Strategie ukovaná praxí

Kapitola 7: Vliv makroprostředí

13:27.

Po krátké přestávce, která netrvala ani deset minut, jsme se vrátili na svá místa s vědomím, kolik toho ještě potřebujeme probrat, přičemž čas do odletu nemilosrdně utíkal.

„Kdy že vám to přesně letí?“ nadhodil jsem.

„Čtvrt na devět večer a odsud vyrazíme v šest, jelikož cesta na letiště taky chvilku zabere,“ odpověděl Martin.

„Nic, co bychom nezvládli. A teď se bez dlouhých řečí zeptám, co myslíte, jaká analýza vnějšího prostředí nám chybí?“

„Neřešili jsme například ten zmiňovaný státní vliv,“ ozvala se Gabriela.

„Dobrý postřeh. Víte, když mi včera ráno Martin volal, tak zmínil, že investor po něm chce nějaké ‚pastelky‘. Přiznám se, nechybělo moc, abych se od smíchu polil čajem, když mi tento vysoce odborný termín zmínil,“ odpověděl jsem, načež po mně Martin s úšklebem hodil papírové letadýlko, které v průběhu pauzy poskládal.

„Ale on opravdu něco takového říkal!“ nemínil se Martin vzdát.

„Já ti, kamaráde, opravdu věřím, akorát si myslím, že po tobě nechtěl psací potřeby, ale znalost modelu PESTEL.“

„Jo, to bude ono!“

„A napovím vám, že se jedná o model pokrývající převážně makroekonomické prostředí. Písmenko ‚P‘ reprezentuje to, co říkala Gabriela – politické prostředí. Co myslíte, že bude znamenat písmeno ‚E‘?“

„Ekonomické prostředí?“ tipoval Martin a já jsem přikývl.

„Nedochází pak při analýze k překrývání oněch dvou prostředí? Myslím politiky a ekonomie?“ nadhodila Gabriela.

„Samozřejmě. Což nám ale nijak nevadí, protože ve skutečnosti moc nezáleží na tom, jestli nějaký faktor zařadíte správně. Klíčové je, abyste na nic nezapomněli. Co tedy písmeno ‚S‘?“

„Sociální prostředí?“ navázala Gabriela. „Případně společenské?“

„Ano, a co ‚T‘?“

„Technologické prostředí,“ řekl Alex, když Gabriela ani Martin nereagovali.

„Výborně, a co druhé písmeno ‚E‘?“

„Ezoterika,“ řekl Martin s kamennou tváří, načež Gabriela vyprskla smíchy.

„Environmentální prostředí,“ dodal Alex.

„Skvělé, zůstává nám poslední písmeno ‚L‘, kdo uhodne první?“

„Legislativní prostředí?“ tipla Gabriela.

„Správně. Tento model, PESTEL se používá v různých variacích a ne vždy ve stejné délce. Někdy se zkracuje na PEST nebo SLEPT, na tom však dohromady nesejde, případně si ho neváhejte rozšířit o cokoliv dalšího. Podstatou je podívat se na každé z těchto prostředí a odhadnout alespoň ty nejvýznamnější faktory, které mají, respektive mohou mít v budoucnu dopad na vaši organizaci. Tím dopadem myslím jak dopady pozitivní, tak negativní, případně různé varianty, které mohou nastat. Jak u modelu pěti sil, tak i zde je vhodné vybrat alespoň ty nejpodstatnější, přičemž ve finále ke každému faktoru zajistíte adekvátní opatření. Ať už se bavíme o využití příležitosti, eliminaci hrozby nebo obou naráz. Dotazy?“

„Chápu tedy správně, že tyto faktory, na rozdíl od modelu pěti sil, nemají jednoznačný vliv na zisk a může se to vyvrbit různě, že?“ ujišťovala se Gabriela.

„Přesně tak a nejde jenom o zisk, ale i o samotnou existenci firmy. Vezmi si například odvětví kryptoaktiv. Nová regulace MiCA40 z mého laického pohledu omezí vstup do tohoto odvětví a některým firmám doslova ukončí činnost, protože nebudou schopné jí dostát. Důsledky se však dotýkají i zmíněného modelu pěti sil, protože hrozba vstupu nových konkurentů, případně intenzita soutěže v odvětví, se tím může teoreticky snížit. To je vlastně i důvod, proč jsem říkal, že finální opatření k nejvýznamnějším faktorům se dělají nejlépe, až máš výstupy všech analýz, protože sama vidíš, jak se navzájem ovlivňují.“

„Patriku, chci se zeptat,“ ozval se Martin. „Máš i k tomuto modelu nějakou pomůcku? Protože mě narychlo z hlavy nenapadá, co všechno se může skrývat například pod ekonomickým prostředím.“

„Jasně, že mám, hned ji nasdílím. Tím se vlastně dostáváme k praktikování, protože řeči kolem vám moc nedají,“ dodal jsem hledajíc v počítači vhodný soubor. Tentokrát mi celý proces zabral jenom pár vteřin.

„Tady je slíbená pomůcka. Ani zdaleka se však nejedná o kompletní seznam, berte ji spíše jako inspiraci, kterou jsem vytvořil jak na základě práce jiných autorů, tak mých zkušeností.41,42,43 Je jasné, co po vás chci?“

Politické prostředí: stabilita vlády, regulace importu a exportu, příznivost podnikatelského prostředí, korupce, míra zdanění, DPH, vláda pravice/levice, schopnost ovlivňovat politická rozhodnutí, přístup ke státním dotacím a podpoře, výše odvodů, školství, odchod do důchodu, ochrana domácích podniků, minimální mzda, síla odborů, schopnost soudů, ...

Ekonomické prostředí: úrokové míry, inflace, směnný kurz, HDP, ne/zaměstnanost, ekonomický cyklus, hospodaření vlády, monetární a fiskální politika, ceny energií, platební bilance, deficit zahraničního obchodu, výdaje domácností, vývoj mezd, ...

Sociální prostředí: životní úroveň obyvatelstva, zdravotní stav, věková struktura, životní styl, vzdělání a kvalifikace, postoj lidí k podnikání, kulturní normy a pravidla, náboženství, vývoj počtu obyvatel, společenské třídy, mobilita pracovní síly, zvyklosti, role žen a mužů, ...

Technologické prostředí: přítomnost univerzit, podpora vědy a výzkumu, ochrana patentů, infrastruktura, ...

Environmentální prostředí: působení klimatických změn, podnebí, regulace o ochraně životního prostředí, třídění a zpracování odpadů, ekologická situace, ...

Legislativní prostředí: vymahatelnost práva, srozumitelnost zákonů, antimonopolní úřady, práva zaměstnavatelů a zaměstnanců, ochrana duševního vlastnictví, ochrana zákazníka, vlastnické právo a jeho vymahatelnost, ...

„Ano, předpokládám však, že ani teď neočekáváš kompletní hloubkovou analýzu. Kolik máme času?“

„Přibližně deset minut, takže bude naprosto stačit, pokud proletíte alespoň pocitově nejdůležitější faktory a identifikujete ty, které mají potenciál do budoucna významně ovlivnit váš zisk nebo dokonce samotnou existenci firmy.“

„Když říkáš ‚do budoucna‘, jak dlouhý časový horizont doporučuješ zvolit? Chápu správně, že se má jednat o stejný horizont, na jaký tvoříme strategii?“ zeptal se Alex.

„Ano, neměli jsme však čas hlouběji diskutovat, jaký bude konkrétně váš horizont. Proto vytáhnu z rukávu délku tři až pět let, jelikož si myslím, že specificky pro vaše firmy to dává smysl.“

„Vím, že na tu analýzu nemáme celý den, ale chci se zeptat, jestli můžeš alespoň doporučit nějaký solidní zdroj dat pro faktory jako HDP, inflace, směnné kurzy, demografie a tak dále. Rád bych si je necucal úplně z prstu,“ zeptal se Martin.

„Trefil jsi hřebíček na hlavičku, zrovna jsem o tom chtěl mluvit. Osobně tato data a informace často hledám například na Českém statistickém úřadu,44 případně na stránkách České národní banky,45 která má výhled klidně na dva roky dopředu nejen ohledně inflace, ale i HDP, kurzů a mnoho dalšího. Ze zahraničních portálů, které se ale týkají i Česka mohu doporučit stránky OECD46 a Eurostat47, kde najdete všemožná data, nebo ILOSTAT48 se zaměřením spíše na pracovní trh. Nemohu taky opomenout stránky různých ministerstev, kde získáte jak data, tak různé predikce.“49,50,51

„Ty jo, to nevypadá jako úplně snadný úkol,“ poznamenal Martin.

„Ve skutečnosti záleží, jak moc do hloubky chceš jít,“ odpověděl jsem. „Naprosto chápu, že ředitel firmy nemá celé dny, aby se hrabal v nepřeberných datech a o něco takového bych vás ani nežádal. Nicméně, podívat se na základní data o současném stavu a k tomu kouknout i na predikci budoucnosti, je otázka doslova pár minut, takže s tímto argumentem u mě nepochodíte. Pokud chceš mít zmíněné oblasti podrobněji zanalyzované přesně na míru tvé firmy, pořád není nikde napsané, že máš všechno dělat sám. Kolikrát ti dobře pomůže i absolvent ekonomky, který se v takovém tématu vyzná a samozřejmě existuje nespočet různých konzultantů, kdyby bylo nejhůř. Vrhneme se tedy na praktikování?“

„To si piš, hned mě napadlo několik věcí!“ odpověděl Martin s odhodláním.

„Máte deset minut, a kdyby cokoliv, jsem tady.“

Jelikož ostatní soustředěně pracovali, šel jsem se podívat z okna do hotelové zahrady. Vánek v sobě nesl vůni všemožných rostlin z okolí a poblíž stála fontána, přičemž její monotónní zvuk upokojoval. Z kapsy jsem vytáhl další bonbon na hlasivky, jelikož mi začínalo být zřejmé, že celodenní mluvení si vybírá svoji daň. Byl však čas vrátit se do práce.

„Deset minut nám vypršelo,“ začal jsem snažíc se nenarušit tvořivou atmosféru příliš razantně.

„Na co jste přišli? Který z faktorů by vás mohl zásadně ovlivnit?“

„Díval jsem se na ty stránky ČNB, kde je i predikce kurzu Koruny s Eurem,52 což mě celkem zaujalo,“ odvětil Martin. „Myslím tím, že dle dostupných informací by měla Koruna vůči Euru v blízké budoucnosti oslabovat.“

„Přišel jsi na nějaký konkrétní dopad ve vztahu k tvé firmě?“ zeptala se Gabriela.

„Popravdě na celkem pozitivní dopad,“ řekl Martin. „Jelikož často fakturujeme klientům v eurech, které následně měníme na koruny, tak nám to může přinést ovoce. Snažím se tím říct, že kdybych vyfakturoval půl milionu euro, tak na něm vyděláme o několik set tisíc korun více než dnes. Další možností by pak bylo fakturovat v eurech o něco menší částky, avšak po převodu bychom obdrželi stejné množství korun jako teď, což by nám dalo jistou cenovou výhodu vůči konkurenci. Pokud, samozřejmě, zanedbáme inflaci.“

„A co kdyby nastala opačná situace a koruna by posilovala?“ zeptal se Alex.

„Pak je potřeba uvažovat o zajištění se vůči kurzu a taková sranda už něco stojí,“ odpověděl Martin. „Další věc, nad kterou jsem přemýšlel, je legislativa. Máme teď celkem dost lidí na Dohodu, jelikož pro nás dělají jenom menší práce, jako je design, testování a tak. Nicméně, novela zákoníku nám situaci malinko komplikuje a možná celou spolupráci úplně utneme. Pak tady ještě mám vývoj úrokové míry. Dle ČNB by měla klesat, byť i v roce 2025 má dosahovat kolem 3,7 %.53 Jakkoliv hnusně to vyzní, pro moji firmu se jedná o celkem dobrou zprávu, jelikož žádný dluh nemáme, a vím o několika konkurentech, které právě toto položilo.“

„Skvělá práce, přišel jsi ještě na něco?“ zeptal jsem se zaujat skutečností, co všechno Martin za těch pár minut stihl.

„Trápí mě, respektive asi nás všechny, inflace, i když jak predikce ČNB,54 tak predikce ECB55 říkají, že by měla klesat. Nicméně tím, že v Česku jsme ji měli vyšší, než byla průměrně v Eurozóně, tak mám obavu, aby se nám i do budoucna neprodražovaly ceny vstupů více než konkurentům z jiných zemí. A poslední věc, kterou jsem si poznamenal, jsou příští parlamentní volby. Nevím sice, jak dopadnou, ale jelikož se k moci mohou dostat všemožné strany, přemýšlím, jak nás různé výsledky ovlivní,“ dokončil Martin.

„Ty jsi těch deset minut využil fakt naplno, skvělá práce!“ řekl jsem.

„Na závěr poslední poznámka. Identifikování faktorů, které mohou výrazně ovlivnit váš zisk nebo dokonce existenci, plus jejich odhad do budoucna, je důležité. Avšak tak jako u modelu pěti sil, i zde nezapomeňte v samotné formulaci strategického plánu přijít s opatřeními, jak těchto faktorů využít, nebo je alespoň eliminovat. Bez reálné akce je celé toto cvičení jen ztrátou vašeho času.“

„Existují ještě nějaké modely, které bychom měli znát?“ zeptala se Gabriela.

„Výborný dotaz a zkusím odpověď načrtnout graficky,“ řekl jsem beroucí do ruky fixu.

„Model pěti sil se zaměřuje na konkurenci a odvětví, což je, jinak řečeno, spíše mikroekonomické prostředí. K tomu si ještě přidáme segmentaci, ale o tom za chvilku. Pak máme Martinovi ‚pastelky‘, které popisují převážně makroekonomické prostředí, nicméně všechno, co bylo až do teď zmíněno, je víceméně zaměřeno na externí prostředí organizace. Když máte tyto analýzy hotové, je dobré začít přidávat všechno, co může chybět. Tím je myšlena například zmiňovaná analýza komplementů, potenciálních spojenectví s jinými firmami, analýza stakeholderů a to jak vnějších, tak vnitřních. Je pochopitelně důležité na nic zásadního nezapomenout, zároveň ale nechci, abyste skončili s takzvanou analytickou paralýzou. Tento obrázek vám přibližně ozřejmí nejdůležitější záchytné body a hlavně nezapomínejte, kolik práce jste zvládli udělat ve dvou desetiminutových cvičeních,“ dodal jsem a odstoupil do tabule.

„Můžeme si ten obrázek vyfotit?“ zeptala se Gabriela.

Schéma prostředí podniku: uprostřed interní prostředí podniku (hodnotový řetězec, zdroje, vzájemné vztahy), kolem něj externí prostředí. Patří do něj mikroekonomické prostředí (odvětví, konkurenti), makroekonomické prostředí (PESTEL a další faktory), segmentace odvětví, model pěti sil, analýza stakeholderů a ostatní faktory (komplementy, aliance).

„Samozřejmě a ty pojmy z interní analýzy si projdeme odpoledne,“ odpověděl jsem. „Chcete pauzu?“

„Ano, už mi volal můj finanční ředitel, tak mu chci cinknout zpátky a dostat z něho rentabilitu těch zákazníků,“ dodala Gabriela odhodlaně a zvedla telefon.

Poznámky

  1. Digital finance: agreement reached on European crypto-assets regulation (MiCA). European Council [online]. EU: European Council, 2022 [cit. 2023-09-05]. Dostupné z: https://www.consilium.europa.eu/en/press/press-releases/2022/06/30/digital-finance-agreement-reached-on-european-crypto-assets-regulation-mica/ ↩
  2. TYLL, Ladislav. Podniková strategie. Praha: C.H. Beck, 2014. Beckova edice ekonomie. ISBN 978-80-7400-507-7. ↩
  3. ČERVENÝ, Radim, Alena HANZELKOVÁ a Miloslav KEŘKOVSKÝ. Korporátní strategie: krok za krokem. V Praze: C.H. Beck, 2016. C.H. Beck pro praxi. ISBN 978-80-7400-620-3. ↩
  4. HANZELKOVÁ, Alena, Miloslav KEŘKOVSKÝ a Oldřich VYKYPĚL. Strategické řízení: teorie pro praxi. 3. přepracované vydání. V Praze: C.H. Beck, 2017. C.H. Beck pro praxi. ISBN 978-80-7400-637-1. Dostupné také z: http://www.digitalniknihovna.cz/mzk/uuid/uuid:41c41450-6d2c-11eb-9f97-005056827e51 ↩
  5. Český statistický úřad [online]. Česká republika: Český statistický úřad, 2023 [cit. 2023-09-05]. Dostupné z: https://www.czso.cz/csu/czso/domov ↩
  6. Česká národní banka [online]. Česko: Česká národní banka, 2023 [cit. 2023-09-09]. Dostupné z: https://www.cnb.cz/cs/ ↩
  7. OECD [online]. Paris: OECD, 2023 [cit. 2023-09-05]. Dostupné z: https://www.oecd.org/ ↩
  8. Eurostat [online]. EU: eurostat, 2023 [cit. 2023-09-05]. Dostupné z: https://ec.europa.eu/eurostat/web/main/home ↩
  9. International Labour Organization [online]. Switzerland: ILOSTAT, 2023 [cit. 2023-09-07]. Dostupné z: https://ilostat.ilo.org/ ↩
  10. Tiskové zprávy a prohlášení Ministerstva financí vydané v roce 2023. Ministerstvo financí České republiky [online]. Česko: MFCR, 2023 [cit. 2023-09-07]. Dostupné z: https://www.mfcr.cz/cs/ministerstvo/media/tiskove-zpravy/2023 ↩
  11. Statistiky. Ministerstvo práce a sociálních věcí [online]. Česko: MPSV, 2023 [cit. 2023-09-07]. Dostupné z: https://www.mpsv.cz/web/cz/statistiky ↩
  12. Analýza vývoje ekonomiky ČR / prosinec 2022. Ministerstvo průmyslu a obchodu [online]. Česko: MPO, 2023 [cit. 2023-09-07]. Dostupné z: https://mpo.cz/cz/rozcestnik/analyticke-materialy-a-statistiky/analyticke-materialy/analyza-vyvoje-ekonomiky-cr---prosinec-2022--271795/ ↩
  13. Prognóza ČNB – léto 2023. Česká Národní Banka [online]. Česko: Česká Národní Banka, 2023 [cit. 2023-09-07]. Dostupné z: https://www.cnb.cz/cs/menova-politika/prognoza/ ↩
  14. Prognóza ČNB – léto 2023. Česká Národní Banka [online]. Česko: Česká Národní Banka, 2023 [cit. 2023-09-07]. Dostupné z: https://www.cnb.cz/cs/menova-politika/prognoza/ ↩
  15. Prognóza ČNB – léto 2023. Česká Národní Banka [online]. Česko: Česká Národní Banka, 2023 [cit. 2023-09-07]. Dostupné z: https://www.cnb.cz/cs/menova-politika/prognoza/ ↩
  16. Macroeconomic projections. European Central Bank [online]. EU: ECB, 2023 [cit. 2023-09-07]. Dostupné z: https://www.ecb.europa.eu/pub/projections/html/ecb.projections202306_eurosystemstaff~6625228e9f.en.html#toc6 ↩