Diverzita v akvizici talentů
Tato část publikace má za cíl demonstrovat výzvy spojené s diverzitou a jejím dopadem na oblast akvizice talentů. Důvodem pro to je, že i strategie diverzity s tím nejlepším úmyslem může nakonec vést k diskriminaci, náboru méně kvalitních zaměstnanců a ztráty konkurenční výhody v dlouhém období. Jak se něco takového může stát? Pojďme začít se základy a odpovědět na tuto otázku krok za krokem.
Jak organizace chápou diverzitu?
Jaká je první věc, kterou si představíte při slově „diverzita“? Je to genderová diverzita? Nebo možná rasová nebo etnická diverzita? Moje zkušenost mi říká, že právě toto jsou nejčastější představy o diverzitě, ale je to všechno? Co takhle fyziologické charakteristiky nebo diverzita založená na typu generace? A co když zmíním diverzitu založenou na osobnosti, talentech, případně kompetencích? Zní to už příliš sci-fi? Pokud se zeptáme profesionálů z oblasti akvizice talentů na to, jaká je jejich asociace se slovem „diverzita,“ dostaneme nejčastěji tyto odpovědi:172
- etnicita,
- gender,
- rasa,
- postižení,
- věk,
- veteránský status,
- různorodé pracovní zkušenosti.
Ještě důležitější otázkou ale je, jaké atributy je vůbec možné racionálně využít v procesu selekce? Na to samé se můžeme zeptat v případě rozvoje interních talentů, nicméně ponechme toto téma na HR a vraťme se k akvizici talentů. Na jednu stranu můžeme říct, že zde existuje legislativní prostředí, které determinuje rámec této oblasti, ale otázkou je, jestli tento přístup efektivně funguje. Pochopitelně to značně záleží na geografické oblasti, zároveň je ale pozitivní, že organizace to má z větší části ve vlastních rukou.
Předchozími myšlenkami jsem chtěl jenom naznačit, jak moc diverzní samotné téma o diverzitě je, a zároveň poukázat na to, že rozhodnutí stát se diverzní společností je vždy právě v rukou dané organizace. Tenhle myšlenkový pochod nás ale přivádí k otázce, jestli vůbec má smysl být takovou organizací a odpověď nalezneme v datech. Poslední myšlenkou, kterou chci předtím sdílet, je seznam oblastí diverzity dle organizace SHRM:173
- věk,
- postižení,
- etnicita/původ,
- rodinný status,
- gender,
- genderová identita nebo vyjádření,
- generace,
- jazyk,
- životní zkušenosti,
- funkce v organizace,
- osobnostní typ,
- fyzické charakteristiky,
- rasa,
- víra,
- sexuální orientace,
- přemýšlení/způsoby učení,
- veteránský status.
Je diverzita benefiční pro organizaci?
Z této otázky je asi zřejmé, že pokud chceme korektně odpovědět, musíme vždy jasně definovat, jaký typ diverzity vlastně myslíme. Například výzkum organizace Glassdoor174 říká, že organizace s nejvyšší etnickou a rasovou diverzitou měly o 35 % větší pravděpodobnost návratnosti finančních investic, než byl průměr v odvětví. Jiný výzkum organizace McKinsey175 dokázal, že organizace s větší genderovou diverzitou v jejich exekutivním týmu měly o 21 % vyšší pravděpodobnost nadprůměrné profitability a organizace zaměřující se na kulturní a etnickou diverzitu měly o 33 % vyšší pravděpodobnost profitability. Navíc organizace s největší kulturní a etnickou diverzitou celosvětově měly o 43 % vyšší pravděpodobnost vyššího profitu.
Zároveň je ale potřeba dodat, že jenom propagace diverzity není klíčem k profitabilitě, protože jak dokázal jiný výzkum organizace McKinsey,176 obecné vnímání diverzity bylo spíše pozitivní, avšak pocity ohledně začlenění do organizace byly spíše negativní. To je možná i důvod, proč jenom 30 % recruiterů vnímá tyto iniciativy jako úspěšné.177
Je evidentní, že alespoň některé typy diverzity mohou být měřené pomocí kvantitativních indikátorů, jako jsou například finance. Taktéž ale víme, že existuje množství typů diverzity, zároveň ale nechci jít v tomto tématu příliš hluboko, protože se jedná zejména o téma pro lídry organizací, a proto jenom zopakuji, že diverzita může být benefiční a může upevnit konkurenční výhodu organizace.
Diverzita a akvizice talentů
Tohle je moment, kdy je potřeba se zeptat na otázku, kde je vlastně spojitost mezi diverzitou a strategií akvizice talentů? Jinak řečeno, jaké jsou možné důsledky spojené s nevhodnou komunikací této strategie a jaký to může mít dopad na nábor?
Řekl vám již někdy hiring manažer větu „chci více kandidátů ženského/mužského pohlaví“? I přestože jste měli tržní data demonstrující, že požadované pohlaví je na trhu zastoupeno jenom pěti procenty, a pokud se bude organizace soustředit jenom na tento segment, ztratí 95 % kandidátů? Nebo máte možná podobnou zkušenost s věkem, rasou, jazykem apod. Jaké máte v takovémto případě možnosti a jak je vůbec možné, že se něco takového může stát? Již jsem demonstroval důležitost diverzity na datech, ale i bez toho je jedním z hlavních cílů této publikace sdílet znalosti a technologie, které mohou zabránit (pod)vědomé diskriminaci. Zároveň je ale potřeba dodat, že nevhodná strategie diverzity (nebo její nevhodná komunikace) může paradoxně vést k vyšší míře diskriminace.
Existuje množství důvodů, proč může organizace chtít žádat TA tým o více diverzních kandidátů (například hiring manažeři mají KPI ohledně diverzity, které musí naplnit) a ve své podstatě na tom není nic špatného, protože právě TA tým zná trh nejlépe. Výzva, kterou často vidím, je spíše v oblasti komunikace a délky jejího trvání. Prakticky to může znamenat, že pokud organizace definuje strategii diverzity jako změnu poměru pohlaví nebo etnických skupin v určitých částech organizace jenom proto, že to chtějí akcionáři vidět, TA tým je tím pádem nucen diskriminovat a zaměřovat se na podprůměrné kandidáty jenom proto, aby sloužili jako „symbol“ diverzity. Je tedy otázkou, jaké cíle organizace vlastně sleduje. Pro TA týmy může být tohle výzvou zejména v krátkém období, kde není dostatek času pro značné strategické změny a jedinou cestou je přímá diskriminace kandidátů. Nakonec bude tato organizace možná více diverzní, avšak diverzita bude postavena na základech diskriminace.
I přestože předchozí řádky demonstrují temnou stránku politiky diverzity, realita může být mnohem zářivější a TA tým může značně pomoct při plnění těchto cílů. Jak je asi zřejmé, organizace si musí jasně definovat, co vlastně pro ni diverzita znamená. Zároveň je pro TA tým podstatné na této strategii pracovat v dlouhém období, kde je prostor pro identifikaci a implementaci vhodných řešení. Co vlastně tato vhodná řešení znamenají? Existuje mnoho možností, jako například:
- Slepý hiring – využití technologií, které skryjí některé informace o kandidátech, jako je například jméno, profilová fotka, lokalita univerzity apod. Tento přístup může být užitečný zejména v oblasti sourcingu a také pro recruitment nebo hiring manažery, protože se jedná o jeden ze způsobů eliminace podvědomí diskriminace. Typickými příklady jsou některé agregátory (Entelo, Hiretual apod.), některé ATS, Blendoor, případně LinkedIn Recruiter disponuje možností skrytí profilových fotek, které je možné nastavit v sekci pro administrátora.
- Organizace/skupiny – zaměření se na nedostatečně zastoupené skupiny.
- Eventy – interní nebo externí eventy pro specifickou cílovou skupinu.
- Pracovní portály – některé pracovní portály se zaměřují na specifické cílové skupiny.
- Vztahy s univerzitami
- Vlastní edukační program
- Stáže
- Specifické pracovní pozice – například se zaměřením na postižené nebo armádní veterány.
- Popis pozice – využití technologií, které jsme diskutovali v předchozí kapitole, s cílem mít genderově neutrální popis pozice.
Tohle je jenom malý příklad možných způsobů, které jsou relevantní zejména pro dlouhé období a vedou k rovným pracovním příležitostem (EEO – Equal Employment Opportunity). Jak je tedy zřejmé, strategie akvizice talentů v kooperaci s obecnou strategií organizace může být zajímavým způsobem, jak dosáhnout dlouhodobě udržitelné diverzity i bez diskriminace.
Již jsem zmínil některé programy, stáže a workshopy, a proto chci teď sdílet praktický příklad programů pro mladé od Microsoftu:178
- DigiGirlz a Microsoft YouthSpark program – zejména pro děvčata na středních a základních školách,
- Technology Education and Literacy in Schools (TEALS) – spojení výuky a technologií,
- Mancode – zaměření na kluky z méně zastoupených etnických skupin,
- Girls Who Code,
- Black Girls Code,
- iUrban Teen – méně zastoupení mladí lidé,
- The disAbility ERG scholarship,
- Blacks at Microsoft ERG scholarships,
- Microsoft internship program – se zaměřením na studenty,
- Aspirations in Computing – program pro mladé ženy,
- TECHNOLOchicas is a NCWIT campaign – zaměření na Latinskou Ameriku,
- Explore Microsoft – program stáží.
Co je diverzita?
V tomto tématu nechci nabízet jednotné a statické vysvětlení vhodné pro všechny organizace. Právě naopak, věřím, že každá organizace si musí najít vlastní cestu a jediné co chci nabídnout, je myšlenka na začátek. V předchozích částech jsme viděli mnoho různých typů diverzity, avšak dle mého názoru jsme viděli jenom výsledky, ne základy. Co je tedy diverzita? Nebo jinak řečeno, kde diverzita začíná? Pojďme si to demonstrovat na příkladu. Dokážete si představit popis pracovní pozice, která má tuny požadavků na specifické kompetence? A pokud kandidát není přesnou kopií tohoto popisu, stává se automaticky nevhodným? Někdy si tento typ popisů pozic představuji jako požadavek na perfektní kruh, pro který je možné využít jednoduchých vzorců a snadno se s ním pracuje. Obrázek 41 demonstruje tuto situaci.
Proč o tom vůbec mluvím? Pro mě diverzita začíná pochopením, že lidé jsou unikátní a každý je jiný. Každá osoba na světě je originál s různými cíli, touhami a potřebami, což je dle mého názoru základním pilířem diverzity. S pochopením tohoto postoje tím pádem není náročné pochopit Obrázek 42, jehož hlavním poselstvím je, že nikdo nemůže být popsán perfektním kruhem, protože realita je mnohem komplexnější.
Výhodou této premisy je, že přirozeně vede k diverzitě ve všech oblastech, které jsem zmínil (například seznam organizace SHRM).179 Navíc pokud nepřemýšlíme v intencích „standardní“ diverzity, můžeme se dostat ještě dál. Například pokud platí, že každý jednotlivec je originál, má smysl budovat synergistické týmy s přístupem „moje slabiny jsou tvé silné stránky“ a obráceně.
Pokud je tedy toto tvrzení jasné, proč není standardem pro všechny organizace? Můj názor je, že mnoho organizací tuto skutečnost přirozeně tuší, což však nestačí. Kromě racionálního pochopení je potřeba této myšlence věřit jako organizace, což je daleko větší výzva. Na druhou stranu lze v dnešní době pozorovat, že téma diverzity se stává více a více populárním a existuje značná šance na zlepšení.
Poznámky
- Recruiting Automation: Trends Report. In: Entelo.com [online]. USA: Entelo, 2019, 2019 [2020-04-10]. Dostupné z: https://resources.entelo.com/2019-recruiting-automation-trends-report ↩
- Introduction to the Human Resources Discipline of Diversity, Equity and Inclusion. SHRM [online]. USA: SHRM, 2020, July, 21 [2020-9-29]. Dostupné z: https://www.shrm.org/resourcesandtools/tools-and-samples/toolkits/pages/introdiversity.aspx ↩
- 65 HR & Recruiting Stats for 2018: HR stats for the resourceful recruiter. Glassdoor [online]. USA: Glassdoor, 2018 [2020-6-17]. Dostupné z: https://resources.glassdoor.com/65-hr-recruiting-stats-2018.html ↩
- Delivering through Diversity. McKinsey & Company [online]. USA: McKinsey & Company, 2018, January [2020-9-29]. Dostupné z: https://www.mckinsey.com/~/media/mckinsey/business%20functions/organization/our%20insights/delivering%20through%20diversity/delivering-through-diversity_full-report.ashx ↩
- Diversity wins: How inclusion matters. McKinsey & Company [online]. USA: McKinsey & Company, 2020, May [2020-9-29]. Dostupné z: https://www.mckinsey.com/~/media/mckinsey/featured%20insights/diversity%20and%20inclusion/diversity%20wins%20how%20inclusion%20matters/diversity-wins-how-inclusion-matters-vf.pdf ↩
- Recruiting Automation: Trends Report. In: Entelo.com [online]. USA: Entelo, 2019, 2019 [2020-04-10]. Dostupné z: https://resources.entelo.com/2019-recruiting-automation-trends-report ↩
- DIVERSITY AND INCLUSION REPORT 2019. Microsoft [online]. USA: Microsoft, 2019 [2020-11-29]. Dostupné z: https://query.prod.cms.rt.microsoft.com/cms/api/am/binary/RE4aqv1 ↩
- Introduction to the Human Resources Discipline of Diversity, Equity and Inclusion. SHRM [online]. USA: SHRM, 2020, July, 21 [2020-9-29]. Dostupné z: https://www.shrm.org/resourcesandtools/tools-and-samples/toolkits/pages/introdiversity.aspx ↩

