Úvod›Knihy›Strategie akvizice talentů›Zájem, úvaha, nabídka
Kapitola III · Strategie náboru v krátkém období

Zájem, úvaha a nabídka v recruitment marketing funnelu

Zájem

Zájem je dalším krokem následujícím po Pozornosti (připomeňme si to Obrázkem 20) a oba jsou pevně spjaté v jednom touchpointu. Jak jsem zmínil již dříve, když si potenciální kandidát prohlíží některou ze sociálních sítí a něco strhne jeho Pozornost, tento potenciální kandidát věnuje touchpointu maximálně několik vteřin. Mějme na paměti, že jsme pořád v krátkém období, takže touchpointy propagují specifickou pracovní nabídku. To znamená, že pokud daná osoba ohodnotí touchpoint jako zajímavý, bude chtít investovat více času do příležitosti, kterou reprezentuje. Pokud potenciální kandidát vyhodnotí, že konkrétní příležitost není relevantní, recruitment marketing funnel skončí na kroku Zájem. Pokud však zmíněná osoba vyhodnotí danou příležitost jako zajímavou, typickým znakem je pak hledání více informací. Tohle je i důvod, proč může být výhodné implementovat do touchpointu textový element ve formě geografické lokality apod. Zájem je tedy velice dynamický krok ve funnelu, protože touchpoint může být jenom malý banner na webu, billboard v centru města, případně dokonce pracovní inzerát na Facebooku, avšak nakonec, pokud je daná příležitost zajímavá, chce potenciální kandidát vědět více, aby mohl zvážit všechny možné detaily, což nás přivádí ke třetímu kroku, kterým je Úvaha. Ještě předtím, než se ponoříme hlouběji, chci objasnit most mezi Zájmem a Úvahou, a tím je již zmíněné přesměrování. V online prostředí to znamená přesměrování potenciálních kandidátů pomocí různých odkazů a v offline světě to může znamenat zmiňované QR kódy, zkrácené URL adresy apod. Je potřeba si pamatovat, že ne všichni potenciální kandidáti jsou experti na technologie, a proto dává smysl držet tyto mosty tak jednoduché, jak to je jen možné.

Graf čtyř pilířů v krátkém období se zvýrazněným recruitment marketing funnelem (Pozornost, Zájem, Úvaha a Nabídka).
Obrázek 20 – Graf čtyř pilířů v krátkém období se zaměřením na recruitment marketing funnel

Úvaha

Úvaha popisuje situaci, kdy touchpoint dá potenciálnímu kandidátovi takovou informaci, která ho motivuje, aby si zjistil více o pracovní příležitosti i organizaci. Prakticky to často znamená, že daná osoba přemýšlí nad reakcí na pracovní pozici a z toho důvodu požaduje relevantní informace. Standardně to znamená, že potenciální kandidát se dostane na kariérní web organizace, avšak nemusí to být tak snadné, že si jenom přečte popis práce a zašle CV. Samozřejmě, stát se to může, avšak mým cílem je ukázat, jak dosáhnout konkurenční výhody a nezůstat v průměru. Jak tedy proces Úvahy vypadá?

Z předchozích dvou kroků je zřejmé, že Úvaha začíná, když potenciální kandidát chce opustit stávající touchpoint s cílem dozvědět se více. Typicky toto přesměrování vede na kariérní stránku, otázkou však zůstává, co pak? Po návštěvě kariérního webu potenciální kandidát rozumí pracovní pozici, takže je přirozené prozkoumat další touchpointy. Kariérní web jednoznačně není jediným touchpointem v části Úvahy. Může se totiž jednat o prozkoumávání sociálních sítí, účast na eventech, čtení fór, dotazování lidí, čtení informací přímo na stránce organizace a tak dále. Všechny tyto touchpointy mají sílu ukázat organizaci z trochu jiného úhlu a většinu touchpointů známe z předchozích subkapitol, takže si je ještě jednou stručně projdeme a pak se budeme věnovat hlouběji kariérnímu webu:

  • Sociální sítě – kromě příspěvků se zaměřením na Pozornost je taky důležité tvořit obsah, který je zajímavý pro proces Úvahy. Znamená to, že pokud potenciální kandidát přezkoumává profil organizace na sociální síti, je to pravděpodobně s cílem zjistit víc. Může se jednat o zveřejňování obsahu na téma každodenní život v kanceláři, týmové akce a eventy, fotografie psů (pokud to organizace umožňuje) nebo jinak řečeno, implementovat zde co nejvíce z EVP.
  • Webové stránky – tento touchpoint neznamená stránky organizace, ale externí weby, které obsahují informace o organizaci. Možná nejznámější je Glassdoor.com, případně Welcometothejungle.com, kde mohou potenciální kandidáti zvážit informace od aktuálních nebo bývalých zaměstnanců a kandidátů z minulosti. Kromě Glassdoor existují i portály se zaměřením na specifickou geografickou oblast jako Kununu.com v Německu, VímVíc.cz a Atmoskop.cz v Česku.

    Klíčovým poznatkem ale je monitorování a měření hodnocení na těchto portálech, protože to může značně ovlivnit potenciální kandidáty.

  • Eventy – stává se, že potenciální kandidát chce vědět o organizaci víc a zároveň organizace pořádá event, případně se nějakého účastní, což může být excelentní příležitost zjistit něco víc.
  • Doporučení – v případě Úvahy to znamená, že potenciální kandidáti se ptají jiných lidí, kteří vědí něco o organizaci – jednotlivců mající zkušenost jako kandidáti (proto jsou candidate experience a candidate journey tak kritické) nebo lidí, kteří něco o organizaci vědí (to je zase důvodem, proč jsou employer branding proces a employer brand tak klíčové). Tento touchpoint je opět pravděpodobně tím nejsilnějším a může signifikantně ovlivnit proces Úvahy.

Webová stránka organizace

Od samého začátku doporučuji přesměrování kandidátů z touchpointů přímo na kariérní web organizace a mám pro tento přístup několik důvodů. Například potenciální kandidáti využívají kariérní web jako zdroj číslo jedna v průběhu procesu Úvahy.103 Kromě toho, co již víme z výzkumu, můžeme ještě dodat, že webová stránka organizace má potenciál nabídnout více informací než pracovní portály, avšak otázkou zůstává, co všechno je možné měřit?

Naprosto fundamentálním nástrojem je Google Analytics, který dokáže říct odkud návštěvníci přicházejí na web, jak se tam chovají, které části webu jsou důležité a mnohem více. Google Analytics je bezplatný nástroj a implementace je relativně snadná, je potřeba jenom zkopírovat kus zdrojového kódu a vložit ho na správné místo do webu.

Kromě toho mohu nabídnout nástroje se zaměřením na takzvané „heatmapy“ a „scrollmapy“. Prakticky to znamená, že je možné přímo vidět, které části webu (nebo popisu pozice) jsou pro potenciální kandidáty zajímavé, kde klikají, jak se chovají na různých zařízeních, jak scrollují, pohybují myší, taktéž zde existuje možnost A/B testování apod. Tyhle nástroje jsou zpravidla kompatibilní s GDPR a typičtí poskytovatelé jsou například:

  • Crazyegg.com,
  • Glassboxdigita.com,
  • Smartlook.com,
  • Hotjar.com,
  • Mouseflow.com a mnoho dalších.

Víme tedy, že využívání webové stránky organizace může být efektivní cestou, teď je však čas si říct více o obecných doporučeních spojených s kvalitním webem:

  • Responzivita – web musí být kompatibilní s telefonem, tabletem apod., protože návštěvníci využívají různá zařízení. Jak různá je pak otázka speciálně pro Google Analytics.
  • Design – kvalitní webdesign je základem pro první dojem, protože reprezentuje online vizuální stránku organizace. Pokud jde specificky o kariérní web, doporučuji využívat obrázky reálných lidí, implementaci videí o organizaci, popisy pozic ve video formátu apod.
  • CTA – call to action prvky jsou populární zejména v případě e-shopů, je však možné je implementovat i v případě kariérního webu, ve formě „Odpovědět“, „Apply“ a podobně.
  • Filtry – zejména pokud je organizace aktivní v různých geografických oblastech je hodnotné nabídnout návštěvníkům vhodné filtrování na kariérní stránce, jedná se například o lokalitu, oddělení, případně vyhledávání klíčových slov.
  • Odkazy – pokud potenciální kandidát čte popis pozice a narazí na specifický produkt, je vhodné, aby se na toto slovo dalo kliknout, což danou osobu přesměruje do sekce webu, kde je možné se dozvědět víc.

Jak je zřejmé, proces Úvahy může mít různé formy a může zužitkovat rozdílné touchpointy. I přes tuto značnou diverzitu končí Úvaha v krátkém období tím, že potenciální kandidát se rozhodne kliknout na tlačítko pro zaslání životopisu. Naneštěstí, tento krok rozhodně neznamená, že daný jednotlivec se stane kandidátem, protože mezi rozhodnutím zaslat životopis (a jiné dokumenty) a skutečným odesláním je ještě dlouhá cesta, kterou nazýváme Nabídka.

Nabídka

Toto je poslední krok recruitment marketing funnelu a na první pohled se celý proces zdá být jasný. Začátek je pochopitelně rozhodnutí potenciálního kandidáta kliknout na tlačítko „Odpovědět“, a to, co se stane po tomto kroku, rozhodne, jestli se tato osoba stane kandidátem nebo ne. Jak je tedy možné, že osoba, která se rozhodla odpovědět na pracovní nabídku, změní své rozhodnutí? Organizace a potenciální kandidát mají v tomto ohledu relativně antagonistické cíle.

Znamená to, že organizace standardně chce získat tolik dat o potenciálních kandidátech, kolik je jenom možné, s cílem zužitkovat je ve dlouhém období. Na druhou stranu, zájemce o práci by nejraději vyplnil žádost tak rychle, jak to jen jde, připojil potřebné dokumenty, odeslal je a byl ujištěn, že všechno funguje. Jak je zřejmé, obě strany potřebují něco obětovat – organizace tedy zredukuje požadované množství dat a potenciální kandidát investuje více času do tohoto procesu. Nejdůležitější otázkou tedy zůstává, kde leží hranice mezi těmito cíli? Chci ještě připomenout již zmíněný výzkum organizace MRINetwork104 popisující faktory, které nejvíce frustrují potenciální kandidáty během procesu Nabídky:

  1. celkem 76 % uchazečů o práci zmínilo, že je frustruje, když musí vyplňovat identické informace, které jsou již uvedené v životopisu,
  2. celkem 40 % uchazečů o práci vidí jako problém příliš dlouhý proces zaslání životopisu (více než 10–15 minut).

Pochopitelně, tento výzkum neříká, jak přesně postupovat, protože je na každé organizaci najít svoji vlastní cestu a udělat candidate journey a candidate experience tak dobré, jak to je jen možné. Z vlastní zkušenosti mohu říct, že má smysl diskutovat data požadované od kandidátů s každým, kdo s nimi pracuje, a na základě této diskuse nastavit strukturu. Následně, v případě že je jasné, co organizace potřebuje, je vhodná validace a následné vyhodnocení, kolik času potenciální kandidát musí investovat a které kroky mohou být nejasné.

Nyní jsou již jasné cíle obou stran, avšak otázkou zůstává, jak vlastně potenciální kandidát zašle tuto Nabídku práce pro organizaci? Myslím tím, jestli využije externího poskytovatele nebo interní ATS organizace? Obě možnosti je možné využít a obě mají své výhody a nevýhody.

Využití externího poskytovatele

Pokud potenciální kandidát využije externí portál (Indeed, LinkedIn, Glassdoor apod.), znamená to, že CV a ostatní dokumenty budou pro organizaci dostupné buď to přímo v systému poskytovatele, nebo je recruiter obdrží přímo e-mailem.

Výhodou externích poskytovatelů je, že nahrazují ATS v případě, že ním organizace nedisponuje, a proces je pro potenciální kandidáty často snazší a rychlejší, protože daný pracovní portál znají a může to zlepšit jejich candidate journey. Na druhou stranu, organizace tímto přístupem ztrácí data, proces měření je problematičtější, a taktéž se tím pádem vyskytne fragmentace kanálů.

Využití interního systému

Využití interního ATS znamená, že uchazeč může zaslat Nabídku přímo přes kariérní web organizace, nebo kliknout na tlačítko „Odeslat“ na webu externího poskytovatele, který ale zabezpečí přesměrování. Druhá možnost prakticky znamená, že daná osoba chce zaslat Nabídku například přes LinkedIn, klikne na potřebné tlačítko a automaticky proběhne přesměrování do ATS organizace a celý proces bude nakonec probíhat v interním systému. Naštěstí, většina externích poskytovatelů tuto možnost nabízí. Výhodou je nepochybně fakt, že organizace má všechny zájemce na jedné hromádce, taktéž měření je mnohem efektivnější, protože organizace může získat více dat. Na straně druhé, potenciální kandidát musí investovat zpravidla více času, už jen z důvodu, že organizace využívají různé ATS.

Závěrem mohu říct, že doporučuji implementaci ATS, protože s kvalitním testováním je možné značně eliminovat nevýhody a profitovat z benefitů. Využitím tohoto systému myslím zejména samotný proces zasílání dokumentů, avšak pro propagaci je rozhodně vhodné využití externích partnerů, protože se může jednat o velice vhodné touchpointy s potenciálem přinést značné množství kandidátů.

Syntéza touchpointů v krátkém období

Recruitment marketing funnel ozřejmuje fundamentální kroky, jak se může jednotlivec stát kandidátem a jakou roli v tom hrají touchpointy. Tato subkapitola má za cíl krátce demonstrovat propojení touchpointů, které je hlubší, než se může na první pohled zdát, a tato spojení mohou zabezpečit přísun ještě většího počtu relevantních kandidátů. Je klíčové pochopit, že jeden touchpoint může podporovat jiný, což nás přivádí k otázce, jak je propojit se synergickým efektem? Další témata budou o něco více pokročilá v oblasti recruitment marketingu, avšak všechny typy mohou přinést značné výsledky.

Remarketing

Remarketing, někdy nazývaný i retargeting, se zaměřuje na jednotlivce, kteří již nějakým způsobem interagovali s organizací. Typickým příkladem ze sales marketingu může být, když si prohlížíte e-shop, kliknete na nějaký produkt, ale nekoupíte si ho. Remarketing může zabezpečit, že tento produkt opět naleznete jako banner nebo video na úplně jiném webu. Základní myšlenkou tedy je propagace produktů, u kterých potenciální zákazník projevil Zájem, což zvyšuje šanci pro úspěšnou konverzi. A pokud to funguje s produkty, proč ne s pozicemi?

Existuje mnoho způsobů, jak implementovat remarketing do strategie náboru, avšak pravděpodobně nejjednodušší cestou je zaměřit se na krok Úvahy a Nabídky. Znamená to, že pokud se někdo podívá na nabídku pracovní pozice, která je na kariérním webu, nebo dokonce klikne na tlačítko „Odpovědět“, ale nedokončí proces Nabídky, je možné tomuto potenciálnímu kandidátovi připomenout pracovní nabídku přes některý specializovaný touchpoint. Pravděpodobně nejznámější poskytovatelé remarketingu jsou Facebook (což zahrnuje samotný Facebook, Instagram, Facebook Audience Network apod.) a Google (zahrnující Google Display Partnery, YouTube apod.). Hlavní výhodou remarketingu je, že umožňuje snížit tempo zužování recruitment marketing funnelu v čase, a tím pádem i doručit více relevantních kandidátů.

Podobná publika

Definice podobných publik (v originálu „similar audiences“) je velice prostá – na základě již využívaných publik lze vytvořit publika podobná. Typickými provozovateli jsou opět Facebook a Google, i když oba mají pro podobná publika jiný název. Facebook využívá výraz „Look a like audiences“ a Google „Similar audiences“, avšak technicky se v obou případech jedná o ten samý produkt. V praxi tedy e-shop nebo TA tým mohou vytvořit podobná publika například na základě návštěvníků webu.

Tak nebo tak, závěrem je, že výsledkem jsou víceméně podobná publika, která někdy fungují lépe a někdy hůře, avšak přesný algoritmus, jak probíhá tvorba podobných publik, zná jenom poskytovatel, což dává smysl, ale zároveň tvoří z tohoto přístupu černou skřínku, která však může fungovat.

Kombinování

Ještě zbývá poslední základní věc, kterou jsem nezmínil, a tou je doslova syntéza různých strategií. Například je možné identifikovat jednotlivce, kteří navštívili specifickou nabídku práce na kariérním webu, ale nezareagovali na ní a vytvořit z nich publikum pro remarketing. Následně je možné vzít toto publikum pro remarketing a vytvořit z něj podobná publika a zasáhnout více potenciálních kandidátů s využitím více touchpointů. Taktéž je možné nechat spolu touchpointy interagovat, jako například při organizování interního eventu, který se propaguje přes sociální sítě apod. Existuje tedy mnoho možných řešení, nakonec však vždy jde o kreativitu a zkušenost.

Poznámky

  1. Benchmark Reports Library. Talent Board [online]. USA: Talent Board, 2019, 2019 [2020-05-24]. Dostupné z: https://www.thetalentboard.org/benchmark-research/benchmark-research-library/ ↩
  2. MRINETWORK. 2019 RECRUITMENT TRENDS STUDY. MRINETWORK online]. 2019, 2019, , 26 [2020-04-09]. Dostupné z: https://mrinetwork.com/ ↩