Úvod›Knihy›Strategie akvizice talentů›Offline touchpointy
Kapitola III · Strategie náboru v krátkém období

Offline touchpointy v recruitment marketingu: outdoor, eventy a referral marketing

Veřejná doprava

Veřejná doprava patří do offline propagace a často má podobnosti s indoor a outdoor reklamami, i přesto však tento typ nabízí několik specifických možností, které budou popsány samostatně v této separátní subkapitole. Je zřejmé, že veřejná doprava se liší napříč regiony, zároveň však poskytovatel většinou nabízí propagaci spojenou přímo s přepravním prostředkem a případně i možnosti využití prostoru zastávek, které má poskytovatel ve správě. Tato kapitola bude diskutovat specifické možnosti související zejména s vozidly hromadné dopravy, protože kapitola se zaměřením na outdoor propagaci pokryje druhou zbývající možnost.

Tento typ propagace je často spojen s dlouhodobým (employer) brandingem, takže zůstává otázkou, jak strhnout Pozornost relevantních potenciálních kandidátů i v krátkém období ve spojitosti se specifickou pozicí. Je pravdou, že propagace ve veřejné dopravě může nabídnou značné množství kreativních reklam, od madel až po polepy na vozidlech, avšak tyto možnosti nejsou standardně tak dobře využitelné pro propagaci v krátkém období. Z mé zkušenosti plyne, že jako nejvhodnější se často jeví plakáty různé velikosti, případně digitální formy běžící na obrazovkách uvnitř vozidla. Taktéž chci ozřejmit plusy a minusy této strategie, přičemž plusem může být:

  • možnost cílit na specifickou geografickou oblast, přičemž někteří poskytovatelé dokonce nabízí výběr specifického vozidla/linky,
  • možnost zasáhnout jednotlivce, kteří nejsou dostupní online,
  • potenciální kandidáti mohou strávit s reklamou více času, a tím pádem je možné i komunikovat více obsahu na rozdíl od většiny outdoorových reklam,
  • relativně široký zásah (což samozřejmě s sebou přináší i nevhodná publika), i když tzv. word of mouth marketing může také zajímavě fungovat.

    Ruku v ruce s výhodami přicházejí i určité nevýhody (minusy):

  • nemožnost přesně měřit výsledky, případně jen limitujícím způsobem,
  • tvorba tohoto typu reklam může zabrat více času než v online prostředí,
  • je přítomen „wear-out efekt“, což znamená, že lidé začnou reklamy po čase ignorovat,
  • přesměrovat potenciální kandidáty na kariérní web, případně jinou stránku, může být náročné.

V tomto okamžiku jsou již jasné typické formy propagace a stejně tak výhody a nevýhody s tím spojené, což nás přivádí k otázce, jak takovou propagaci vytvořit a na co si dát pozor? Prvním důležitým krokem je si uvědomit, jestli má vůbec tento typ propagace smysl, protože proces tvorby spolu s fyzickou instalací může být relativně dlouhý. To je i důvodem, proč jsem tento typ reklam využil zejména v případech, kdy jsem nabíral více stejných pozic, případně celé týmy. Taktéž v případech, kdy se jedná o náročnou pozici s relativně specifickými požadavky na kompetenci a kde je málo pravděpodobné, že se povede tuto pozici naplnit za pár týdnů, a proto může mít taková kampaň smysl. Na druhou stranu, tento typ propagace může být dražší než většina online kampaní, a proto je klíčové si ujasnit, jestli je tento postup rentabilní a efektivní.

Další již zmíněné téma je měřitelnost výsledků a přesměrování potenciálních kandidátů na kariérní web, což může být náročný proces. Často se jeví jako nejlepší možnost využití QR kódu, který zabezpečí přesměrování a měřitelnost v online prostředí, případně je možné jasně prezentovat URL adresu v nejkratší možné podobě, jako například:

Druhou stranou mince je, že při tomto typu přesměrování nebude možné v Google Analytics vidět, kolik potenciálních kandidátů přichází přímo přes kampaně, protože využít URL adresu mohl i kdokoliv jiný bez návaznosti na kampaň. Zkušený marketingový analytik však zpravidla dokáže najít smysluplnou cestu.

Závěrem chci říct, že dle mého názoru jsou tyto typy kampaní zajímavou možností, jak zasáhnout potenciální kandidáty, zároveň to však může být časově i finančně relativně náročný proces, a proto je opravdu důležité si předem promyslet výhody a nevýhody z toho plynoucí.

Outdoor kampaně

Jedná se o jeden z nejstarších typů propagace a pořád je využitelný i pro nábor, zároveň je však v tomto případě důležité (ještě víc než u veřejné dopravy) být kreativní a pokusit se, co nejlépe měřit dopad na otevřené pozice v krátkém období. Diverzita outdoor kampaní je značná a každá z možností nabízí několik variant, avšak po zjednodušení je možné vybrat tyto základní reprezentanty – billboardy, CLV (city light vitrine), bannery a plakáty. Tyto formy jsou tady zastoupeny, protože nabízí řadu výhod:

  • geografické cílení,
  • flexibilita ve formátech a grafickém designu,
  • fungují 24/7,
  • existuje relativně velké množství míst vhodných pro instalaci.

Na stranu druhou, je vždy potřeba si uvědomovat i jisté nevýhody:

  • problematická měřitelnost,
  • problematické přesměrování potenciálních kandidátů na web,
  • wear-our-effect,
  • nemožnost sdílet více podrobností.

Jak je zřejmé, existuje v této oblasti hodně determinantů ovlivňujících rozhodování a všechny zmíněné typy mají svá specifika, proto si je projdeme separátně krok za krokem a ozřejmíme, kdy je jejich využití vhodné, i když zmíněné klady a zápory jsou víceméně stejné pro všechny skupiny.

Billboardy

Pravdou je, že billboardy jsou jenom jednou částí větší skupiny – billboardy, bigboardy, megaboardy apod., avšak nakonec je většinou jediným zásadním determinantem velikost a pro jednoduchost této subkapitoly můžeme všechny typy nazývat billboardy. Mnohem důležitější je zužitkování billboardů ve spojení s propagací specifických pracovních nabídek, protože v tomto případě je většinou možné využít jenom několik slov, zejména pokud je billboard umístněný poblíž cesty nebo dálnice, kde má člověk doslova jenom několik vteřin, aby zaregistroval sdělovaný obsah. Ještě problematičtější je, že zpravidla je téměř nemožné využít QR kódů k přesměrování na web.

Moje subjektivní doporučení je, že billboardy mohou být efektivní, pokud má organizace otevřených buď to více podobných pozic, od skladníků po inženýry, případně pozice, které nabírají téměř vždy (i když tento případ hraničí téměř se strategií pro dlouhé období). Další důležitou věcí je velice zřetelně komunikovat název organizace, případně i web, protože to může být často jediný vhodný způsob přesměrování.

CLV (City light vitrine)

CLV jsou typicky umístněny poblíž zastávek hromadné dopravy, což může být výhodou, protože čekající lidé mohou mít dostatek času k jejich prohlédnutí. To nás přivádí k myšlence, že pro CLV kampaně je možné využít o něco více informací, než je tomu u billboardů, a tím, že umístnění je pro potenciální kandidáty dostupnější, je možná implementace QR kódu.

Zejména geografické cílení může být relativně precizní. Praktickým příkladem může být situace, kdy se mi povedlo najít vhodné kandidáty pro inženýrské pozice, protože hiring manažer mi řekl, které konkurenční firmy jsou vhodné a následně již nebyl problém implementovat CLV kampaně poblíž těchto organizací (pro zaměstnance, kteří dojížděli autem, se využily billboardy poblíž silnice).

Bannery

Pro zjednodušení zahrnuje tato subkapitola pod slovo „banner“ všechny velikosti, od menších verzí až po bannery, které se implementují na budovy. Zejména menší bannery o velikosti několik desítek centimetrů až metrů jsou využitelné na mnoha místech a strategie je velice podobná CLV (až na to, že bannery standardně nemají podpůrné světlo). Na druhou stranu větší bannery vhodné pro budovy se svou strategií blíží spíše k billboardům, i když mohou být mnohem větší, často ztrácejí možnost využití QR kódu.

Plakáty

Plakáty je možné využít na všech místech, kde to je dovoleno, s čímž je potřeba být opatrný, protože je často potřebné povolení a může se jednat například o velikosti A3 nebo A4. Tento přístup nemusí strhnout tak velkou Pozornost, na druhou stranu je však možné takto propagovat zjednodušené nabídky práce s QR kódem. Jedná se často o jedno z nejlevnějších řešení a mohu ho jenom doporučit, a to jako podpůrný bod outdoorových kampaní.

Eventy

Již jsem zmínil virtuální eventy a teď je čas se podívat na formát, který mohou zájemci navštívit osobně. V podstatě můžeme rozlišovat dva základní typy – externí a interní event. Obě možnosti fungují a obě mají zároveň svá specifika.

Externí eventy

Externí event je možná jedna z nejtypičtějších cest, jak potenciální kandidáti mohou hledat pracovní nabídky. Jsou typicky organizovány poskytovatelem, někdy se zaměřením na specifické odvětví nebo oblast, a organizace se jich účastní spolu, například v různých velikostech „stánků“, které závisí na ceně.

Z mojí zkušenosti je klíčové si definovat, jestli je cílem budovat employer brand (cíl spíše pro dlouhé období), nebo (což je cílem této kapitoly) se zaměřit na aktuální otevřené pozice. Pochopitelně je důležité vytisknout popisy pozic s QR kódem, mít excelentní propagační materiál apod. Z mého pohledu je však ještě mnohem důležitější být aktivní. Na každém jednom eventu, který jsem kdy navštívil, jsem viděl reprezentanty organizací jenom nečinně sedět a čekat, až přijdou vhodní potenciální kandidáti, optimálně i se životopisem. Tento přístup nefunguje efektivně. Mnohem lépe funguje být aktivní, zůstat před přiděleným stanem a mluvit s lidmi. Samozřejmě, většina z nich nebude relevantní pro aktuálně otevřené pozice a v tomto případě mohu doporučit strategii, kterou často využívám. Záleží, kolik lidí z organizace se eventu účastní, podstatou je, že část z nich bude aktivně stát před stanem a mluvit s lidmi a jakmile budou mít pocit, že se baví s osobou relevantní pro jednu z otevřených pozic, mohou tohoto člověka poslat k jinému kolegovi, který má za úkol mluvit s tímto typem účastníků eventu (optimální je, pokud se jedná přímo o hiring manažera, případně potenciálního člena týmu). Toto rozdělení rolí zabezpečí, že každý člen týmu má specifický úkol ve vztahu k účastníkům, což znamená, že někdo se zaměřuje na otevřené pozice organizace a někdo klidně na budování employer brandu.

Interní eventy

Interní event je organizován přímo organizací, typicky přímo na pobočce. Citelným rozdílem oproti externímu eventu je, že organizace se sama musí postarat o propagaci (například prostřednictvím již zmíněných touchpointů) a celou agendu eventu, což ale znamená možnost cílit na specifickou skupinu.

Je taktéž důležité zmínit, že tento event může připomínat akce typu „Den otevřených dveří“ apod., což je ale typ eventu vhodnější spíše pro dlouhé období, kde jde hlavně o budování employer brandu. I v takovém případě je možné naplnit některé otevřené pozice, avšak doporučuji být k účastníkům otevřený a sdělit záměr organizace, což může nakonec přinést relevantnější potenciální kandidáty a umožní oběma stranám komunikovat efektivněji.

Závěrem je potřeba říct, že oba typy eventů mohou být relativně nákladné a cena běžně začíná od stovek až tisíců dolarů, avšak z mojí zkušenosti je největším nákladem investovaný čas a energie. Výsledek obou typů eventů taktéž záleží na mnoha proměnných, od výskytu podobných událostí v okolí až po předpověď počasí.

Tištěná média

Tištěná média můžeme rozdělit do dvou základních kategorií – noviny a magazíny. Charakteristika obou skupin je podobná, jako tomu bylo u již diskutované online formy, i přesto tady nějaké odlišnosti existují. Například noviny jako tištěné médium jsou více flexibilní než magazíny, protože pokud se TA tým jeden den rozhodne využít tuto formu propagace, za několik dní může být reklama v novinách. Noviny taktéž mohou nabídnout efektivnější geografické cílení a také jsou levnější. Na druhou stranu v případě magazínů je možné vhodnější cílení dle témat. Zároveň je potřeba dodat i fakt, že rychlost v případě novin je i jejich nevýhodou, protože se stanou mnohem rychleji irelevantními než magazíny.

Pro tištěná média je v obou případech typické, že si je mohou přečíst i jiní lidé než kupující, jako například členové domácnosti apod. Tímto se dostáváme k náročné měřitelnosti, naštěstí je ale možné využít QR kódy. Výhodou tištěných médií je taktéž to, že jsou schopny zasáhnout i jednotlivce, kteří se nevyskytují v online prostředí, což dělá z tohoto typu propagace relativně zajímavý touchpoint, který může strhnout Pozornost.

Z mé zkušenosti mohu noviny doporučit pro různé typy pozic, zejména však pro pozice vyžadující nižší nároky na kompetence, jako jsou pozice ve skladech, montovnách apod. Jinými slovy pro pozice, kde je důležité cílit spíše geograficky než na specifické oblasti nebo témata. Na druhou stranu magazíny se zdají být vhodnější při cílení na potenciální kandidáty ze specifického prostředí nebo se specifickými kompetencemi, zejména pokud relokace, docházení nebo práce na dálku nejsou problémem.

Indoor propagace

Indoor propagace je relativně vágní pojem, protože se může jednat o reklamu uvnitř různých budov, avšak v této části se nechci zaměřovat na specifická rozdělení a raději uvedu různé možnosti typů a formátů reklam. Zejména v těchto případech má smysl využití již zmíněných plakátů, což může být výhoda, protože se jedná o jedno z nejlevnějších řešení a je možné i bez specifického dodavatele. Možnosti propagace jsou různé, od univerzit přes nákupní centra a supermarkety po úřady práce. Toto rozhodnutí bude samozřejmě záležet zejména na typu otevřených pozic. Z mé zkušenosti jsou univerzity zajímavým způsobem, jak naplnit juniorní pozice, případně stáže. Supermarkety a úřady práce taktéž zvyknou nabízet speciální zeď pro tento typ propagace, což může pomoct strhnout Pozornost.

Referral marketing

Marketing obecně využívá možnosti doporučení za nějakou formu odměny s cílem motivovat lidi k propagaci jejich produktů v online i offline prostředí.98 V oblasti náboru jsou tyto doporučení za odměnu (tzv. referrals) relativně populární a například výzkum organizace SHRM99 dokazuje, že 90 % recruiterů tuto formu doporučení využívá a v organizacích se 100+ zaměstnanci je 19 % kandidátů právě přes referral marketing.100

Obecně můžeme říct, že existují dvě různé cesty – doporučení od interních členů organizace a od externích lidí mimo organizaci. Z mojí zkušenosti zejména interní doporučení mohou přinést excelentní kandidáty, i přestože se zpravidla jedná o dražší variantu. Taktéž doporučení od známého nebo alespoň osoby, kterou potenciální kandidát zná, tvoří jeden z nejdůvěryhodnějších touchpointů. Tento systém je zvládnutelný i bez speciálního softwaru, například přes interní ATS, případně je možné využít i jiných technologií, jako například:

  • Workable.com,
  • Rolepoint.com,
  • Erinapp.com,
  • Zip2hite.com a mnoho dalších.

Závěrem chci říct, že mohu jenom doporučit obě formy referral marketingu. Ilustrací z praxe může být případ, kdy bylo potřeba najít tým osmi software testerů za čtyři měsíce ve Spojeném království, kde je běžně jenom výpovědní doba kolem dvou měsíců. Nakonec bylo využití referral marketingu tím nejpřínosnějším rozhodnutím, protože pět členů tohoto týmu se povedlo najít právě díky internímu doporučení. I přes funkčnost bylo potřeba velice jasně komunikovat celý proces s vývojovým týmem a ubezpečit se, že chápou podstatu a urgentnost celé situace.

Doporučení

Předchozí případ demonstroval doporučení za určitou formu odměny, což v našem případě znamenalo odměnu finanční. Avšak standardním doporučením je myšleno doporučení, za které není slíbená ani vyžadována žádná odměna. Toto je přesně případ, kde mohou rozhodovat maličkosti a každodenní přístup TA týmu, a je tím zejména myšlena jedna věc – candidate experience. Výzkumy dokazují nepřekvapivý závěr – jednotlivci, kteří se opakovaně potkávají s negativními emocemi spojenými s určitou značkou, nebudou již v budoucnosti reagovat na pracovní pozice a budou zároveň sdílet jejich negativní zkušenost s jinými lidmi.101

Na druhou stranu, pokud je doporučení pozitivní (a nejedná se o placenou formu), tak v tomto případě se můžeme pravděpodobně bavit o nejvíce důvěryhodném touchpointu pro potenciální kandidáty. Pochopitelně není snadné kontrolovat tuto formu doporučení a pro více detailů spojených s tímto tématem doporučuji zaměřit se na témata jako word of mouth marketing (WOM), buzz marketing, virální marketing apod.

Kreativní touchpointy

Některé touchpointy z této kapitoly patří do již zmíněných kategorií, avšak chci je prezentovat samostatně. Důvodem je, že již diskutované touchpointy jsou relativně standardní a pokud je organizace využívá pro relevantní cílovou skupinu, mohou efektivně strhnout Pozornost v krátkém období. Na druhou stranu, kreativní touchpointy jsou jiné. Některé jsou v podstatě zdarma a některé relativně nákladné, avšak všechny víceméně nestandardní v oblasti recruitment marketingu, což může být pro potenciální kandidáty překvapením. Zejména je potřeba být opatrný a zvážit, jestli to pro ně nebude překvapení negativní, které může potenciálně poškodit employer brand.

Zdrojový kód webu organizace

Pokud si otevřete například Google Chrome a stisknete klávesovou zkratku CTRL + U, otevře se vám zdrojový kód stránky. Do tohoto zdrojového kódu je možné vložit touchpoint, který bude viditelný jenom po otevření zdrojového kódu, ale nebude vidět přímo na webu. Proč by někdo zkoumal zdrojový kód webu? Může to znít překvapivě, ale mám v tomto ohledu velice pozitivní zkušenost s programátory, zejména seniornějšími web developery. Když tihle jednotlivci tvoří webové stránky, mohou například hledat inspiraci, a když naleznou web nabírající organizace, otevřou zdrojový kód a naleznou například větu „Hledáme skvělé programátory jako jste Vy!“, a je taktéž potřeba nezapomenout přiložit URL pro snazší přesměrování. Implementace podobného touchpointu do zdrojového kódu firemního webu je velice snadná, protože stačí vytvořit komentář někde v kódu (například v sekci „head“) a vložit „<!—Váš text-->“.

Samozřejmě, snadno se může stát, že potenciální kandidáti se dostanou na firemní web přes jiný touchpoint a jedná se tak o reakci na Zájem, případně jde o Úvahu.

Wi-Fi

Znáte ty situace, když se někde připojíte k Wi-Fi a následně se otevře přímo váš prohlížeč, nebo ho musíte otevřít manuálně a připojit se? Některé restaurace mají v tomto oknu jejich menu, některé organizace podmínky užití a některé zde implementují nějaký vizuální prvek, který přesměruje potenciální kandidáty na kariérní web. Největší výzvou je uvědomit si, ve kterých situacích může být tento touchpoint využitelný, protože nedává logiku ho využít například přímo na pobočce organizace, kde jsou kandidáti selektování, protože už evidentně přes recruitment marketing nebo talent sourcing přešli. Osobně jsem využil několik eventů, od interních až po externí, a nejednalo se nutně o akce se zaměřením na nábor. V případě interních eventů, zejména na pobočce organizace, to je snazší, protože je potřeba jenom vlastní Wi-Fi a router. V případě účasti na externích eventech je to možné taky, akorát je potřeba mít router, který se může připojit na lokální Wi-Fi a vytvořit vlastní signál, nebo do něj vložit vlastní SIM kartu a vytvořit vlastní Wi-Fi signál. Možný je samozřejmě i způsob, že organizace má nějakou prodejnu nebo obecně místo, kde se zákazníci nacházejí.

Propagace v kinosálech

Různé formy reklamy v kinosálech nejsou ničím výjimečným v marketingu obecně, ale v recruitment marketingu se jedná o něco naprosto jiného. Osobně jsem tento typ propagace viděl jenom jednou a může to mít smysl zejména pro organizace nabírající větší množství podobných pozic, případně celé týmy. Výhodou kina je rozhodně silnější percepce audiovizuálního obsahu. Myslím tím, že zážitek je v tomto případě na naprosto jiné úrovni, než je tomu v případě videí na YouTube apod. Na druhou stranu, cílení není snadné, avšak je pořád možné, a to zejména geograficky. Zároveň se ale rozhodně nejedná o nejlevnější řešení. Taktéž je výzvou přesměrování potenciálního kandidáta na webové stránky organizace.

Televizní reklamy

Situace je zde relativně podobná jako v případě kinosálů, avšak pochopitelně se slabším efektem. Na druhou stranu může být snazší přesměrování, protože mohou přímo vzít mobilní zařízení nebo počítač a navštívit web organizace okamžitě. Praktickým příkladem může být například Amazon, u kterého je možné vidět využívání televizního kanálu jako touchpointu. Je zřejmé, že i tato strategie je vhodná zejména v případě, kdy organizace nabírá větší počet nějakým způsobem homogenních pozic, jinak by byly náklady na jednoho nabraného člověka nerentabilní.

Rádio

Obecně můžeme říct, že rádio je relativně typickým způsobem propagace v marketingu obecně, avšak ne tak populární v recruitment marketingu. Důvodem je náročné přesměrování, měření, případě fragmentace publika. Tenhle přístup je pochopitelný zejména proto, že je dokonce nemožné potenciální kandidáty navést vizuálně na cílový web (ostatní touchpointy nabízejí alespoň pořízení fotky do mobilního zařízení apod.). I přes tyto výzvy může rádio fungovat, avšak propagace zpravidla trvá několik měsíců, což nakonec může vést k motivaci potenciálních kandidátů vyhledat kariérní stránku organizace a zároveň vyloučit lidi náhodně cestující přes danou geografickou oblast. Samozřejmě, tento princip nebude pravděpodobně efektivní, pokud TA tým pracuje jenom na několika pozicích a potřebuje je naplnit okamžitě.

Facebook Audience Network

Toto téma nás přivádí zpátky k Facebooku a jeho Ads Manageru. Tento rozsáhlý systém totiž nabízí mnohem více než jenom reklamy pro Facebook a Instagram. Jinak řečeno, Facebook Audience Ads je kolekce aplikací, které umožňují využívat jejich prostor k propagaci. Využití těchto forem reklam může být značným krokem kupředu pro recruitment marketing, zároveň je potřeba být opatrný, protože reklamy se mohou zobrazit na relativně nečekaných místech, jako například Shazam, LADbible Group, PandoraTV, Rovio, Tinder a mnoho dalších.102

Poznámky

  1. Jansen, B. J., Zhang, M, Sobel, K, and Chowdury, A (2009) Twitter Power: Tweets as Electronic Word of Mouth. Journal of the American Society for Information Sciences and Technology, 60(11), 2169–2188 ↩
  2. SHRM CUSTOMIZEDTALENT ACQUISITION BENCHMARKINGREPORT. In: Shrm.org [online]. USA: SHRM, 2017, 2017 [2020-04-10]. Dostupné z: https://www.shrm.org/ResourcesAndTools/business-solutions/Documents/Talent-Acquisition-Report-All-Industries-All-FTEs.pdf ↩
  3. The Little Grey Book of Recruiting Benchmarks. In: Lever.com [online]. USA: Lever, 2016, 2016 [2020-04-10]. Dostupné z: https://www.lever.co/resources/little-grey-book-of-recruiting-benchmarks/ ↩
  4. Chiosa, Ana & Anastasiei, Bogdan. (2017). Negative Word-of-Mouth: Exploring the Impact of Adverse Messages on Consumers’ Reactions on Facebook. Review of Economic and Business Studies. 10. 157-173. 10.1515/rebs-2017-0059. ↩
  5. Success stories: Learn how publishers are successfully monetizing their mobile experiences with Facebook Audience Network. Facebook [online]. USA: Facebook, 2020, 2020 [2020-05-23]. Dostupné z: https://www.facebook.com/audiencenetwork/success-stories ↩