Strategie náboru v dlouhém období a model STP
Rozdíly mezi krátkým a dlouhým obdobím jsou naprosto fundamentální pro korektní pochopení této publikace, protože definují hranice a pravidla, které jsou nevyhnutelné pro efektivní využití strategie náboru. To je i důvod, proč bylo nezbytné popsat relativně snadno pochopitelné krátké období, a zároveň je asi zřejmé, že to není místo, kde leží skutečná strategie. Na druhou stranu, dlouhé období je o něco abstraktnější, avšak i přesto má silné spojení s AOP (Annual Operating Plan) a obecnou strategií organizace. Délka se pohybuje minimálně od několika kvartálů, ale spíše se jedná o období alespoň jednoho roku (ve spojitosti s AOP) nebo i více, záleží to zejména na obecné strategii organizace.
Pokud jsou hranice mezi těmito dvěma obdobími jasné, je čas ozřejmit více ohledně cílů. V krátkém období jsou cíle relativně snadno pochopitelné – naplnit pozici tak rychle, jak to jen jde, s optimálními náklady a samozřejmě s nejvhodnějšími kandidáty na trhu. Ve dlouhém období je ale situace jiná, protože hlavním cílem je dosáhnout udržitelné konkurenční výhody v akvizici talentů, což znamená stát se první volbou pro určitý segment nejrelevantnějších talentů na trhu práce. Chci zdůraznit již několikrát zmiňovaný pojem „nejrelevantnější talenty“, přičemž jsem ale nezmínil nejkompetentnější talenty, jednotlivce s nejvyššími kognitivními schopnostmi apod. Důvod se zdá být zřejmý – tito jednotlivci nakonec budou nějak interagovat se zaměstnanci organizace a týmová práce může být daleko efektivnější, pokud se přihlíží na celkovou vhodnost a takzvaný „fit“ daného člověka.
Jak přemýšlet o strategii
Po zkušenosti s předchozí kapitolou věřím, že již očekáváte další specifický graf čtyř pilířů pro dlouhé období a máte naprostou pravdu, protože již brzo se takovému grafu budeme věnovat. Avšak ještě předtím, než se pustíme do strategie dlouhého období, vám chci ukázat graf (nebo možná dva), který neukazuje, jak být úspěšný v dlouhém období (pro tento účel existuje již zmíněný graf čtyř pilířů), ale může vám značně pomoct pochopit, kde se právě nacházíte. Jakmile víte, kde se nacházíte a máte dlouhodobou vizi, je to už „jenom“ o tom, se tam dostat. Na této cestě je naštěstí možné využít graf čtyř pilířů pro dlouhé období (ve spolupráci s grafem pro období krátké). Pojďme se nejdříve podívat, kde se nacházíte.
Identifikace aktuální situace
Chci vám ukázat jednoduchou, ale užitečnou metodu pro pochopení, jak aktuální potřeba náboru vypadá. Z mé zkušenosti je tato metoda snadno pochopitelná i pro jednotlivce mimo TA tým, jako jsou například hiring manažeři. Takže je možné ji využít jako nástroj pro efektivnější diskusi. Obrázek 34 demonstruje základní, dvoudimenzionální graf, který lze využít.
Pojďme si ve stručnosti tento graf popsat. Osa X reprezentuje poptávku po talentech, což je faktor, který může být i měřitelný. Například software Talent Insight může nabídnout odhad poptávky pro specifickou pracovní pozici ve specifické lokalitě (případně i globálně). Osa Y reprezentuje úroveň odpovědnosti pro specifický typ pozice. Extrémním příkladem může být otázka, kdo má větší odpovědnost v organizaci – CEO nebo účetní? Platí, že v počátku grafu je poptávka po talentech/odpovědnost nízká (což ale neznamená nulová) a v pohybu směrem od počátku roste.
Jak je patrné z grafu, přirozeně je zde možné pozorovat čtyři základní kvadranty neboli situace, na které se teď podíváme:
- Odpovědní – v tomto případě je vysoká jak poptávka, tak úroveň odpovědnosti. Typicky se jedná o ředitelské a exekutivní pozice, které jsou často odpovědné i za vedení lidí, avšak může se jednat i o jednotlivce bez specifického týmu, který však dělá vysoce strategická rozhodnutí.
- Experti – jak je zřejmé, poptávka je tady vysoká, ale úroveň odpovědnosti relativně nižší, čímž ale nechci říct, že je nízká, jenom je zde značný rozdíl ve srovnání s předchozím kvadrantem. Typickými reprezentanty jsou inženýři, vědci, zdravotní sestry apod.
- Pasivní nábor – název tohoto kvadrantu reflektuje relativně nízkou odpovědnost a také nízkou poptávku ve srovnání s předchozími dvěma kvadranty. Typicky (i když to není pravidlem) je naplnění těchto pozic relativně snazší a z mé zkušenosti mohu říct, že v některých organizacích TA týmy na těchto pozicích ani nepracují. Jedná se o pozice typu asistent, pracovník ve výrobě apod.
- Intenzivní selekce – jedná se o relativně méně typickou situaci, kdy je potřeba obsadit strategicky důležitou pozici, avšak poptávka po ní není tak vysoká. Jak se něco takového může stát? Představme si, že organizace potřebuje Vice prezidenta pro obchod, avšak poptávka je v některých geografických oblastech příliš vysoká, a proto (na základě dat) má smysl tuto pozici otevřít v geografické oblasti, kde je poptávka nižší. Proč se tedy tento kvadrant nazývá „Intenzivní selekce“? V takovémto případě je možné najít relativně velké množství vhodných kandidátů, což může vést k velmi intenzivní selekci, zejména vzhledem na důležitost pozice.
Ještě předtím, než se pohneme kupředu, chci zmínit několik myšlenek. Je evidentní, že zmíněný graf je poměrně přímočarý a v teoretické rovině reprezentuje čtyři možné případy, avšak jak víme, v realitě je kombinací mezi poptávkou a odpovědností nekonečně mnoho, proto má smysl do jednoho grafu vyznačit různé pozice. Pokud máte více pozic typu Expert, naznačte je do příslušného kvadrantu, což ale neznamená na jedno místo, protože na každou pozici mohou tyto síly působit jinou intenzitou. Taktéž je důležité podotknout, že pro každý kvadrant je potřebný jiný mix základních čtyř pilířů strategie náboru. Závěrem chci dodat, že zmíněný graf používám nejčastěji, ale rozhodně se nejedná o jedinou možnost. Dalším zajímavým přístupem je graf z publikace Human Resources Strategies160 (Obrázek 35), který může lépe sedět vašim potřebám.
Teď již máme všechno potřebné pro úspěšnou analýzu aktuální situace a v návaznosti na předchozí grafy můžete přemýšlet, na jakých typech pozic pracujete a zároveň jak uspět v dlouhém období.
Graf čtyř pilířů v dlouhém období
V předchozí kapitole se zaměřením na krátké období jsme již zužitkovali graf čtyř pilířů reprezentující strategii náboru v krátkém období. Jednalo se samozřejmě o pilíře Recruitment marketing, Talent sourcing, Selekce a Post-selekce. Je také důležité zmínit, že v krátkém období bylo přirozené, že proces začal otevřením specifické pozice, vytvořením persony, využitím recruitment marketingu a talent sourcingu, z čeho plynulo potřebné množství kandidátů pro proces selekce a v závislosti na výsledcích pak byli tito kandidáti zamítnuti, nebo dostali pracovní nabídku. V krátkém období tedy bylo relativně přirozené následovat tuto posloupnost, avšak v období dlouhém je situace poněkud složitější. Opět sice využijeme podobné čtyři pilíře, i když je potřeba dodat, že v dlouhém období na ně lze nahlížet poněkud více neprovázaně. Technicky je dokonce možné představit čtyři různé grafy, avšak z mé zkušenosti je mnohem snazší pochopit logiku při využití jednoho grafu se stejnou sekvencí. Pojďme si tedy pro lepší vizualizaci představit graf čtyř pilířů v dlouhém období a v rychlosti ozřejmit každou část. Obrázek 36 reprezentuje tento model a odhaluje čtyři základní pilíře pro akvizici talentů v dlouhém období – Employer branding, Talent sourcing, Selekce a Utilizace databáze.
Pokud začneme tento graf popisovat z levé strany, je zřejmé, že dlouhodobá strategie je úzce spjatá s obecnou strategií organizace. Re/aktivace brandu je prvním krojem pro funnel Employer brandingu, který začíná Povědomím a končí Obhajobou. Na druhou stranu Sourcingová re/aktivace slouží jako začátek pro pilíř Talent sourcingu, kde prvním krokem funnelu jsou Data & Analýza a krokem posledním je Utilizace databáze. Další pilíř se soustředí na efektivitu procesu Selekce v dlouhém období a posledním pilířem je Utilizace databáze, která je doslova o zužitkování kandidátů z minulosti a jiných osob se zájmem.
Závěrem tedy lze říct, že graf čtyř pilířů má citelně odlišnou logiku v dlouhém období a taktéž se zaměřuje i na poněkud rozdílné atributy. Proto se teď podíváme na každý pilíř detailně.
Employer branding v dlouhém období
Je naprosto legitimní si položit otázku, proč se tento pilíř v dlouhém období nazývá employer branding a v období krátkém recruitment marketing? Nebo proč to není employer brand? Zde chci jenom připomenout definici, kterou jsem zmiňoval v Kapitole 2:
- Employer brand – reprezentuje reputaci organizace, jak lidé (a potenciální kandidáti) organizaci vnímají. Jedná se tedy o soubor objektivních a subjektivních důvodů a jedná se o důležitou komponentu pro jednotlivce jak vně organizace, tak uvnitř ní.
- Employer branding – je proces tvorby, implementace, udržování, monitorování a neustálého zlepšování employer brandu a recruitment marketing je jakousi pravou rukou neboli nástrojem employer brandingu, který vykonává například činnosti související se zmíněnými touchpointy a funnely.
Z této definice je tedy jasné, že employer brand je výsledkem procesu employer brandingu, přičemž pravou rukou employer brandingu je recruitment marketing, který nabízí využití všech možných touchpointů a funnelů. Také chci připomenout, že v krátkém období jsou cíle nastavené zejména na naplňování otevřených pozic za využití recruitment marketingu a pochopitelně i tento přístup buduje (nebo ruinuje) employer brand. Jinak řečeno, organizace na employer brandu pracuje neustále, akorát v krátkém období se nejedná o primární cíl. Tato myšlenka nás nevyhnutelně přivádí k tomu, že pokud se nejedná o primární cíl, TA tým nemusí mít dostatek času přemýšlet nad procesem employer brandingu. Tato skutečnost je přesně důvodem, proč právě dlouhé období je to, které má nastavit pravidla strategie employer brandingu a tím ulehčit rozhodování v krátkém období.
Předchozí text nám nabídl logické důvody, proč je employer brand spolu s employer brandingem tak důležitý, pojďme si tyto skutečnosti ověřit na datech. Výzkum organizace LinkedIn říká, že 72 % TA lídrů celosvětově vnímá, že employer brand má značný dopad na proces náboru, avšak zároveň jenom 55 % z těchto TA lídrů má proaktivní strategii brandingu.161 Stejný výzkum říká, že silný employer brand může přinést o 50 % více kvalifikovaných kandidátů a zároveň snížit náklady na akvizici. I přes tyto nesporné výhody employer brandu jiný výzkum říká, že 54 % odpovědných osob uvedlo, že nevyužívají cíleně employer brandingu.162
Pokud jsou jasné detaily spojené s employer brandem, employer brandingem a recruitment marketingem, máme téměř všechno, co potřebujeme, abychom se mohli pustit do procesu employer brandingu v dlouhém období. Posledním kouskem skládačky, který budeme diskutovat, je již zmiňovaný STP model (Segmentace, Targeting, Positioning), který bude klíčový zejména pro poslední pilíř Utilizace databáze, ale má smysl ho zmínit již teď, protože může pomoct k pochopení některých propojení. Taktéž se krátce zmíním o touchpointech v dlouhém období.
STP model
Tento model jsem již v krátkosti zmínil v kapitole se zaměřením na fundamentální témata spojená se strategií akvizice talentů a teď je čas si ho znovu připomenout a ještě k němu přidat něco navíc.
Segmentace
Segmentace v dlouhém období se zaměřením na employer brand je z mé zkušenosti více abstraktní a z toho důvodu i náročnější na pochopení. Představme si typickou situaci v krátkém období. Často se ptám hiring manažerů, jaká osoba může být potenciálně vhodná pro danou pozici a odpověď je ve většině případů spojená s popisem pozice a navazujícími požadavky, což je relativně dobře definovaný segment. Na druhou stranu, pokud se zeptám, jak může vypadat osoba, která může být potenciálně vhodná pro organizaci za několik měsíců až let, odpovědí je často něco jako „téměř každý“.
Rozumím, že zejména ve velkých nadnárodních organizacích může být téměř každý v budoucnu teoreticky vhodným kandidátem, ale i přesto to nedává smysl, protože pokud sčítáme všechny dospělé osoby, máme miliardy lidí, což je poněkud široký segment. Taktéž je pravdou, že organizace může zaměstnat osobu z jiné strany světa, zaplatit relokaci, sponzorovat víza, naučit ji jazyk apod. Problémem je, že tento přístup nemá nic společného s efektivní strategií, i přestože rozumím, že existují specifické pozice, kde se tento scénář může naplnit.
Skutečná strategie je postavená na datech a v dlouhém období může být silným záchytným bodem právě AOP, měření a analýzy, které jsem zmínil v předchozí kapitole, a různé výzkumy, které ještě zmíním. Situace je téměř stejná jako v krátkém období a můžeme využít již známý model, který se nám pro tento moment spájí zejména s recruitment marketing personou (Obrázek 37).
Na základě tohoto modelu je možné vytvořit různé segmenty a nezáleží, jestli se budete zaměřovat na studenty končící univerzitní vzdělání se zaměřením na účetnictví nebo na software developery pracující na dálku.
Targeting
V tomto momentu již disponujete segmenty a některé jsou nakonec více relevantní než jiné. Teoreticky je samozřejmě možné se zaměřit na všechny, avšak lepším nápadem je zaměření se na ty nejvhodnější. Způsob, jak vybrat vhodné segmenty, není stejný pro každou situaci, avšak uvádím zde několik faktorů:
- velikost,
- relevance,
- dosažitelnost,
- výdaje,
- šance na úspěch,
- jednoduchost,
- čas apod.
Na základě těchto nebo jiných faktorů je možné vybrat ty nejrelevantnější segmenty a hned, jak je vše jasné, zbývá jenom vytvoření persony, na kterou je potřeba se zaměřit (podobně jako v krátkém období).
Positioning
Hlavní myšlenkou positioningu je, že employer brand zastává v myslích cílové skupiny určitou specifickou pozici. Je podstatné pochopit, že organizace má do určité úrovně sílu tuto pozici definovat a v závislosti na tom převzít kontrolu způsobu, jak je brand vnímán. Zejména specificky ve vztahu k employer brandu to znamená rozhodnout se, jak chce být organizace vnímána. Mají ji lidé vnímat jako malý a agilní start-up nebo spíše jako velkou mezinárodní organizaci se stabilitou a historií? Dalším úhlem pohledu je například prezentování striktní pracovní kultury nebo naopak kultury volné a flexibilní. Stejný přístup můžeme využít ke mzdě, kariérnímu růstu, smyslu apod. Pro jednodušší představu doporučuji využít například metodu pozičních grafů, znázorněnou Obrázkem 38.
Obrázek 38 znázorňuje integraci různých zaměstnavatelů do jednoho grafu. Tento přístup není vždy potřebný a není ani vždy možný, avšak může značně pomoct pochopit příležitosti, jak se jako organizace diferencovat.
Poznámky
- TROST, Armin. Human resources strategies: balancing stability and agility in times of digitization. Cham: Springer, [2020]. Future of business and finance. ISBN 978-3030305918. ↩
- Hiring when you’re slammed: 6 WAYS TO CUT YOUR TIME TO HIRE IN HALF. In: Business.linkedin.com [online]. USA: LinkedIn, 2019, 2019 [2020-04-10]. Dostupné z: https://business.linkedin.com/talent-solutions/recruiting-resources-tips#alltopics/allaudiences/allproducts ↩
- MRINETWORK. 2019 RECRUITMENT TRENDS STUDY. MRINETWORK online]. 2019, 2019, , 26 [2020-04-09]. Dostupné z: https://mrinetwork.com/ ↩




