Post-selekce: zamítnutí a úspěšní kandidáti
Jak již víme, v procesu post-selekce je již jasné „Rozhodnutí o nabídce“ a TA tým tedy ví, kdo dostane pracovní nabídku a kdo bude zamítnut. Jinak řečeno, známe úspěšné a neúspěšné kandidáty a tento poslední pilíř nám říká, jak s těmito skupinami korektně naložit. Obrázek 32 slouží jako připomenutí pilířů strategie náboru a červený rámec ohraničuje proces post-selekce.
Je tedy zřejmé, že odpovědností tohoto procesu je správné zacházení s úspěšnými a neúspěšnými kandidáty. Pojďme se nejdříve podívat na to, jak korektně kandidáty zamítnout.
Zamítnutí kandidátů
Zamítnutí irelevantních kandidátů z mé zkušenosti naneštěstí není standardem ve všech organizacích a často se stává, že neúspěšní kandidáti jsou jednoduše ignorováni. V některých zemích může být tento přístup akceptovatelný, zejména v případech, kdy kandidát sám reaguje na pracovní nabídku, avšak to není největším problémem. Bohužel se často setkávám i s tím, že organizace neinformují ani kandidáty, kteří jsou výsledkem talent sourcingu, přešli prvním pohovorem nebo i více kroky procesu selekce a nedostali žádnou reakci ze strany TA týmu. I přes kulturní rozdílnosti existuje několik důvodů, proč tento krok nevynechávat a zde nabízím alespoň dva z nich:
- Candidate experience – ignorování kandidátů může negativně ovlivnit jejich zkušenost s organizací, což má důsledky zejména ve dlouhém období ve spojení s employer brandem.
- Budoucí potřeby – pokud zamítnete všechny kandidáty například prostřednictvím e-mailu, je možné do této zprávy inkorporovat odkazy na sociální sítě, různé jiné touchpointy, případně souhlas se zpracováním osobních údajů, který je někdy potřebný pro uchování kandidátů v databázi pro budoucí účely.
Je tedy evidentní, že zamítání kandidátů není jenom o etických důvodech, ale i o budování employer brandu a databáze pro budoucí využití. Jelikož víme, proč zamítat kandidáty, pojďme se podívat, jak na to.
Kdy zamítnout kandidáty?
V podstatě se jedná o relativně snadné téma k diskusi, protože odpověď může být zřejmá – co nejdříve. Toto téma však zmiňuji proto, že organizace často čekají na konec procesu selekce, kde zamítají kandidáty simultánně. Nechci tím říct, že by se jednalo o špatný přístup, avšak může to značně záležet na délce procesu. Některé pozice je možné naplnit během několika týdnů nebo i dnů, také ale všichni známe pozice, u kterých trvá nábor celé měsíce, což je dle mého názoru příliš dlouhý čas pro čekání se zamítnutím. Zejména dnes disponují interní ATS automatickou možností zamítnout kandidáty najednou, což může v mnoha případech pomoct, avšak nemusí to vždy stačit.
Kdo zamítne kandidáty?
Odpověď vyplývá z podstaty procesu selekce a může se tedy jednat o některou ze čtyř entit:
- Umělá inteligence – jelikož například chatbot dokáže snadno udělat jistý typ pohovoru, stejně tak může zaslat zamítací šablonu.
- Talent acquisition tým – ve většině případů se jedná o člena TA týmu, zejména je to často recruiter odpovědný za danou pozici.
- Business – v praxi to znamená situace, kdy přímo hiring manažer zamítá kandidáta. Z mé zkušenosti je tento jev přítomen zejména u kandidátů, kteří přešli mnoha koly procesu selekce a dokonce se možná nacházejí v sekci „Top kandidáti“.
- Třetí strany – v některých případech může být kandidát zamítnut i třetí stranou, zejména v případech, kdy právě třetí strana přivedla kandidáta do procesu selekce.
Jak zamítnout kandidáty?
V podstatě zde platí podobné principy jako v případě oslovování kandidátů, což v reálné praxi může vypadat následovně:
E-mail – jedná se pravděpodobně o jeden z nejtypičtějších způsobů, jak zamítnout kandidáty, zejména z důvodu rychlosti a efektivnosti. Znamená to tedy, že můžete najednou zamítnout tolik kandidátů, kolik je potřeba a v dnešní době automatizací i na relativně vysoké úrovni personalizace. Tímto způsobem tedy lze zvládnout poměrně velké množství zejména aktivních kandidátů.
Zároveň je ale potřeba dodat, že pokud chcete zamítnout kandidáta, který již byl v procesu selekce v bližším kontaktu s některou z entit (například první telefonát s recruiterem), doporučuji využít šablonu obohacenou o důvod, proč daný kandidát neuspěl.
- Telefonát – zamítací telefonát se všemi neúspěšnými kandidáty by byl pravděpodobně velký časový závazek, i když je pravdou, že by tento přístup mohl značně zlepšit candidate experience. Doporučuji využít tento přístup spíše pro kandidáty v sekci „Top kandidáti“.
- Jiné – jiné způsoby mohou zahrnovat například zamítání kandidátů softwarem typu „text-to-speech“, který jsem již zmiňoval, což v podstatě vede k zanechání hlasové zprávy, případně existuje i možnost využití videa, což ale záleží na charakteru pozice.
Úspěšní kandidáti
Již víme, jak korektně zamítnout neúspěšné kandidáty a teď je čas se zaměřit na kandidáty úspěšné, nebo jinak řečeno na jednotlivce v sekci „Rozhodnutí o nabídce“, což v podstatě znamená, že se jedná o kandidáty, které organizace chce zaměstnat. Na to, aby organizace tohoto cíle dosáhla, je prvním krokem odeslání nabídky, což může být daleko náročnější proces, než se může zdát, protože realita může někdy přinést mnoho různých problému. Pojďme se pro lepší pochopení nejdříve podívat na post-selekční funnel.
Post-selekční funnel
Jedná se opět o způsob, jak efektivně monitorovat proces a v tomto případě (na rozdíl od selekce), může být uvedený funnel využitý napříč různými organizacemi bez větších modifikací. Již víme, že proces post-selekce začíná tam, kde proces selekce končí, což znamená již zmíněný krok „Rozhodnutí o nabídce“. Obrázek 33 demonstruje, jak tento funnel může vypadat.
Pojďme se tedy blíže podívat na jednotlivé sekce funnelu a stejně tak na důvody, proč se zužuje:
- Rozhodnutí o nabídce – jak již víme, toto je stav, ve kterém se nacházíme po procesu selekce. Organizace zde ví, které kandidáty chce zaměstnat.
Zaslání nabídky – znamená oficiální odeslání nabídky kandidátovi. Může se zdát, že jde o banální krok, avšak i zde se může funnel zužovat. Moje zkušenost je, že zejména u větších organizací může být tento proces příliš dlouhý, příliš komplikovaný a příliš byrokratický a může se jednat o týdny, dokonce i měsíce, což často vede ke ztrátě kandidáta.
Pochopitelně, toto je zóna, kde TA tým nemá proces pevně v rukou, protože se zde bavíme zejména o režii HR, a někdy jediná věc, kterou TA tým může dělat, je vytvářet konstantní tlak na proces. Zároveň je však někdy nepříjemné tyto skutečnosti komunikovat s kandidátem a často od recruiterů slýchávám věty jako „Omlouváme se, ale hiring manažer je na dovolené“, ale pravdou je, že jde jenom o způsob, jak získat více času, protože proces je příliš pomalý.
Akceptace nabídky – pokud se organizaci povede úspěšně odeslat pracovní nabídku, je na kandidátovi, jestli ji akceptuje nebo ne. Doporučuji tuto část pečlivě měřit. K tomu je možné využít míru akceptace nebo míru zamítnutí, přičemž výpočet je velice jednoduchý:
Míra akceptace = ∑ Akceptovaných nabídek∑ Odeslaných nabídek ; Míra zamítnutí = 1 - Míra akceptace
Z mé zkušenosti mohu říct, že tento způsob může pomoct odhalit skryté problémy v procesu selekce. Spolupracoval jsem například s organizací, kde míra zamítnutí dosahovala 25 %, což znamená, že každý čtvrtý kandidát odmítl pracovní nabídku. Důvodem bylo, že i přes několik diskusí ohledně mzdy na začátku procesu selekce dostal kandidát nabídku s citelně nižší mzdou, než bylo domluveno. Jiná organizace měla míru zamítnutí 28 %, a důvodem bylo, že TA tým neprozkoumal motivace a potřeby kandidáta, což vedlo k situaci, že kandidát sice měl v rukou relativně zajímavou pracovní nabídku, ale pořád měl hodně nezodpovězených otázek.
- Nástup – znamená, že kandidát, který akceptoval pracovní nabídku, úspěšně začal první pracovní den. Důvody, proč se může funnel zužovat i zde, jsou podobné, jako tomu bylo v předchozím kroku, případně může kandidát v této době obdržet jinou, lepší nabídku.
- Ukončení zkušební doby – jedná se zcela určitě o primárně HR parametr, i přesto však má smysl jeho monitorování, protože může odhalit hodně o kvalitě procesu selekce.
Závěrem můžeme říct, že v krátkém období jsme diskutovali čtyři základní pilíře – Recruitment marketing, Talent sourcing, Proces selekce a Proces post-selekce. Každý z těchto pilířů se zaměřuje na jinou část procesu náboru, avšak všechny řeší situaci pohledem krátkého období. To je i důvod, proč jsme diskutovali, jak situace vypadá v případě specifické pozice (pozic), ale teď je čas se na situaci podívat z vyšší perspektivy. Další kapitola se bude zaměřovat na problematiku dlouhého období, což vyžaduje značně rozdílné kompetence a znalosti, a to je i důvod, proč tento přístup může přinést konkurenční výhodu.

