentů pouštěla, když jsi říkala, že široké pokrytí je spíše doménou velkých firem?“ divil se Alex.

„Protože má dobré srdce a chce všem pomoct,“ odpověděl Martin a Gabriela se na něj usmála.

„Patriku, napadla mě jedna věc. Co když chci zákazníky rozdělit zároveň dle velikosti a dejme tomu lokality, plus do toho potřebuji zakomponovat produkty? Pak asi potřebujeme trojrozměrný model, ne?“ zeptal se Martin zamyšleně.

„Velmi dobrý dotaz, ukážeme si jak zvládnout i takovou situaci. Gabrielo, co kdybychom si udělali segmentační mapu specificky pro nábor těch permanentních pozic?“

„Ano, prosím.“

„Výborně, napiš tedy do tabulky pod sebe alespoň v základu typy pozic, které pro klienty nabíráte. Z jakých oblastí jsou? Výroba? Finance? Obchod?“ nabádal jsem ji.

„Hotovo, co dál?“ zeptala se.

„Dejme tomu, že chceme zákazníky rozdělit dle dvou kritérií. Prvním ať je klidně velikost. Co by mohlo být tím druhým? Lokalita?“

„Hmm, lokalita ne, jelikož k ní nemám data. Rozdělím je raději na podniky poskytující služby a na podniky výrobní.“

„Dobře, teď tu tabulku vytvoř dle této logiky,“ řekl jsem jí ukazujíc na obrazovku mého počítače.

Gabriela chvilku přemýšlela a pak se plácla po čele: „To mě mohlo napadnout.“

„Hej! Taky se chci podívat,“ dožadoval se Martin zvědavě, ale já jsem na něj jenom mrknul.

„Nechci po tobě, abys nám tady veřejně psala hrubou marži všech segmentů, ale když si tuto analýzu budeš zpracovávat doma, určitě ji tam vlož. Teď jednoduše vykřičníky označ ty segmenty, ve kterých jste dlouhodobě ztrátoví. Následně zkus hvězdičkou vyznačit pár nejlepších segmentů dosahujících naopak nejvyšší hrubou marži. Písmenem ‚X‘ konečně vyznač segmenty, které jsou nesmyslné.“

Gabriele to netrvalo ani dvě minuty.

Tabulka: řádky tvoří produkty (výroba manuální, výroba ostatní, IT a R&D, obchod, marketing, finance, HR, střední management, vyšší management), sloupce zákazníci ve službách a ve výrobě podle velikosti (malé, střední, velké). V polích jsou značky x, * a !!! a šedé vyznačení.

„Jak jednoduché a žádný trojrozměrný prostor nepotřebujeme,“ zasmál se Martin.

„Jako všechny hádanky, když znáš odpověď. Nicméně, co vám ta segmentační mapa říká?“

„Že Gabrielin podnik se soustředí na relativně velké spektrum pozic, přičemž minimálně pět segmentů jí dokonce prodělává peníze,“ pokračoval Martin.

„Což občas může být chtěný postup, například když je racionální bránit nějaký segment i za cenu ztráty, ale troufám si tvrdit, že toto není zmíněný případ,“ dodal jsem.

„Dívám se na konkrétní čísla,“ ozvala se Gabriela. „A ani v oblasti marketingu, financí nebo HR nemáme špatné výsledky, ale je zajímavé, že v sektoru služeb jsme daleko ziskovější než v sektoru výroby. Asi to bude tím, že pozice pro výrobní firmy mají svá specifika, i když přímo s výrobou nesouvisejí, a pocitově bych řekla, že jim tak dobře nerozumíme.“

„Fakt zajímavé zjištění,“ řekl jsem překvapeně.

„Nicméně, vzhledem k času se musíme pohnout dál, a proto jen pár klíčových postřehů na závěr. Za prvé, segmentace odvětví je důležitým strategickým nástrojem. Za druhé, neustále přemýšlejte nad tím, jak model pěti sil a taktéž PESTEL působí na jednotlivé segmenty, které obsluhujete nebo byste obsluhovat chtěli. Zmíněný postup vám ukáže jak potenciální příležitosti ke zlepšení ziskovosti, tak i oblasti, na které si je potřeba dát pozor. Zároveň musím dodat, že k již zmíněným modelům budete rovněž potřebovat interní analýzu, které se budeme za chvilku věnovat. Moje poslední myšlenka je spíše takovou výzvou – zkuste odvětví segmentovat způsoby, jež by konkurenty nenapadly. Je celkem možné, že najdete rozdělení, o kterém se vám dosud ani nezdálo.“

Poznámky

  1. PORTER, Michael E. Competitive advantage: creating and sustaining superior performance. New York: Free Press, 1985. ISBN 0-02-925090-0. ↩
  2. DUHIGG, Charles. Síla zvyku : proč děláme, co děláme, a jak to změnit. 2. vydání. Brno: BizBooks, 2021. ISBN 978-80-265-1048-2. ↩