Employer branding: touchpointy, povědomí a osobní brand
Touchpointy v dlouhém období
Můžeme říct, že rozdíly mezi touchpointy v dlouhém a krátkém období jsou marginální, přestože se v důsledku bavíme o těch samých touchpointech. Největším rozdílem je v tomto případě vnímání cílů. Znamená to, že v krátkém období je hlavním cílem propagovat touchpointy, a to s cílem získat co nejvíce relevantních kandidátů. Na druhou stranu, v dlouhém období jsou cíle nastavené jinak a zpravidla se nejedná jenom o jeden cíl. Typické cíle mohou být například tyto (v praxi doporučuji držet se alespoň metodiky SMART):
- zvýšit počet sledovatelů na různých sociálních sítích,
- zvýšit povědomí specifického segmentu,
- zvýšit počet registrací zájemců o zasílání pracovních nabídek v budoucnu,
- změnit vnímání značky ve spojitosti s pozičním grafem,
- zlepšit hodnocení na portálech jako Glassdoor apod.
Je tedy zřejmé, že je k dispozici téměř nesčetné množství dlouhodobých cílů, které by ale měly být kompatibilní s vizí a obecnou strategií organizace. Pokud jde o specifické touchpointy, chci připomenout seznam, který jsem již zmiňoval v krátkém období (Tabulka 13).
| Online | Sociální sítě | Obrázek, Video, Banner, Příspěvek ve skupině, Carousel, Slideshow, Story, Ads in experience, Feed reklamy apod. |
|---|---|---|
| Web | Kariérní, Pracovní portály, Média, Jiné apod. | |
| Event | Interní a Externí | |
| Newsletter, Pozvánka, Pracovní příležitosti | ||
| SEM(+SEO) | Různé typy PPC reklam a SEO optimalizace | |
| Offline | Veřejná doprava | Plakáty a letáky, Nálepky, Digitální obrazovka |
| Outdoor | Billboard (Big boards, Mega board), CLV, Plakát, Banner apod. | |
| Event | Interní a Externí | |
| Media | Noviny, Magazíny, Rádio, Audio-vizuální forma | |
| Brand materiál | Dočasný, Permanentní apod. | |
| Indoor | Univerzity, Nákupní centrá, Úřady práce | |
| Referral marketing | Referrals, Doporučení |
Většinu těchto touchpointů jsem již podrobně popsal v předchozí kapitole, nyní chci specificky poukázat jenom na některé z nich – brand materiál a vztahy s univerzitami, protože z předchozí kapitoly nemusí být zřejmý jejich potenciál:
Brand materiál – pod tímto pojmem si můžeme představit všechno od propisek, USB, hrnků, nabíječek, deštníků, triček a tak podobně. Z mé zkušenosti je brand materiál jeden z esenciálních touchpointů využitelný zejména v dlouhém období. Důvod je jasný – pokud darujete kandidátům něco užitečného, daná osoba si to ponechá, a tím si zapamatuje i employer brand. Taktéž jiní lidé budou vědomě nebo podvědomě tento brand vnímat (více dat na toto téma budu demonstrovat v části se zaměřením na Povědomí).
Mohu tedy doporučit darování relevantních předmětů kandidátům například po osobním pohovoru a taktéž vyhnutí se přílišnému šetření v této oblasti, protože neužitečný brand materiál může vést k velmi chabým výsledkům a může dokonce poškodit employer brand.
- Vztahy s univerzitami – silné a efektivní vztahy mohou být klíčovým elementem v dlouhodobém procesu náboru, zejména v případě obsazování juniornějších pozic nebo stáží. Univerzity taktéž často nabízejí možnost propagace pracovních nabídek, organizují různé eventy nebo přednášky, kde je možné prezentovat organizaci a budovat employer brand.
Pencils model
Posledním bodem ohledně touchpointů v dlouhém období je model PENCILS, který může sloužit například v oblasti vztahů s veřejností, a může se jednat i o zajímavý způsob, jak si zapamatovat některé touchpointy:
- Publications (Publikace) – firemní magazíny, reporty, výroční zprávy,
- Eventy (Eventy) – online/offline, interní/externí,
- News (Novinky) – materiály pro média, tiskové konference, změny v seniorním managementu,
- Identity media (Firemní identita) – všechno od brand materiálu až po font na webových stránkách,
- Lobbying,
- Social responsible activities (Aktivity pro veřejnost) – budování dobré reputace skrz různé sociální aktivity.
Re/aktivace brandu
Přesná specifikace aktivace brandu může být definována různými způsoby zejména proto, že to záleží na preferencích osoby, která definici tvoří.163 Tato publikace aktivací brandu rozumí interakci s trhem práce, často ve formě interaktivních eventů s cílem re/aktivovat brand způsobem, který je pro organizaci žádaný. Marketing obecně tuto možnost využívá například při představování nového produktu, případně při změnách v dlouhodobé strategií. Praktickým příkladem z marketingu může být značka Lipton Tea a jejich event, kde hlavní myšlenkou bylo vybudovat velkou žlutou skluzavku ve středu Londýna.164 Dalším příkladem může být společnost HP a jejich tiskárna s nulovou gravitací. Prakticky to znamená, že HP shromáždilo reportéry a nabídlo jim cestu v letadle s nulovou gravitací, přičemž mohli testovat, jak tiskárna funguje.165
To bylo několik praktických ukázek z marketingu, ale jak je na tom oblast employer brandingu? Organizace prodávající produkty mají zpravidla zacílený marketing na zákazníky, avšak často bez strategického přemýšlení o procesu employer brandingu. Taktéž je možné, že proces employer brandingu byl součástí strategie v minulosti, ale v současnosti již není. Pokud tomu tak je, re/aktivace v tomto případě znamená zejména re/aktivaci v myslích interního týmu.
Další pohled na věc může popisovat situaci, kdy organizace aktivně pracuje na strategii employer brandingu, ale může se stát, že se nečekaně objeví změny v AOP, což například značně zvýší počet otevřených pozic v průběhu roku. V takovém případě je taktéž potřeba nějakým způsobem podpořit proces employer brandingu (více detailů prodiskutujeme v další části se zaměřením na Povědomí).
Posledním příkladem je možnost, kdy má organizace opět korektně nastavenou strategii employer brandingu, ale vzhledem na strukturální změny (například změny v obecné strategii organizace) je potřeba tuto strategii adaptovat na novou situaci.
Jak je zřejmé, re/aktivace employer brandu může být v některých situacích užitečná, a proto doporučuji mít tuto skutečnost na paměti. Zároveň je úzce spjatá s prvním krokem funnelu v dlouhém období (Povědomí), a proto se na něj teď podíváme blíže.
Povědomí
Funnel pro dlouhé období má mnoho podobností s krátkým obdobím, ale i přesto je možné zde najít několik odlišností. Obrázek 39 připomíná graf dlouhého období se zaměřením na tento funnel. Jak je zřejmé, v dlouhém období funnel začíná Povědomím, které chybí v krátkém období. Lépe řečeno, organizace buduje Povědomí i v krátkém období, protože ho není možné z funnelu vyloučit, akorát se nejedná o primární cíl, a proto je možné ho zanedbat.
Na druhou stranu Povědomí je v dlouhém období naprosto neoddělitelnou součástí funnelu. Toto tvrzení může být překvapivé a naprosto chápu, že to tak nemusí vypadat. V průběhu přednášek jsem nejednou slyšel názor, že Pozornost je mnohem důležitější, protože se jedná o element, který strhává Pozornost přímo k vybraným touchpointům, zatímco Povědomí je více o pasivní percepci. V marketingu je dokonce populární mluvit o aktivní a pasivní Pozornosti, avšak nechci tuto kapitolu komplikovat více, než je potřeba. Všechny zmíněné argumenty ohledně Povědomí a Pozornosti jsou pravdivé, ale neznamená to, že jedna část funnelu je důležitější než jiná. Pojďme si toto tvrzení prakticky demonstrovat.
Povědomí a data
Jak Povědomí vypadá? Představme si osobu projíždějící LinkedIn, která narazí na touchpoint organizace, avšak pokračuje dál bez jakékoliv Pozornosti. Taktéž si můžeme představit osobu, která každý den cestuje metrem a dívá se na plakát dané organizace, avšak nevěnuje tomu žádnou Pozornost. Pokud se této osoby zeptáte, pravděpodobně vám řekne, že takovou reklamu nikdy neviděla. Toto tvrzení nás přivádí k důležité otázce. Má vůbec smysl budovat Povědomí?
Možná nejlepším způsobem, jak odpovědět na tuto otázku, je využití dat. Jako první chci objasnit, že 95 % rozhodnutí zákazníků je nevědomých.166 Zadruhé chci zmínit výzkum organizace OnDevice, kde byly přítomné dvě různé skupiny – vystavená (1500) a kontrolní (1500).167 Jedna skupina tedy byla vystavená digitálním reklamám a zajímavé je, že dalším krokem bylo zaměření se na jednotlivce, kteří tuto reklamu viděli, ale nemohli si ji vybavit. Jinými slovy, tihle účastníci řekli, že takovou reklamu nikdy neviděli, i když existovali jasné důkazy o opaku. Po srovnání vystavené a kontrolní skupiny bylo jasné, že vystavená skupina (tedy skupina, která tyto reklamy viděla) měla o 10,5 % vyšší bezprostřední povědomí o značce, o 5,5 % vyšší top of mind povědomí a o 4,5 % vyšší vybavení si značky. Chci proto zdůraznit, že tento efekt byl pozorován i přesto, že dané osoby tvrdily, že tyto reklamy nikdy neviděly. Taktéž je zajímavé, že pokud se bavíme o vystavené skupině, tak pochopitelně 100 % osob reklamu vidělo, avšak 76 % tvrdilo, že tomu tak není.
Jak je zřejmé, budování Povědomí může probíhat na podvědomé úrovni, což je ten podstatný rozdíl mezi Povědomím a Pozorností. Daleko více náročné může být měření Povědomí, a proto toto téma budeme diskutovat separátně v závěru této části.
Typy Povědomí
Když se bavíme o Povědomí, je podstatné si uvědomit, o jakém typu se bavíme. Vysvětleme si toto tvrzení na příkladu. Představme si člověka, jehož pracovní pozice je Senior Software Developer. Tato osoba si hledá novou práci a jsou zde dvě organizace, které mají právě otevřenou vhodnou pozici. Jedna z těchto organizací je největší hypermarket ve městě a druhou organizací je lokální IT firma s padesáti zaměstnanci. Která z těchto organizací má vyšší Povědomí? Je asi evidentní, že tato otázka nedává smysl, protože z ní není zřejmé, o jakém typu Povědomí je řeč. Znamená to, že bychom se měli zeptat každého ve městě? Nebo jenom dospělého obyvatelstva? Měli bychom se soustředit jenom na segment software developerů ve městě? Případně je lepší se zaměřit na větší geografickou oblast?
Představme si marketingový výzkum, který se ptá dospělých obyvatel města, jestli znají zmíněný největší hypermarket ve městě. Samozřejmě záleží na specifické geografické oblasti, ale je možné, že všichni respondenti budou tuto organizaci znát. Pokud aplikujeme ten samý výzkum na zmíněnou IT organizaci, je možné, že jenom velice malé procento obyvatelstva bude tuto organizaci znát. Pokud se ale v tomto výzkumu zaměříme jenom na segment software developerů, opět bude pravděpodobně velké množství znát hypermarket, ale také existuje velká šance, že mnohem větší procento bude znát i danou IT firmu. Vypadá to tedy, že hypermarket má v každém případě větší Povědomí, ale i přesto se může snadno stát, že zmiňovaná IT firma bude snáz nabírat vhodné talenty než hypermarket. Jak je to možné?
Ve zmíněných příkladech jsou klíčové dvě esenciální myšlenky. Zaprvé, doporučuji zvážit rozdíly mezi Obecným povědomím a Povědomím o employer brandu ve specifické cílové skupině. Zadruhé je dle mého názoru potřeba přemýšlet o typu Povědomí nebo jinak řečeno, jak by měla specifická cílová skupina vnímat organizaci, neboli jaký je employer brand pro danou cílovou skupinu? Dále si představme, že organizace nepřemýšlí o možných důsledcích. V takovém případě se může snadno stát, že daná organizace (v našem příkladě hypermarket) má vysoké Obecné povědomí a je vnímaná jako místo, kde se dá dobře nakoupit, ale software developeři zároveň nemají žádné tušení, že tato organizace může být potenciálním zaměstnavatelem. Proto doporučuji nepřemýšlet jenom v intencích Obecného povědomí, ale zvážit situaci i ve spojení se specifickým segmentem. Obrázek 40 reprezentuje, jak situace může vypadat, pokud zachováme příklad se software developery.
Písmeno „X“ reprezentuje například nově založenou organizaci s nízkým Povědomím v každém směru. Samozřejmě, pro snazší pochopení jsem využil nejznámější organizace a jejich pozice může být v realitě odlišná, zejména v závislosti na geografické lokalitě. Proto by měl Obrázek 40 sloužit jenom jako příklad, který má za cíl demonstrovat hlavní myšlenku.
Z grafu je tedy patrné, že některé organizace (Apple, Microsoft, Google apod.) mají velice vysoké jak Obecné povědomí, tak Povědomí o employer brandu v naší cílové skupině, což může rozhodně být konkurenční výhodou na poli akvizice talentů. Další skupina má vysoké Obecné povědomí mezi osobami naší cílové skupiny (Intel, Honeywell, Alphabet – předpokládám, že Alphabet má mnohem nižší Obecné povědomí než Google). Z pohledu akvizice talentů je tato situace pořád výhodná, protože i přesto, že tyto organizace nemají tak vysoké Obecné povědomí zejména z důvodu soustředění se na B2B segment, se pořád jedná o značnou výhodu.
Kromě zmíněných dvou situací můžeme v grafu najít organizace s vysokým Obecným Povědomím, ale relativně nízkým Povědomím o employer brandu pro naši specifickou cílovou skupinu (Lidl, Coca-Cola, Wegmans). Situace je tady z pohledu TA týmů o něco náročnější, protože organizace možná musí v tomto směru na employer brandu pracovat, avšak pořád se může opřít o Obecné povědomí.
Poslední část reprezentována písmenem “X“ popisuje organizaci s nízkým Povědomím v obou směrech. I přesto to ale nemusí znamenat nesmírné výdaje a snahu dohnat tyto velké organizace. Právě naopak, je potřeba mít dobře promyšlenou strategii employer brandingu s velmi přesným zaměřením se na cílovou skupinu, což může být poměrově daleko menší investice. Také se zdá být klíčové kooperovat s marketingovým oddělením ve všech těchto případech, protože je zde značný přesah do obecné strategie organizace, což ale znamená využití synergie.
Z předchozího textu je zřejmé, že zejména v případě Obecného povědomí může hrát značnou roli to, jestli organizace operuje v B2B nebo B2C sektorech, avšak toto je atribut naprosto mimo kontrolu TA týmu a je spíše potřeba se na tuto skutečnost adaptovat.
Pozornost
Jelikož již z předchozí kapitoly víme, jak vypadá Povědomí, o to snáze pochopitelným procesem se zdá být Pozornost, zejména po tom, co jsme Pozornost již diskutovali v krátkém období, protože lze říct, že technicky zde nejsou žádné rozdíly. Můžeme pokračovat v příkladu z předchozí kapitoly a představit si osobu projíždějící nějakou sociální síť. Pokud si tato osoba projíždí danou síť a specifický touchpoint nedokázal strhnout Pozornost, je pořád možné, že je bodováno alespoň Povědomí (jak jsem již dokázal na datech). Avšak jenom v případě, kdy se daná osoba alespoň na okamžik zastaví u daného touchpointu, můžeme mluvit o Pozornosti.
Proces Pozornosti je podobný jako v krátkém období, a taktéž se z technického hlediska může jednat o stejné online a offline touchpointy, avšak s jiným poselstvím. Lze si snadno představit všechno, od propagace videa odhalující více o firemní kultuře přes organizování dne otevřených dveří až po brand materiál.
Zájem
Tak jako v krátkém období, i tady platí, že pokud touchpoint strhne Pozornost a daná osoba chce vědět více, nazýváme tuto situaci Zájmem. Větší výzvou ale je, že v krátkém období využíváme touchpointy, které více nebo méně efektivně dokážou přesměrovat jednotlivce na místo, kde je dostatek vhodných informací o pracovní příležitosti. Podobný přístup je možný i v dlouhém období s typově stejnými touchpointy. Samozřejmě například v případě brand materiálu je ne vždy možné využití prvků přesměrování, jako je třeba QR kód. Taktéž je potřeba zmínit, že v dlouhém období není cílem propagovat pracovní nabídku v co možná nejkratším časovém horizontu, což znamená více času pro méně nutivý obsah.
Úvaha
V krátkém období je situace poměrně náročnější, protože jednotlivec potřebuje zvážit pracovní příležitosti a všechny potřebné detaily a v závislosti na tom učinit rozhodnutí – zareagovat na danou pozici nebo ne. Avšak pokud chceme správně porozumět procesu Úvahy v tomto rámci, musíme se nejdříve podívat na další krok, kterým je Akce. Akce závisí zejména na specifickém cíli organizace. Co tedy vlastně organizace chce? Může se jednat o sledování na sociálních sítích, přihlášení se k odběru newsletteru, registraci do databáze organizace pro zasílání pracovních nabídek apod. Taktéž se samozřejmě může stát i to, že daný jednotlivec nalezne zajímavou pracovní příležitost a zareaguje na ní.
Avšak zpátky k Úvaze. Rozhodnutí sledovat vybranou sociální síť, nebo zaslat životopis pro budoucí účely, není tak závazným rozhodnutím jako zareagování na vybranou pracovní pozici, a i to je důvodem, proč jednotlivci nepotřebují v procesu Úvahy tak moc informací jako v krátkém období. Prakticky to tedy znamená, že ne každý touchpoint musí nutně přesměrovat osoby na kariérní stránku organizace a může bohatě stačit mít dostatek relevantních informací, například na sociální síti dané organizace.
Akce
Z předchozích řádků je zřejmé, že v dlouhém období existuje velké množství možných cílů, a když tento krok porovnáme s krátkým obdobím, kde se tento krok jmenoval Nabídka, můžeme zde najít hodně podobností. První je, že Nabídka je ve své podstatě podmnožinou Akce. Taktéž zde nalezneme podobné výzvy. Diskutovali jsme například, jak náročné pro potenciálního kandidáta může být zaslání životopisu na specifickou pracovní pozici v krátkém období, protože systém je příliš nešikovný a vyžaduje hodně času. Bohužel podobné problémy mohou nastat i v dlouhém období, například když se chce osoba registrovat do databáze organizace s cílem dostávat pracovní nabídky v budoucnu. Stejné potíže mohou nastat s newsletterem, a proto obecně doporučuji se podívat na proces krok po kroku, otestovat ho a odstranit tyto neefektivnosti, jinak hrozí poškození employer brandu.
Loajalita
Čistě teoreticky můžeme říct, že proces svým způsobem končí předcházejícím krokem, protože organizace již tvoří například určitou formu databáze a je možné s ní následně pracovat, jak přesně popíšu v části Utilizace databáze. Na druhou stranu, je potřeba dodat, že funnel může logicky pokračovat dál, a proto se teď ponoříme hlouběji a řekneme si více o loajálních jednotlivcích. Obecně v marketingu platí, že loajalita popisuje situaci, kdy jednotlivci opakovaně poptávají určitý brand a projevují loajalitu ke značce na základě jejich chování.168 V praxi to znamená, že tito jednotlivci mluví o organizaci a šíří svoji zkušenost napříč sociálními sítěmi nebo jinými kanály, čímž zvyšují hodnotu brandu.169
Specificky pro akvizici talentů to znamená, že loajální jednotlivci odpustí organizaci jisté fluktuace brandu. Také mohou interagovat s touchpointy organizace, jako jsou sociální sítě, účastnit se eventů, sdílet pozitivní zkušenosti apod. Případně mohou odebírat newsletter organizace a pokud obdrží vhodnou pracovní nabídku, šance, že na ní zareagují, je vyšší, nebo ji mohou doporučit někomu jinému. Tato skupina může být taktéž vhodná pro tvorbu výzkumů, což ještě budeme diskutovat v další části.
Obhajoba
Pokud řekneme, že loajální osoba má ráda danou organizaci, u Obhajoby se můžeme bavit o osobách, které k ní mají ještě větší náklonnost. Obhajoba brandu je nejvyšší forma věrnosti a tyto jednotlivce si není možné koupit, je potřeba si je zasloužit.170 V podstatě se jedná o další úroveň Loajality, protože lze říct, že Loajalita k brandu je jakýmsi mediátorem vztahu s komunitou (jednotlivci na úrovni Akce) a obhájci.171 Pro strategii akvizice talentů je důležité vědět, že tato skupina má podobné charakteristické rysy jako stupeň Loajality, avšak se silnějším efektem sounáležitosti. Také je důležité dodat, že ani Loajalita ani Obhajoba nejsou jenom výsledkem employer brandingu, ale je zde silné spojení s obecnou strategií organizace. I proto jsem zmínil, že Akce je svým způsobem posledním krokem funnelu, protože Loajalita a Obhajoba zpravidla potřebují více než jen vhodnou strategii employer brandu.
Osobní brand
Osobní brand může být v oblasti akvizice talentů důležitější, než se na první pohled zdá. Cílem této části publikace je demonstrovat, že každý člen organizace, který je nějakým způsobem ve spojení s (potenciálními) kandidáty, musí zvážit důsledky ne/vhodného osobního brandu. Zejména recruiteři jsou často tváří organizace, kterou kandidát vidí, což znamená jistou úroveň odpovědnosti, protože jedna osoba dokáže poškodit snažení celé strategie employer brandu.
Pokud se bavíme o osobním brandu, je důležité zmínit, že i v tomto případě existuje jak online, tak offline podoba. Nechci jít však v tomto tématu příliš do hloubky. Pojďme si nyní zmínit alespoň základní atributy spojené s oběma typy brandingu.
Online osobní brand
Tento typ osobního brandu vyžaduje o něco větší technické úsilí a je vhodné zvážit zejména tyto oblasti:
- Udělejte si audit vlastního jména – využijte k tomu vyhledávače v kombinaci s pokročilými technikami sourcingu, které jsem již zmínil, a vyhledejte si vlastní jméno. Důvodem je, že potenciální kandidát může udělat to samé, a proto má smysl vědět, co může najít.
- Profilové fotografie – je vhodné být opatrný, protože nejde jenom o to, využívat co nejprofesionálnější fotky, ale také o to, že kandidát může zkusit reverzní vyhledávání a je jen na vás, co najde.
- Interakce – tento bod znamená být opatrný v tom, co komentujete, sdílíte apod., protože například LinkedIn tuto skutečnost může snadno ukázat kandidátům.
- Text – zejména na LinkedInu je důležité mít vhodně upravený text v profilu. Využijte tuto možnost a vysvětlete kandidátům, kdo jste, propojte profil s pracovními nabídkami a nezapomeňte vyplnit sekci „Headline“. Taktéž zde můžete vložit váš e-mail nebo telefon, ale je potřeba si být vědom toho, že tím riskujete lavinu spamů.
- Hodnocení – hodnocením myslím všechno, od diskusních fór až po platformy jako je Glassdoor.
- Social Selling Index – LinkedIn nabízí nástroj, který vám může říct více o výkonnosti vašeho profilu a také pomoct identifikovat jeho slabiny. Tento nástroj je dostupný z linkedin.com/sales/ssi.
- Budujte síť – tato činnost může být hodnotná zejména pro recruitery, kteří se dlouhodobě specializují na určitou geografickou oblast, avšak pro globální týmy může být užitečnost daleko nižší.
- Zprávy – nezáleží na tom, jaký typ zpráv využíváte, avšak jak jsem již zmiňoval, je vhodné volit spíše personalizovanější obsah.
- Hovory – pokud jsou audio nebo audiovizuální hovory součástí procesu selekce, je vhodné se při nich chovat co nejvíce jako na osobním pohovoru.
Offline osobní brand
Sem pochopitelně patří momenty, kdy potkáváte kandidáty například na pobočce, a i když platí, že pohovory nejsou nejefektivnější metodou v procesu selekce, jedná se pořád o moment, kdy se kandidáti mohou dozvědět více o prostředí a kultuře organizace. Klíčovým poznatkem tedy je, že z velké části to je recruiter, kdo reprezentuje organizaci a její kulturu, proto záleží na všem, od oblečení až po měkké dovednosti.
Poznámky
- BROWN, Graham, Alex MCKAY a Neale SKALBERG. Brand Activation: Implementing the Real Drivers of Sales and Profit. USA: Monterey Press; Edition Unstated edition, 2016. ISBN 978-0994429308. ↩
- Rise & Slide in London Kings X | Lipton Iced Tea |. YouTube [online]. United Kingdom: Lipton Tea, 2015 [2020-08-03]. Dostupné z: https://www.youtube.com/watch?time_continue=4&v=anISGkYwfdM&feature=emb_logo ↩
- HP TOOK ME ON a ZERO-GRAVITY FLIGHT TO PROMOTE THEIR SPACE PRINTER. The Verge [online]. USA: The Verge, 2018 [2020-08-03]. Dostupné z: https://www.theverge.com/2018/2/11/16996464/zero-gravity-flight-experience-hp-printer-brands ↩
- How Customers Think: Essential Insights into the Mind of the Market. Magnatar [online]. USA, 2003 [2020-08-05]. Dostupné z: http://magnatar.nl/Magnatar/Brain_food/Artikelen/2011/8/18_Marketing_Metaphoria_-_Zaltman_files/howcustomersthink.pdf ↩
- The Unconscious Brand Effect of Digital Advertising: Insights into passive ad exposure and advertising effectiveness. SlideShare [online]. USA: On Device Research, 2018 [2020-08-05]. Dostupné z: https://www.slideshare.net/OnDevice/the-unconscious-brand-effect-of-digital-advertising ↩
- KUMAR, V. Managing Customers for Profit: Strategies to Increase Profits and Build Loyalty. USA: FT Press; 1 edition, 2008. ISBN 978-0136117407. ↩
- RAI, Alok Kumar. Customer Loyalty: Concepts, Context And Character. India: MC GRAW HILL INDIA, 2014. ISBN 978-9332902718. ↩
- FUGGETTA, Rob. Brand Advocates: Turning Enthusiastic Customers into a Powerful Marketing Force. USA: Wiley, 2012. ISBN 978-1118336038. ↩
- INFORMATION RESOURCES MANAGEMENT ASSOCIATION (IRMA). Brand Culture and Identity: Concepts, Methodologies, Tools, and Applications. USA: IGI Global, 2018. ISBN 978-1522571162. ↩

