Úvod›Knihy›Strategie akvizice talentů›Online touchpointy
Kapitola III · Strategie náboru v krátkém období

Online touchpointy v recruitment marketingu: sociální sítě, e-mail, weby a SEO

Recruitment marketing využívá v krátkém období mnoho typů touchpointů, které doručují EVP potenciálním kandidátům s jedním primárním cílem – najít a najmout ty nejrelevantnější talenty na trhu práce. Je podstatné rozumět, že v krátkém období je toto primárním cílem. Samozřejmě, aktivity jako budování employer brandu probíhají simultánně a TA tým by je určitě měl vzít v potaz a využít dlouhodobou strategii jako směr pro lepší utilizaci touchpointů v období krátkém. Taktéž je ale potřeba analyzovat využívané touchpointy a hodnotit, jestli přinášejí dostatek relevantních kandidátů nebo nikoliv.

To je i důvodem, proč se tato kapitola zaměří na nejvíce kritické touchpointy, specifické pro každý krok recruitment marketing funnelu. Jak již víme, v krátkém období to znamená kroky Pozornost, Zájem, Úvaha a Nabídka (Obrázek 15). Vzhledem ke značné šíři této publikace nebude možné jít příliš do hloubky a zmínit všechny podrobnosti, avšak v případě potřeby nabídnu relevantní zdroj, kde je možné najít více informací. I přesto věřím, že informace v následujícím textu jsou pro většinu TA týmů adekvátní a po přečtení této kapitoly by neměl být problém relevantní zdroje dohledat.

Rozdělení touchpointů je možné z různých uhlů pohledu a specificky tato kapitola využije online, offline a kreativní touchpointy. Kreativní touchpointy jsou ve skutečnosti součástí online nebo offline kategorie, avšak cílem je objasnit, které touchpointy jsou většinou spíše základní a které dodatečné. Tabulka 5 krátce znázorňuje možné online a offline touchpointy.

Tabulka 5 – Touchpointy
OnlineSociální sítěObrázek, Video, Banner, Příspěvek ve skupině, Carousel, Slideshow, Story, Ads in experience, Feed reklamy apod.
WebKariérní, Pracovní portály, Média, Jiné apod.
EventInterní a Externí
E-mailNewsletter, Pozvánka, Pracovní příležitosti
SEM(+SEO)Různé typy PPC reklam a SEO optimalizace
OfflineVeřejná dopravaPlakáty a letáky, Nálepky, Digitální obrazovka
OutdoorBillboard (Big boards, Mega board), CLV, Plakát, Banner apod.
EventInterní a Externí
MediaNoviny, Magazíny, Rádio, Audio-vizuální forma
Brand materiálDočasný, Permanentní apod.
IndoorUniverzity, Nákupní centrá, Úřady práce
Referral marketingReferrals, Doporučení

V následujícím textu je uvedeno několik touchpointů, které jsou zastoupené na čtyř různých platformách – Facebook, Instagram, LinkedIn a YouTube. Důvodem, proč právě tyto čtyři platformy, je, že nabízejí relativně rozdílné možnosti propagace se zaměřením na jiný typ publika. Existuje mnoho způsobů propagace, které tyto platformy nabízejí a můžeme zmínit například:

  • Facebook – Obrázky, Video, Stories, Messenger, Carousel, Slideshows, Collections, Payable’s apod.,79
  • Instagram – Obrázky, Video, Stories, Carouse, Collection, Ads in explore apod.,80
  • LinkedIn – Konverzace, Zpráva, Obrázek, Pracovní nabídka, Dynamic, Video apod.,81
  • YouTube – Přeskočitelné in-stream reklamy, Nepřeskočitelné in-stream reklamy, Video discovery reklamy, Bumper ads, Outstream ads, Masthead ads apod.82

Jak je pravděpodobně zřejmé, jenom soustředění se na tyto čtyři platformy může přinést množství touchpointů, a to je i důvodem určité simplifikace. Znamená to, že v podstatě všechny zmíněné typy reklam můžeme rozdělit do několika málo skupin – obrázky, videa a ve specifických případech pracovní nabídky. Legitimní otázkou je, proč toto rozdělení nezahrnuje i textové reklamy? Ve skutečnosti všechny zmíněné typy budou pravděpodobně obsahovat nějakou formu textu. Taktéž můj osobní názor je, že dobře performující touchpoint potřebuje více než text (až na výjimky jako propagace pracovních nabídek a některých typů PPC kampaní), a to je i důvodem, proč text nezahrnuji do základního rozdělení.

Závěrem, Obrázek 19 ještě jednou připomíná recruitment marketing funnel ve své nejobecnější podobě čtyř pilířů (v červeném orámování) a teď nastal čas se podívat na touchpointy na každém stupni funnelu.

Graf čtyř pilířů v krátkém období se zvýrazněným pilířem recruitment marketing (Pozornost, Zájem, Úvaha a Nabídka).
Obrázek 19 – Graf čtyř pilířů v krátkém období se zaměřením na recruitment marketing

Pozornost

Pro krátké období je typické využití Pozornosti místo Povědomí, a jak jsem již zmínil, hlavním cílem je plnění pozic. Prakticky to znamená zvýšení Pozornosti relevantních potenciálních kandidátů a není tak důležité, jestli tito jednotlivci mají Povědomí. Zároveň je však důležité zmínit, že organizace buduje Povědomí pořád, akorát to není ve krátkém období primárním cílem.

Základním orientačním pravidlem je, že touchpointy mají nejdříve strhnout Pozornost potenciálního kandidáta a následně zabezpečit přesměrování na místo, kde je možné najít dostatek informací o pozici a organizaci (jedná se tedy o jiný touchpoint). Často se jako nejlepší možnost zdá využití kariérní stránky organizace. Možná nejlepší je představit si situaci na příkladu člověka prohlížejícího si Facebook a v jednom momentu tato osoba zastaví, protože něco strhne jeho/její Pozornost. Pokud jde čistě o Pozornost, není tak důležité se bavit o URL adresách pro přesměrování a podobně, protože to je více téma pro Zájem. Nicméně jeden touchpoint musí standardně strhnout Pozornost a zároveň zvýšit Zájem. Proto budu popisovat proces pozornosti již s elementy patřící do Zájmu. Pojďme tedy diskutovat ty nejznámější a nejrelevantnější touchpointy v prvním kroku recruitment marketing funnelu, kterým je Pozornost.

Sociální sítě

Jak jsem již zmínil, touchpointy sociálních sítí budu demonstrovat na čtyřech různých platformách. Rozhodnutí, proč přesně tyto platformy, závisí na více faktorech, ale například Facebook a Instagram jsou tady obě, i přestože se technicky jedná o jednu entitu a jsou kontrolovatelné přes stejný Ads Manager. LinkedIn zastává místo mezi těmito platformami zejména kvůli efektivnímu cílení na specifické publikum a možností propagace pracovních inzerátů. Cílení je tady možné na základě mnoha faktorů, jako jsou dovednost, organizace, názvy pracovních pozic, vzdělání apod. Zároveň je však vhodné dodat, že propagace na LinkedInu může být často značně nákladnější, než je tomu na Facebooku a Instagramu. YouTube je na tomto listu, protože se jedná o médium, které se primárně specializuje na videoobsah. Je součástí Google Ads, což v důsledku znamená, že využívá data od Googlu, a tím i rozdílné způsoby zacílení.

Pro každou z platforem existuje unikátní prostředí pro zprávu reklam:

  • Facebook a Instagram: Ads Manager – facebook.com/adsmanager,
  • LinkedIn: Campaign Manager – linkedin.com/campaignmanager,
  • YouTube: – součást Google Ads – ads.google.com.

Poslední poznámka, kterou chci sdělit, je spojená s mojí praktickou zkušeností. Každá z platforem nabízí různé cíle propagace, jako je například povědomí o značce, návštěvnost webu, zhlédnutí videa, konverze, zapojení, dosah, leady, sales, propagace aplikací apod. U jednotlivých platforem zmíním, které cíle jsou dle mého názoru aplikovatelné. Obecným pravidlem však může být využívání buď to cíle „konverze“, nebo (pokud je to možné, jako například v Google Ads) vytvoření vlastní kampaně bez jednoho z nabízených cílů a až následné nastavení cíle „konverze“, což umožní lepší optimalizaci. Důvodem pro to je, že tímto přístupem je možné vynakládat zdroje více rozumně. Příkladem může být otázka, jestli vynakládáte nejvíce zdrojů při tom, když potenciální kandidát vidí reklamu, nebo když se dostane na cílový web? Tyto myšlenkové pochody mohou ušetřit značné množství zdrojů, a proto využívání cílů jako „povědomí o značce“, kde se platí za CPM (náklady na tisíc impresí), může velice snadno skončit s nulovým počtem kandidátů.

Obrázky

Moje osobní zkušenost naznačuje, že někdy je mnohem náročnější najít vhodný obrázek, než vytvořit samotnou kampaň, což vede ke dvěma základním krokům – najít vhodný obrázek a editovat ho. Pokud organizace nedisponuje relevantním vizuálním obsahem, je možné využít fotobank a podobných institucí. Jedná se například o:

  • unsplash.com – obsahuje obrázky zdarma,
  • pexels.com – obsahuje obrázky zdarma,
  • pixabay.com – obsahuje obrázky zdarma,
  • freephotobank.org – obsahuje obrázky zdarma,
  • shutterstock.com – placený obsah.

Některé ze zmíněných fotobank nabízejí i grafické editory, ale ne všechny obsahují požadované funkce. Proto je pro editaci možné využít například:

  • canva.com – online editor obsahující i bezplatný grafický materiál specificky vytvořený pro různé platformy. Placená verze obsahuje trial zdarma na jeden měsíc.
  • Inkscape – pokročilejší vektorový editor, který je potřeba stáhnout a nainstalovat.
  • Gimp – pokročilejší rastrový editor, který je potřeba stáhnout a nainstalovat.

Jakmile tým vytvoří dostatečný obsah, je čas ho zveřejnit na vhodné platformě:

  • Facebook – tato platforma nabízí nejen placenou cestu, jak propagovat obrázky, ale i bezplatné varianty. Pokud organizace používá na své Facebook stránce standardní příspěvek bez propagace, dosah může být snadno kolem 1 %83– to znamená, že pokud má organizace 1000 sledovatelů, přibližně 10 lidí uvidí daný příspěvek. Znamená to tedy, že organický dosah pořád existuje, ale s velkou pravděpodobností nebude efektivní. Často je lepší cestou využívání skupin. Například typické skupiny zaměřené na práci rozhodně mohou fungovat a je to i zajímavá cesta, jak cílit geograficky, a/nebo pokud je skupina zaměřená na nějakou specializaci, tak je možné cílit i tímto směrem. Samozřejmě, placená propagace nabízí daleko více možností od propagace v příběhu až po carousel nebo slideshow. Zároveň však musím dodat, že doporučuji pro propagaci využívat přímo Ads Manager a ne tlačítko „Boost“ pod příspěvkem. Důvodem je, že Ads Manager je daleko komplexnější a umožňuje využívat více možností a cílů než zjednodušená verze pod příspěvkem. Pokud jde o cíle kampaně z Ads Managera, zvážil bych v krátkém období využití cíle „návštěvnost webu“, protože se jedná o snadno použitelný cíl a není vyžadována integrace Pixelů jako u cíle „konverze“. Zároveň je potřeba dodat, že integrace je velice snadná, protože jde jenom o zkopírování a vložení kousku zdrojového kódu, který je potřeba implementovat do webové stránky, avšak moje zkušenost je, že u velkých korporací se může snadno jednat o zdlouhavý byrokratický proces.
  • Instagram – nabízí podobné možnosti propagace jako Facebook a opět je možné tvořit kampaně v již zmíněném Ads Manageru, i když je potřeba dodat, že Facebook nabízí širší možnosti a Instagram se často jeví jako platforma cílící spíše na mladší publikum.84 Jedním z hlavních rozdílů však zůstává, že Instagram nenabízí skupiny jako Facebook a popis obrázků není tak viditelný, takže vizuální obsah musí skutečně precizně sdělit informaci sám o sobě.
  • LinkedIn – nabízí široké spektrum možností propagace od obrázku až po carousel a logika je v tomto ohledu relativně podobná Facebooku. Taktéž se zdá, že LinkedIn nenabízí tolik možností kampaní jako Ads Manager, na druhou stranu zacílení je spíše na pracovní trh a nabízené filtry umožňují v tomto ohledu daleko preciznější cílení (na zmíněný trh práce).

    Kromě placených reklam je možné být součástí skupin, což znamená možnost najít skupinu vhodnou pro geografickou lokalitu a zaměřit se na specializaci. Další výhodou je, že na LinkedInu není ničím výjimečným, když členové sdílejí příspěvky o tom, že hledají nové kolegy a taktéž je již možné využívat příběhy, podobně jako na Facebooku/Instagramu. Tento přístup může mít značnou sílu, protože když hiring manažeři nebo potenciální členové týmu sdílejí takovou pracovní nabídku, může to mít signifikantní dopad a zároveň to bude vypadat přirozeně. Další výhodou je možnost automatizace procesu, kdy je možné zabezpečit, že kolegové v organizaci dají příspěvku automaticky like/komentář. Nástrojem na takovou automatizaci může být například Lempod.com.

  • YouTube – tato platforma nebyla samozřejmě stvořena primárně pro sdílení obrázků, ale i přesto existují způsoby, jak to udělat. Například je možné sdílet typický příspěvek s obrázkem a textem, který nebude viditelný jenom pro sledovatele, ale taktéž pro sekci „komunita“. Dalším způsobem je využití příběhů, které opět nejsou viditelné jenom pro sledovatele (aby to však fungovalo, je potřeba mít dostatek sledovatelů). Kreativnější cestou můžou být například Overlay ads, které v podstatě představují banner/obrázek viditelný v průběhu sledování videa. Tímto způsobem je možné člověka přesměrovat na video, což může být již zmiňovaný popis pozice.

Video

I bez specifických dat je možné říct, že videoobsah se stává více a více populárním. Report organizace Cisco85 říká, že 82 % internetového obsahu v roce 2022 bude právě videoobsah, který je 15krát více populární než v roce 2017. Ve srovnání s obrázky se videoobsah může soustředit na více smyslů a v důsledku toho performovat lépe. Například na LinkedInu byl videoobsah sdílený 20krát více než jiný obsah.86 Databox87 sdílel výzkum, který odhaluje, že jenom 29,6 % marketingových specialistů uvedlo, že obrázky na Facebooku performují lépe než video.

Je tedy zřejmé, že videoobsah může být skutečně efektivnější možností než obrázek, ačkoliv tvorba obrázkového obsahu bývá mnohem snazší. To nás tedy nevyhnutelně vede k praktické otázce, jak vytvořit videoobsah, který je spojen s náborem. Technologie jsou dnes na vysoké úrovni a pro tvorbu relativně profesionálně vypadajících videí není nutné využití profesionální techniky, protože i smartphony mohou tuto techniku substituovat relativně efektivně. Pokud je chytrý telefon skutečně jedinou možností, jak vytvořit videoobsah, praktickou radou může být využití dvou základních suplementů – stabilizátor telefonu a externí mikrofon. Tyto dva suplementy mohou být velice vhodné a zároveň levné, zejména když se jedná o obsah, kde osoba (hiring manažer, recruiter apod.) o něčem jenom mluví.

V případě, že video již existuje, je standardně potřebná minimálně základní editace. Toto je několik neplacených aplikací a počítačových řešení vytvořených zejména pro začátečníky:

  • Openshot – Windows a Mac,
  • iMovies – jenom Mac,
  • Machete Video Editor Lite – jenom Windows,
  • Adobe Premiere Rush – iOS a Android,
  • GoPro – iOS a Android.

I přestože hlavní pravidla pro tvorbu videoobsahu jsou relativně jednotná, každá z platforem má více nebo méně rozdílné požadavky:

  • Facebook – témata jako sdílení videa ve skupinách versus organický dosah jsou relativně podobná jako u obrázků a formáty reklam jsou technicky ty samé, s tím rozdílem, že carousel nebo slideshow obsahují videa a ne obrázky, plus některé specifičtější typy, jako je 360° video nebo in-stream videa. Mnohem důležitější ale je, že každý typ vyžaduje jinou velikost a formát, naštěstí však Facebook tyto informace sdílí na „facebook.com/help“.

    Moje zkušenost s propagací jak obrázků, tak videí je, že někdy může být náročné vytvořit vhodnou cílovou skupinu, protože Facebook je v otázce diskriminace velice přísný a doslova říká, že: „Příspěvek obsahující pracovní nabídku nesmí diskriminovat uchazeče na základě charakteristik jako například (avšak nejenom) rasa, etnicita, barva, národnost, víra, věk, pohlaví, orientace, genderová identita, rodinný status, postižení, zdravotní stav nebo jakékoliv jiné charakteristiky chráněné federálním nebo státním právem. Pracovní nabídky musí splňovat všechny příslušné zákony zakazující diskriminaci.“88 Znamená to tedy, že není možné se soustředit například na publikum tvořené jedním pohlavím nebo lidi mladší 35 let apod. Přímo Ads Manager nabízí možnost zaškrtnout „Vytvářím kampaň pro Speciální kategorii“,89 což je většinou nutné pro tvorbu kampaní v zemích jako USA. Stejná pravidla platí i pro text v kampaních, kde například název pozice musí být genderově neutrální. Taktéž ale musím říct, že pravidla pro tuto oblast se neustále mění, takže je důležité pravidelně tyto změny kontrolovat. I přesto však existuje relativně hodně možností, jak vytvořit vhodné publikum a jak Facebook, tak Instagram mohou nabídnout zajímavé možnosti i v krátkém období (zejména v České republice nejsou pravidla zatím tak přísná jako v USA) a v dlouhém období je flexibilita ještě vyšší.

  • Instagram – nabízí podobné možnosti jako Facebook, například in-feed videa, carousel nebo videa v příbězích. Zejména pro Instagram (ale pro Facebook také) je důležité vytvořit takový obsah, který strhne Pozornost i bez zvuku, protože 40 % příběhů je zobrazováno právě bez zvuku.90 Podrobnosti jako formáty a specifikace velikosti jsou opět dostupné na – “facebook. com/help”.
  • LinkedIn – doporučení přímo od LinkedInu91 je držet délku propagačních videí v délce do 15 vteřin, ale teoreticky je možné využít videa o délce v intervalu od 3 vteřin do 30 minut. Výhoda LinkedInu je podobná jako v případě obrázků a v porovnání s Facebookem je tady tím pádem často i vyšší pravděpodobnost úspěchu, případně je možné využití skupin. Podrobnosti ohledně formátů a velikosti videí jsou dostupné na – “linkedin.com/help”.

    Moje osobní zkušenost s obsahem na LinkedInu je spojená zejména se sdílením videí ve skupinách, protože, jak jsem již zmínil, je to zajímavý způsob, jak strhnout Pozornost členů skupiny. Taktéž sdílení videa hiring manažerem, případně členy týmu přes osobní profily může přinést excelentní dosah. Pokud jde o placené propagace, mohu doporučit využít cíl například „webová konverze“.

  • YouTube – na rozdíl od sdílení obrázků, videa jsou rozhodně doménou této platformy. YouTube má kolem 2 miliard uživatelů (což je téměř třetina internetu) a není asi překvapením, že z toho 1 miliarda konzumuje obsah na denní bázi, přičemž převládá věková skupina v rozmezí 18–24 let.92 Technické specifikace jsou dostupné na –“support.google.com/youtube”.

    Při určitém zjednodušení můžeme říct, že existují dvě základní cesty, jak doručit video potenciálním kandidátům. První je sdílení klasického videa, a tou druhou je využití videoreklam (pak samozřejmě existuje sdílení v příbězích apod.).

    Moje zkušenost se zvyšováním Pozornosti potenciálních kandidátů je spojená zejména s videoreklamami, specificky 30vteřinovou a 6vteřinovou verzí, případně využití Video Discovery ads, což je způsob, jak zobrazit video přímo v Google výsledcích (více v kapitole o SEM). Nejvíce úspěšné byly ty situace, kdy se jednalo o vyšší počet navzájem propojených pozic, což znamenalo například nábor 9-ti členného účetního týmu, případně R&D týmu (41 členů), a oba případy obsahovaly různou senioritu od juniorních pozic po ředitelské pozice. Tím pádem bylo i cílení svým způsobem snazší, čemuž pomohla velikost cílové skupiny. Zároveň je ale potřeba dodat, že moje zkušenost rozhodně nevylučuje jiné možnosti, jako je sdílení regulérního videa, případně vytvoření specifického listu popisů pozic ve video formátu apod.

    Na závěr chci dodat, že YouTube (Google) nabízí relativně odlišnou dimenzi cílení, a i přestože tato publikace nemůže jít hlouběji, zmíním alespoň typy cílů, které jsem v minulosti úspěšně využil. Může se teoreticky jednat o cíl „návštěvnost webu“, což je snazší řešení, případně využití cílů „konverze“, kde se platí (při správném nastavení), když potenciální kandidát zareaguje na pozici (pravdou však je, že určitou sumu platíte už jen za to, že se potenciální kandidát podívá na web, avšak je to pořád efektivnější řešení). Druhou stranou mince je, že konverze jsou relativně nákladné, i když to značně závisí na různých faktorech. Mohu uvést praktický příklad, kde se tato cena vyšplhala na cenu za konverzi mezi 10–30 USD, ale klidně to může být i více.

Pracovní nabídky

Primárním cílem sociálních sítí zpravidla není sdílení pracovních nabídek, některé z nich však tuto možnost nabízejí, v našem případě to je LinkedIn a Facebook. Zejména LinkedIn je v tomto směru výjimečný, a i když v následujících subkapitolách budeme diskutovat i o pracovních portálech, tahle část se zaměří spíše na propagaci. Vytvoření vhodného popisu pozice je zřejmé z předchozí části, a proto se můžeme ponořit do specifik těchto dvou platforem:

  • Facebook – propagace pracovních nabídek na Facebooku je relativně snadná a je možné to učinit přímo přes firemní Facebookovou stránku. Druhou stranou mince je, že systém momentálně nenabízí nějaké zásadnější modifikace textu a vyžaduje jenom základní informace, jako je název pracovní pozice, lokalita, popis pozice, typ pozice (plný úvazek, zkrácený úvazek apod.), plus několik dodatečných možností. Tahle jednoduchost dle mého názoru způsobuje, že vzhled se nejeví být nejlepší, zejména odrážky citelně chybí, i když je možné je vložit z jiného zdroje. Antidiskriminační politika spojená s propagací pracovních nabídek je stejná, jak tomu bylo v případě obrázků a videí, proto se může snadno stát, že jediné možné filtry k použití budou lokalita a zájmy, což není nejpřesnější způsob cílení.

    Moje osobní zkušenost s propagací na Facebooku je vesměs pozitivní, je však vždy potřeba zjistit, jaký typ pozice je pro tento účel vhodnější. V geografickém regionu EMEA a USA jsem měl nejlepší výsledky s pozicemi, které nevyžadovaly vysokou úroveň kvalifikace, nebo jinak řečeno s pozicemi, které nejsou v takové míře zastoupeny na LinkedInu. Na druhou stranu je potřeba počítat s relativně vysokým počtem irelevantních kandidátů, obzvlášť ve spojitosti s lokalitou.

    Závěrem, Facebook může být zajímavým zdrojem kandidátů teoreticky pro jakýkoliv typ pozice, je však potřeba tuto skutečnost podrobit individuálnímu testování, protože to sice nemusí stát finanční náklady (pokud zanedbáme placenou propagaci), avšak rozhodně to stojí čas a energii TA týmu.

  • LinkedIn – je možné propagovat pracovní nabídku přes obrázek nebo video, případně Campaign Manager nabízí přímo cíl „job applicants“ (kde se platí za kliknutí na příspěvek), a stejně tak je pak možné vybrat různé formáty, jako jsou například job ad, single job ad, spotlight ad nebo single image apod. Můžeme si například představit tzv. „single image ad“, kde je možné nahrát vlastní obrázek a cílovou URL adresu, která může potenciálního kandidáta přesměrovat na popis pozice přímo na LinkedInu nebo na kariérním webu organizace. Taktéž je možné implementovat CTA (call to action) prvek, který může mít formu pole určeného ke kliknutí s textem „Odpovědět“ nebo „Dozvědět se více“ apod. Případně existuje i možnost „(single) job ad“, kde však není možné využít obrázek, jenom firemní logo.

    Z mé zkušenosti přinášejí nejlepší výsledky reklamy typu „single image ad“ s cílem „job applicants“, „web conversions“ nebo propagace videí s cílem „web traffic“. Na druhou stranu, jak jsem již avizoval, reklamy na LinkedInu rozhodně nepatří k těm levnějším a tam kde Facebook potřebuje desítky dolarů, využije LinkedIn stovky, a důvod je celkem zřejmý – LinkedIn v tomto případě nabízí lepší možnosti cílení, potenciální kandidáty a často i lepší výsledky. Opět je však potřeba zdůraznit, že efektivita reklam značně záleží na typu pozice, protože například u typů pozic, kde LinkedIn efektivní není, může být komplementárním partnerem právě Facebook.

Online eventy

Hned na začátek je důležité ozřejmit, co vlastně pojem „online eventy“ znamená v krátkém období a co naopak ne. Typickou představou může být online webinář nebo klasický stream videa, kde se organizace nějakým způsobem prezentuje apod. To je nepochybně skvělý způsob, jak zvýšit zejména Povědomí, což je ale problém, protože primárním cílem krátkého období je Pozornost, a ne budování značky. Tím samozřejmě nechci říct, že není možné najít vhodné kandidáty i tímto způsobem, jenom nechci doporučovat méně efektivní cestu.

Co tedy online eventy znamenají? Možná o něco lepší název by byl virtuální náborový event. Virtuální náborový event je téměř to samé jako klasický náborový event plný organizací promujících vlastní brand a otevřené pozice s cílem zaujmout potenciální kandidáty. V online prostředí je možné dosáhnout velice podobného výsledku. Prakticky to znamená vytvoření vlastního interního eventu, případně je možné být součástí externí události pro více organizací najednou. Výsledek je v každém případě stejný – tento typ eventu se zaměřuje více na specifické otevřené pozice v krátkém období a samozřejmě zároveň i buduje employer brand. Využívání virtuálních náborových eventů není žádným neznámým prvkem v náboru a využívají ho i organizace jako IBM, Ford, Nike, Disney,93 T-Mobile, American Airlines94 nebo Amazon, KPMG, Google, Deloitte, UPS95 a jiné. Nejzásadnější důvody využívání těchto platforem jsou zejména:

  • možnost zasáhnout kandidáty po celým světě,
  • poskytovatelé této technologie nabízejí možnost sdílení popisu pracovních pozic, videí o organizaci a jiný marketingový obsah,
  • recruiteři mohou komunikovat s potenciálními kandidáty přímo přes chat nebo video stream,
  • někteří poskytovatelé této technologie umožňují i 3D prostředí, které je upravitelné dle potřeb,
  • zpravidla je možné celou událost nahrát,
  • je dostupná analytika, což umožňuje získat hodnotná data o účastnících.

    Tak jako každý produkt i virtuální náborové eventy mají své nevýhody, jako například:

  • cena může být relativně vysoká, klidně v rozmezí 1000 USD až 10 000 USD, ale snadno i více, záleží na požadavcích ohledně integrací a podobně,
  • pro obě strany může být náročné ohodnotit, jak vhodný je potenciální kandidát pro danou pozici,
  • někteří lidé potřebují osobní zkušenost,
  • tyto eventy nemusí být efektivně aplikovatelné na všechny typy pozic a geografických oblastí.

Ze zmíněných výhod a nevýhod se zdá být jasné, že virtuální náborové eventy nejsou vhodné pro každou organizaci a rozhodně ne pro všechny typy pozic. Z mojí zkušenosti plyne, že tento přístup je vhodný například pro remote pozice, kde je tím pádem možné zacílit na mnohem větší region, pro semi-remote pozice také, pro jednotlivce, kteří jsou ochotní se přestěhovat, nebo pro menší geografické oblasti s větším zastoupením populace, pokud organizace hledá větší počet podobných pozic (například Amazon takto může hledat pracovníky pro jejich sklady).

Pravděpodobně jednou z nejdostupnějších cest k tomuto typu eventu je využití jedné z následujících platforem, vzhledem na specifický cíl. Typičtí poskytovatelé této služby jsou:

  • vFairs,
  • ON24,
  • Brazen,
  • Communiqué,
  • eCareerFairs,
  • 6Connex apod.

Pochopitelně, tento typ eventu (speciálně pokud se jedná o event interní) je potřeba propagovat a jednou z možností je využití již zmíněné sociální sítě nebo SEM propagace z následujících subkapitol.

E-mail

Jako první krok je opět potřeba jasně definovat, co je myšleno e-mailem jakožto touchpointem spojeným s Pozorností v krátkém období a ozřejmit rozdíl mezi tímto typem e-mailu a e-mailem spojeným s talent sourcingem. Přímá zpráva nebo e-mail od talent sourcera znamená, že sourcer nebo recruiter kontaktuje potenciálního pasivního kandidáta, který se zdá být na základě určitých atributů vhodný pro vybranou otevřenou pozici, a výsledkem této konverzace je naplánování (například) krátkého telefonátu. Podstatným CTA (call to action) elementem v tomto procesu je odpověď na e-mail/zprávu, případně zaslání CV apod.

Teď jsme ale na straně aktivních kandidátů se zaměřením na Pozornost. V tomto případě je typickou situací například, když potenciální kandidát dostane newsletter s jednou nebo více pozicemi, které mohou být teoreticky relevantní vzhledem na vyhrané atributy. CTA prvek je tím hlavním rozdílem mezi talent sourcingem a tímto typem e-mailu, protože v tomto případě je výsledkem to, že se potenciální kandidát proklikne například na kariérní web a sám pošle organizaci životopis jako reakci na pracovní inzerát. Otázkou ale zůstává, odkud má organizace e-mailovou adresu kandidáta a jak je možné, že TA tým zná atributy, na základě kterých se lze domnívat, že potenciální kandidát by mohl být pro tuto pozici vhodný?

Jak jsem již zmínil, i v případě že organizace nestrhne Pozornost potenciálního kandidáta ve spojitosti se specifickou pozicí, je pořád možné, že zde existuje určitá úroveň Povědomí. Pokud jednotlivec obdrží tento typ e-mailu, tak to logicky znamená, že již v minulosti prokázal zájem být informován o specifickém typu pozice. Zmíněný scénář demonstruje, jak důležitý je jednak post-selekční proces (v případě, že byl jednotlivec kandidátem v minulosti), tak i dlouhodobá strategie (pokud například člověk uvidí možnost být informován o možných příležitostech). Zmiňovaný příklad může být výsledkem právě již uvedeného STP modelu (Segmentace, Targeting, Positioning).

Moje zkušenost s touto strategií je, že může přinést značné množství relevantních kandidátů, a to je pravděpodobně i důvod, proč ji využívá mnoho organizací (například IBM nebo Procter & Gamble). Standardně je možné se setkat s formulářem, do kterého je možné vyplnit různé typy informací, jako například geografická lokalita/lokality nebo profesní oblast zájmu člověka. Na základě těchto faktorů je pak možné rozesílat newsletter automaticky, což ale samozřejmě vyžaduje vhodný ATS/CRM/HRIS systém a znalost legislativy.

Webové stránky

V případě, že se bavíme o webových stránkách jako o touchpointech s cílem strhnout Pozornost, můžeme definovat několik možných pohledů na tuto problematiku. V případě značné simplifikace nakonec můžeme rozdělit webové stránky například na:

  • kariérní web,
  • pracovní portály,
  • média,
  • ostatní.

V této subkapitole se budeme věnovat všem typům kromě kariérního webu, protože se ve většině případů nejedná o touchpoint spojený s Pozorností. Dokonce i v případě, kdy potenciální kandidát hledá pracovní příležitosti přes webový prohlížeč a nalezne kariérní web organizace, byl ve skutečnosti touchpointem, který strhl Pozornost, výsledek vyhledávače, například SEM (PPC) reklama, případně vhodná SEO optimalizace.

Pracovní portály

Pracovní portály jsou pravděpodobně nejtypičtějším reprezentantem ve spojení s aktivními kandidáty hledající pracovní příležitosti. Existují tisíce pracovních portálů se zaměřením na různé oblasti a přesahem mezi kategoriemi a typickými reprezentanty mohou být například:

  • bezplatné portály (alespoň v určité úrovni) – Indeed.com, Join.com, Facebook.com,
  • bezplatný trial – Glassdoor.com,
  • placené portály bez specifického zaměření – Monster.com,
  • portály v Číně – 51jingying.com, Zhaopin.com,
  • portály spojené se sociálními sítěmi – LinkedIn, Xing,
  • portály pro absolventy – Handshake,
  • technické portály – Stackoverflow, AngularJobs,
  • success-based fee portály – recruiter.com,
  • portály pro vyšší pozice – Ladders (mzda je nad 100 000 USD),
  • portály pro startupy – AngelList,
  • vytvořené mezinárodními organizacemi – například Eures, což znamená Evropský Portál Pracovní Mobility vytvořený Evropskou Unií96 pomáhající zemím napříč EU s propagací pracovních pozic (zcela zdarma a mohu ho doporučit při akvizici z různých zemí EU),
  • univerzitní pracovní portály.

I tato krátká demonstrace dokazuje, jak velké množství pracovních portálů existuje, a to je i důvodem, proč nemá moc velký smysl vytvářet dlouhé seznamy těchto portálů. Místo toho raději budu diskutovat obecné a praktické rady, jak využít tyto portály co nejefektivněji:

  • Cílová skupina – tohle je přesně moment, kdy je potřebná vhodná persona potenciálního kandidáta. Jak je zřejmé, existuje značné množství portálů a při hledání těch nejvhodnějších je často důležité se soustředit na geografickou lokalitu a případně zjistit, jestli se portál zaměřuje na specifické typy kompetencí.
  • Jsou placené portály nezbytné? – mnohokrát jsem viděl organizace propagovat pracovní pozice, které nebyly nijak urgentní na portálech, které stály značné množství finančních zdrojů i přesto, že TA tým měl přístup například k neomezené propagaci pozic na LinkedInu. Případně je vždy možné využít bezplatných portálů a počkat na výsledky (pokud samozřejmě není pozice urgentní). Nechci tím říct, že toto je jediná možná cesta, jen si myslím, že stojí za to, ji zvážit.
  • Využití tagů – „tagem“ myslím možnost, jak lépe specifikovat pozici – pracovní funkce, typ pozice, podobné názvy pozice, odvětví, kompetence, vzdělání, kategorie, mzda apod. Důvodem je, že množství portálů využívá strojového učení a může doporučit pracovní nabídku relevantním potenciálním kandidátům.
  • A/B testování – název „A/B testování“ v tomto případě znamená propagaci té samé pozice pod jiným názvem. Pochopitelně, oba názvy musí vyjadřovat téměř to samé, jako například Software Tester vs. Software Test Engineer, Front-office manažer vs. Front-office tým lídr nebo Marketingový Konzultant vs. Marketingový Specialista apod. S tímto přístupem je možné zasáhnout mírně rozdílné cílové skupiny, které jsou ale pořád relevantní, zároveň je potřeba být opatrný, zejména pak u technických pozic.
  • Personalizace – toto je téma na individuální zvážení, protože například LinkedIn nabízí zveřejnění svého profilu u pracovní nabídky, což může dodat pracovní nabídce více věrohodnosti a personalizovat ji. Moje zkušenost však je, že například pro ředitelské a vyšší pozice může tento krok znamenat přímé kontaktování těmito potenciálními kandidáty, což samozřejmě něco říká o jejich motivaci a zájmu. Na druhou stranu to může vést k fragmentaci kanálů a způsobovat problémy například v oblasti GDPR, a proto je často nutné požádat kandidáty, aby zaslali CV i oficiální cestou. Značnou nevýhodou může být, zejména pak u technických pozic, neustálé kontaktování kandidáty přes InMail zprávy, e-mail, telefon apod., a to z různých částí světa, i když organizace nenabízí například visa sponzoring.

Online média a magazíny

V offline světě je typické rozdělit tato média na noviny a magazíny a v online světě je situace velice podobná a obě možnosti mohou být vhodné pro propagaci pracovních pozic:

  • Online média (noviny) – mohou substituovat fyzické noviny, které lidé čtou každý den, což je možnost pro TA tým. Online média přinášející každodenní novinky mohou nabídnout různé způsoby propagace, i když nakonec se většinou stejně jedná o nějaký typ banneru, případně existuje specifická sekce pro pracovní nabídky. Výhodou je targeting, protože tohle může být cesta, jak zacílit na specifické cílové skupiny, od právníků přes vědce až po exekutivní pozice. Finanční náklady s tím spojené jsou většinou nižší než v případě pracovních portálů a pořád je možné měřit výsledky (například prostřednictvím Google Analytics lze zjistit, odkud přicházejí lidé na kariérní web).

    Na druhou stranu, noviny se stávají relativně rychle irelevantními a často není snadné cílit přesně na potřebné skupiny, zároveň to však může být vhodný nástroj i pro pozici vyžadující nižší kvalifikaci.

  • Online magazíny – na rozdíl od novin, online magazíny nejsou publikovány tak často a výhody/nevýhody jsou relativně podobné novinám, existuje tady však několik odchylek.

    Online magazíny často nabízejí lepší možnosti cílení. V praxi jsem například využil banner v magazínu se zaměřením na optický inženýring při hledání kandidátů na pozici Ředitel Optického Vývoje. V tomto případě se jednalo o jedno z nejlepších řešení, protože žádný jiný kanál nepřinesl vhodné aktivní ani pasivní kandidáty v dané lokalitě. Propagace v magazínech je také zpravidla dražší než v novinách, zároveň však tuto možnost mohu doporučit.

Největší výzvou spojenou s tímhle typem médií je, že příprava zejména grafického materiálu může být náročná a odradit TA tým od této aktivity. V tom případě je možné využít některé rady zmíněné v subkapitole zaměřující se na obrázky a sociální sítě.

Ostatní weby

Ostatní weby relevantní pro strhnutí Pozornosti jsou všechny typy webových stránek, kde má smysl to zkusit. Může to být web se zaměřením na specifické téma, kde je pak situace podobná jako u magazínů, nebo to může být web eventu nebo konference, které se sice organizace nebude účastnit, ale je možné propagovat zde pracovní nabídku. Zejména v této situaci je nápomocný Google Ads, kde je možné využít všechny možné typy reklam a remarketingu.

Search engine marketing a Search engine optimalizace

Search engine marketing (SEM) znamená aktivitu se zaměřením se na zvýšení frekvence návštěvnosti webu (v krátkém období to často znamená zejména kariérní web) poptáváním reklam ve vyhledávačích. Zjednodušeně to znamená, že organizace platí poskytovateli vyhledávače (Google ads, Bing ads, Sklik od Seznamu apod.), což se správným nastavením může přinést požadovanou akci na webu. Většina vyhledávačů má vlastní platformu pro správu reklam, tato kapitola se však bude zaměřovat pro zjednodušení primárně na Google.

Search engine optimalizace (SEO) optimalizuje web pro vyhledávače s cílem zvýšit nějaký typ návštěvnosti na webu. Pokud vyloučím náklady na SEO specialisty v optimalizačním procesu, můžeme říct, že SEO je na rozdíl od SEM zdarma. Marketingoví specialisté mají z mé zkušenosti často značně odlišný názor na to, jestli SEO je část SEM, nebo se jedná o rovnocenné a relativně nezávislé části. Cílem této publikace rozhodně není vyřešit tuto diskusi. Chci zejména poukázat na to, že placené reklamy (SEM) mohou mít daleko lepší výkonnost při lepší kvalitě SEO. Taktéž je v důsledku možné mít úspěšný web jenom za pomoci SEO.

Jak jsem již zmínil, kariérní web často není prvním touchpointem zaměřujícím se na strhnutí Pozornosti, protože jednotlivci přicházejí na tento web z jiných již zmíněných touchpointů nebo přímo přes vyhledávač. Jinými slovy lze říct, že první touchpoint je v tomto případě výsledek ve vyhledávači, který je výsledkem nějaké kvality SEO a případně i SEM.

SEO

Ještě jednou si připomeňme, že SEO je optimalizace webové stránky takovým způsobem, který je lépe „čitelný“ pro vyhledávač. Pro vyhledávače je tato čitelnost důležitá, protože jejich primárním cílem je doručovat co možná nejlepší výsledky jednotlivcům hledající informace. Jak kvalitně optimalizovat web je pro samostatnou publikaci, ale obecně platí, že se jedná o optimalizaci klíčových slov, URL adres, meta tagů, obrázků, hierarchii webu, kompatibilitu s mobilním zařízením, odkazy na jiné weby a mnohem více. Jednou z nejlepších možností, jak začít se SEO, je navštívit web „support.google.com“ a přečíst si naprosté základy.

Na závěr jedna praktická rada ohledně očekávání při procesu optimalizace. SEO potřebuje čas, což může znamenat i měsíce, z čehož tedy plyne, že pro okamžité výsledky se daleko více hodí SEM.

SEM

Search engine marketing (SEM) je někdy známý i jako PPC (pay per click) reklamy, i když z mojí zkušenosti si lidé pod tímto pojmem často představují jenom reklamy ve výsledcích vyhledávání, které jsou na začátku a na konci výsledků s označením „reklama“. Ve skutečnosti ale existuje více možností a většina z nich je vhodných pro strhnutí Pozornosti potenciálních kandidátů v krátkém období. Jak již bylo řečeno, vysvětlím tyto možnosti na příkladu Googlu, a tím pádem i platformy Google Ads (ano, ta stejná platforma jako pro YouTube). Pokud si otevřete Google Ads97 a kliknete na „Vytvořit kampaň bez cíle“, systém vám nabídne tyto možnosti:

  • Search – znamená již zmiňovaný typický příklad, kdy Google zobrazí relevantní webové stránky a několik prvních a posledních výsledků je placených (přesné číslo se může měnit). TA tým tuto možnost může využít například při hledání pozice Firmware Engineer v Brně. Pak už je jenom potřeba vytvořit kampaň, při které když potenciální kandidát napíše do vyhledávače například „firmware engineer Brno práce“, Google zobrazí mezi placenými výsledky i kariérní web organizace (případně i mezi neplacenými, pokud je SEO funkční a vhodné). Pro zjištění, která klíčová slova jsou nejlepší, je možné využít například Google Trends nebo jiný nástroj z Kapitoly 4.
  • Content – reklamy na webech „Google display partnerů“. Znamená to, že Google má dohodu s provozovateli určitých webových stránek, kteří dovolují Googlu sdílet v našem případě různé typy bannerů na jejich webu, a je to jedna z možností, jak propagovat pracovní nabídky na vhodných webech.
  • Shopping – jsou výsledky přímo v listu vyhledávání na Googlu a propagují zboží s cenou. Jedná se o fyzické produkty, a proto tento způsob není vhodný pro propagaci pracovních nabídek.
  • Video advertising – znamená všechno ve spojitost s platformou YouTube a specificky chci zmínit „Discovery ads“. Jedná se o reklamy, které jsou opět dostupné na partnerských webech a také přímo ve výsledcích vyhledávání. Prakticky to znamená, že pokud hledá organizace Firmware Inženýra v Brně a potenciální kandidát napíše do vyhledávače „firmware inženýr práce Brno“, ve výsledcích vyhledávání se může objevit přímé video s popisem pozice a nejenom textová reklama. Tento způsob může být značná konkurenční výhoda, protože z mé zkušenosti se nejedná o typ touchpointu, který by byl často vidět.
  • Application – znamená propagaci aplikací, což je pro TA tým minimálně v krátkém období irelevantní.
  • Smart – tato možnost z mé zkušenosti není moc populární mezi marketingovými specialisty kvůli relativně nízké míře transparentnosti. Znamená to propagaci jak textu, tak obrázků s minimálním zásahem do nastavení kampaně a Google využije vlastní „Smart“ nastavení. Může to znít jako skvělý nápad a rozhodně to má potenciál fungovat, akorát je pak těžké na základě dat analyzovat ne/funkčnost kampaně.
  • Discovery – nabízí propagaci textových reklam a obrázků napříč platformami jako je Gmail, YouTube, Google discover apod.

Všechny tyto možnosti se přirozeně v čase mění a zároveň Google neustále vylepšuje vyhledávání. Obecně však mohu SEO optimalizaci webu doporučit, zejména v dlouhém období, ale zároveň je vhodné přemýšlet v intencích klíčových slov i v krátkém období při tvorbě popisu pozice. Na druhou stranu, SEM se správným nastavením může signifikantně zvýšit objem zájemců o práci, což je rozhodně cílem v krátkém období.

Poznámky

  1. Types of Facebook Ad Formats. Facebook for business [online]. USA: Facebook, 2020 [2020-05-19]. Dostupné z: https://www.facebook.com/business/help/1263626780415224?id=802745156580214 ↩
  2. BUILD YOUR BUSINESS ON INSTAGRAM. Instagram for business [online]. USA: Instagram, 2020 [2020-05-19]. Dostupné z: https://business.instagram.com/advertising/ ↩
  3. How to advertise on LinkedIn. LinkedIn [online]. USA: LinkedIn, 2020 [2020-05-19]. Dostupné z: https://business.linkedin.com/marketing-solutions/how-to-advertise-on-linkedin ↩
  4. YouTube advertising formats. YouTube Help [online]. USA: YouTube, 2020 [2020-05-19]. Dostupné z: https://support.google.com/youtube/answer/2467968?hl=en ↩
  5. How Will the Latest Facebook Algorithm Change Affect Marketers? Falcon.io [online]. Falcon.io, 2020, 2020 [2020-05-18]. Dostupné z: https://www.falcon.io/insights-hub/industry-updates/social-media-updates/facebook-algorithm-change/ ↩
  6. Instagram ads vs Facebook ads: Which is better for your business? Sproutsocial [online]. USA: Sproutsocial, 2020, 2020 [2020-05-18]. Dostupné z: https://sproutsocial.com/insights/instagram-ads-vs-facebook-ads/ ↩
  7. Cisco Annual Internet Report (2018–2023) White Paper. Cisco [online]. USA: Cisco, 2020, 2020 [2020-05-18]. Dostupné z: https://www.cisco.com/c/en/us/solutions/collateral/executive-perspectives/annual-internet-report/white-paper-c11-741490.html ↩
  8. Ready to get started with video ads on LinkedIn? Here are 9 things you need to know:. LinkedIn [online]. USA: LinkedIn, 2018, 2018 [2020-0-18]. Dostupné z: https://business.linkedin.com/en-uk/marketing-solutions/blog/posts/B2B-video/2018/Ready-to-get-started-with-video-ads-on-LinkedIn-Here-are-9–things-you-need-to-know ↩
  9. Videos vs. Images: Which Drives More Engagement in Facebook Ads?: Which performs better on Facebook–images or video? Here’s what 26 marketers say works best as two of the most popular Facebook ad formats go head-to-head. Databox [online]. USA: Databox, 2019, 2019 [2020-05-18]. Dostupné z: https://databox.com/videos-vs-images-in-facebook-ads ↩
  10. Job Policies. Facebook [online]. USA: Facebook, 2020 [ 2020-05-18]. Dostupné z: https://www.facebook.com/policies/pages_groups_events/jobs_on_pages/discrimination ↩
  11. Job Policies. Facebook [online]. USA: Facebook, 2020 [ 2020-05-18]. Dostupné z: https://www.facebook.com/policies/pages_groups_events/jobs_on_pages/discrimination ↩
  12. INSTAGRAM STORIES: Inspire the 500 million that use stories every day. Instagram business [online]. USA: Instagram, 2020, 2020 [2020-05-18]. Dostupné z: https://business.instagram.com/a/stories-ads?locale=en_GB ↩
  13. Video Ads - Advertising Specifications. LinkedIn Help [online]. USA: LinkedIn, 2020, 2020 [2020-05-18]. Dostupné z: https://www.linkedin.com/help/lms/answer/85306?fbclid=IwAR2dX2l31cVDYQHfgoHmuAa64i4UjPnj0Vmu4KsC7ukQfGl-GnFvYmjNIBI ↩
  14. YouTube for print. YouTube About [online]. USA: YouTube, 2020, 2020 [2020-05-18]. Dostupné z: https://www.youtube.com/about/press/ ↩
  15. Communiqué [online]. USA: Communiqué, 2020 [2020-05-18]. Dostupné z: https://www.communiqueconferencing.com/ ↩
  16. VFairs [online]. USA, 2020 [2020-05-18]. Dostupné z: https://www.vfairs.com/ ↩
  17. Brazen [online]. USA: Brazen, 2020 [2020-05-18]. Dostupné z: https://www.brazen.com/ ↩
  18. EURES: The European Job Mobility Portal [online]. Europe: European Commission, 2020 [2020-09-04]. Dostupné z: https://ec.europa.eu/eures/public/homepage ↩
  19. Google Ads. Google Ads [online]. USA: Google, 2020 [2020-05-18]. Dostupné z: https://ads.google.com/aw/overview?ocid=504027265&euid=406793238&__u=3061049062&uscid=504027265&__c=3164972985&authuser=0&subid=ALL-cs-et-g-aw-c-home-awhp_xin1_signin%21o2 ↩