Úvod›Knihy›Strategie akvizice talentů›Měření recruitment marketingu
Kapitola III · Strategie náboru v krátkém období

Měření recruitment marketingu v krátkém období

Primárním cílem této kapitoly je ozřejmit, jak efektivně měřit, a na základě toho kalibrovat recruitment marketing funnel v krátkém období a v důsledku toho obdržet více relevantních kandidátů. Tato subkapitola rozhodně nebude prezentovat jeden finální model využitelný vždy a všude, ale spíše představí způsoby přemýšlení vhodné pro nejrůznější situace. Jinými slovy, tento přístup se spíše zabývá tématy, jak a proč měřit, a nepředstavuje jenom jednu možnost bez vysvětlení.

Je legitimní se zeptat, jestli by nebylo jednodušší využít pro měření rovnou recruitment marketing funnel z grafu pro krátké období. Tato možnost je samozřejmě aplikovatelná, zároveň však musím říct, že měřit Pozornost není možné v každé situaci a navíc existují i jiné metriky. Co budeme tedy měřit? Logika je pořád stejná – nacházíme se v krátkém období, tedy budeme měřit všechno, co nám může kalibrovat touchpointy a aktivity spojené s otevřenými pozicemi. To je i důvodem, proč se tato kapitola nebude zaměřovat na standardní metriky z recruitmentu jako „time to hire“ nebo „cost per hire“ apod. Tyto metriky jsou aplikovatelné v momentě, kdy je pozice naplněná a nemá velký smysl je aplikovat, pokud je pozice ještě otevřená (blíže se na toto téma podíváme v dlouhém období).

Posledním tématem, než se zaměříme na měření funnelů, je důvod měření, jehož důležitost v krátkém období je spjatá s možností kalibrace. Znamená to pravidelnou kontrolu výsledků, které touchpointy přinášejí (zejména propagace), na základě čehož je pak možné identifikovat, která strategie je vhodnější. Důležitost tohoto přístupu spočívá v tom, že je možné vidět nejen to, které touchpointy jsou nerentabilní, ale se správným funnelem je možné dokonce zjistit, ve které části přesně problém nastal a na základě toho přijít s řešením.

Recruitment marketing funnel

Jak jsem již zmínil, tato kapitola bude demonstrovat funnely typické pro různé situace. Vysvětlíme si je krok za krokem a představím funnely, které jsou pravděpodobně delší, než je většinou potřeba, protože chci znázornit více možností v jednom příkladu, nicméně je pořád možné z funnelu vyloučit nepotřebné části.

Příklad 1

Obrázek 21 prezentuje funnel, který jsem využil v průběhu Facebookové kampaně ve formě obrázku, textu a URL adresy, která přesměrovala potenciální kandidáty na kariérní web. Pochopitelně, tento přístup může být snadno aplikovatelný pro různé typy webů. V následujících řádcích budu prezentovat specifická čísla, kterých jsem dosáhl, avšak doporučuji je moc nesrovnávat s propagací, kterou využíváte, protože na to má vliv množství různých faktorů, od geografické oblasti po typ publika. Nejdříve tedy projdeme všechny části funnelu a následně pak budeme diskutovat problémy, které mohou nastat v přechodu mezi jednotlivými úrovněmi.

Funnel pro příklad 1 ve tvaru zužujícího se trychtýře: Potenciální publikum, Povědomí, Zájem, Úvaha, Nabídka, Kandidáti.
Obrázek 21 – Funnel pro příklad 1
  1. Potenciální publikum (70 000) – tohle číslo je snadno měřitelné, protože hned jak vytvoříte publikum, které chcete, většina systémů (v tomto případě Facebook) tuto informaci uvádí. Měření této části není dle mého názoru ve většině případů tak zásadní, na druhou stranu to jasně znázorňuje startovací pozici. V případě, že s touto formou propagace nemáte zkušenost, je dobré držet se v intervalech, které poskytovatel doporučuje.
  2. Povědomí (15 000) – je naprosto legitimní se zeptat, proč se zaměřujeme na Povědomí v krátkém období i přesto, že tato publikace ho využívá zejména pro období dlouhé. Jak již víme, Povědomí budujeme vždy, akorát standardně se nejedná o primární cíl v krátkém období, kdy je potřebné hlavně plnit pozice. V tomto případě se také o primární cíl nejedná, avšak je možné ho měřit a může signifikantně pomoct identifikovat neefektivnosti ve funnelu. V této situaci jsem osobně využíval metriku „Reach“, která měří počet lidí, kteří viděli reklamu minimálně jednou,105 což je dle mého názoru relativně blízká definice budování Povědomí.
  3. Zájem (800) – v tomto případě se technicky jedná o tu samou situaci jako v recruitment marketing funnelu, protože jsem měřil počet kliknutí na odkaz v touchpointu. Tato informace je zároveň dostupná v Ads Manager systému, avšak i jiní poskytovatelé tuto informaci zpravidla sdílejí.
  4. Úvaha (680) – toto je jedna z nejsložitějších částí, protože existuje relativně velké množství způsobů, jak Úvahu měřit. Nebudu ale situaci komplikovat a uvedu jeden příklad, který se zdá být relativně snadný, i když je k tomu potřeba Google Analytics. Řešením je takzvaná „Bounce rate“, což prakticky znamená, že pokud se potenciální kandidát dostane na kariérní web propagující specifickou pracovní pozici a z této specifické URL adresy se nedostane do jiné sekce, ani nezašle Nabídku, můžeme ho z kroku Úvahy vyloučit. Taktéž bych zvážil i metriku „Exit rate“.
  5. Nabídka (22) – jak jsem již zmínil, pokud někdo klikne na tlačítko „Odpovědět“, ještě to neznamená, že daná osoba proces dokončí a zašle CV. V tomto okamžiku může opět pomoct Google Analytics, a to monitorovat specifickou URL adresu, z čehož je pak možné zjistit přesné číslo osob, které proces nedokončily.
  6. Kandidát/CV (20) – tenhle krok reprezentuje finální počet kandidátů, kteří prošli přes specifickou reklamu, a měření se odvíjí od předchozího kroku.

Pokud je jasné, co který krok reprezentuje, je čas diskutovat, jak předejít zužování funnelu v tomto specifickém příkladě (který je ale aplikovatelný i obecně). Jinými slovy, jak efektivně přecházet mezi touchpointy:

  • Potenciální publikum -> Povědomí – zúžení funnelu v této části závisí primárně na faktorech, jako je rozpočet, nastavení publika, čas pro propagaci, chyby apod. Z mé zkušenosti mohu doporučit se v této časti zaměřit zejména na technickou stránku, což znamená monitorování reklam, protože pokud Povědomí (Reach) neroste, může to být znakem technického problému.
  • Povědomí -> Zájem – zamysleme se nad touto situací. Pokud relativně hodně lidí vidí reklamu, ale nekliknou na odkaz, může to signalizovat více věcí. Například jde o propagaci touchpointu nesprávnému publiku, touchpoint není atraktivní, obsah není jasný, případně odkaz není viditelný, nebo ho tvůrce zapomněl do touchpointu vložit. Je podstatné problém v této části vyřešit, protože i při správném nastavení není Povědomí cílem v krátkém období a signifikantně nepomůže k naplnění pozic.
  • Zájem -> Úvaha – potenciální kandidáti tedy klikli na odkaz v touchpointu, ale z nějakého důvodu opouštějí kariérní web s pracovní pozicí a důvodů je opět několik. Odcházejí možná proto, že pracovní nabídka není to, co čekali, což znamená návrat k tvorbě publika, nebo jenom popis pozice pro ně není atraktivní, což vede zpátky k tvorbě popisu pozice, personě a EVP. Taktéž je vhodné přemýšlet o grafické stránce webu, implementaci zmíněných videí a zlepšení prvního dojmu. Na druhou stranu, důvod může být více technický, což znamená, že web není responzivní a pro osoby na mobilních zařízeních je web téměř nepoužitelný, nebo přesměruje osobu na špatné místo, případně web ukazuje error (ano, i tohle se opravdu stává).
  • Úvaha -> Nabídka – pokud potenciální kandidát zvažuje pracovní nabídku, a i přesto se rozhodne na ní nezareagovat, nemusí to být nutně negativní znamení. Pokud je popis pozice správný, ostatní touchpointy obsahují všechny relevantní detaily ve vhodné podobě a tým udělal nejlepší možnou práci, může to jednoduše znamenat, že potenciální kandidát rozumí, že pro danou pozici není vhodný. Nejedná se tedy o nic negativního, protože cílem je dostávat co nejvíce relevantních kandidátů, avšak jak bylo řečeno, je potřeba si být jistý, že web, touchpointy a EVP jsou v pořádku. Na druhou stranu, může se snadno stát, že potenciální kandidát byl prostě vyrušen, nebo se chce podívat na více podrobností později. Znamená to tedy, že v oblasti náboru se kandidáti nepohybují jenom jedním směrem. Proto tedy může mít smysl se zaměřit na osoby, které již pracovní nabídku nějakým způsobem zvážily a využít k tomu remarketing. Moje zkušenost s remarketingem je vesměs pozitivní a může přinést více relevantních kandidátů.

Příklad 2

Obrázek 22 reprezentuje téměř ten samý funnel jako Příklad 1. Chci tady demonstrovat zejména jeden rozdíl, kterým je implementace Pozornosti do funnelu. Tento příklad ilustruje 30sekundové video (které lze po 5 vteřinách přeskočit), které jsem propagoval na YouTube, když jsem nabíral celý R&D tým, a tento touchpoint opět přesměroval jednotlivce na kariérní web. Nebudu znovu popisovat všechny kroky, protože se technicky jedná o stejný proces, jako demonstroval Obrázek 21. Zároveň se však budu věnovat kroku, který je navíc, a z toho plynoucím odlišnostem.

Funnel pro příklad 2 ve tvaru zužujícího se trychtýře: Potenciální publikum, Povědomí, Pozornost, Zájem, Úvaha, Nabídka, Kandidáti.
Obrázek 22 – Funnel pro příklad 2
  1. Potenciální publikum
  2. Povědomí – rozhodl jsem se Povědomí měřit počtem jednotlivců, kteří viděli minimálně 5 sekund reklamy. Jelikož se ale jedná o reklamu, kterou je možné přeskočit po 5 vteřinách, znamená to tedy každého, komu byla reklama zobrazena.
  3. Pozornost – záleží na definici, avšak může se jednat například o jednotlivce, kteří viděli celou reklamu (nebo její větší část), což pravděpodobně znamená, že reklama strhla jejich Pozornost. Obecně lze říct, že záleží na poskytovateli, avšak je možné se rozhodnut, jestli Pozornost znamená zhlédnutí celé reklamy nebo její části.
  4. Zájem – v tomto momentu je situace téměř stejná jako v Příkladě 1, protože se jedná o počet osob, které klikli na tlačítko zabezpečující přesměrování na kariérní web.
  5. Úvaha
  6. Nabídka
  7. Kandidát/CV

Proces přesměrování je podobný Příkladu 1, avšak i přesto chci objasnit některé specifika plynoucí ze změn:

  • Povědomí -> Pozornost – pokud osoba zhlédne jenom tu část, kterou nelze přeskočit, doporučuji se na ni zaměřit (v tomto případě 5 vteřin) a zakomponovat zde tolik relevantního obsahu, který bude motivovat potenciálního kandidáta pokračovat v reklamě.
  • Pozornost -> Zájem – pokud potenciální kandidát zhlédne celé video, může buď to zvážit, že se pro tuto pozici nehodí, nebo je také možné, že videu chybí CTA prvek, případně se dokonce může jednat o technický problém.

Příklad 3

Tento příklad se zaměřuje na offline propagaci a hlavním cílem je demonstrovat, jak náročné v tomto případě měření je. Obrázek 23 znázorňuje funnel obsahující stejné části jako předchozí příklady, avšak chybí zde první kroky, což ale není poslední velká výzva spojená s offline propagací. Je náročné odhadnout potenciální publikum, i když na základě obecných statistik se značnou směrodatnou odchylkou by to šlo, avšak tento parametr není natolik klíčový. Povědomí a Pozornost jsou v ještě horší pozici, protože to je možná odhadnutelné v dlouhém období, ale zpravidla ne v krátké periodě. Z mojí zkušenosti je nejlepší začít se Zájmem, i když i tento krok je náročné měřit.

Funnel pro příklad 3 ve tvaru zužujícího se trychtýře: Zájem, Úvaha, Nabídka, Kandidáti.
Obrázek 23 – Funnel pro příklad 3
  1. Zájem – v případě využití QR kódů pro offline reklamy je možné měřit, z jakého zdroje kandidáti přicházejí. Naneštěstí, až tak snadné to není, protože potenciální kandidáti mohou využít QR kód, ale stejně tak navštívit web přímo – pro některé to může být pohodlnější a technicky snazší, případně QR kód ani nelze tak snadno použít (například u billboardů).

    Mohu nabídnout řešení, avšak vede k určité ztrátě přesnosti. Nejsnazší měření je zjistit (pomocí Google Analytics), kolik osob (v průměru) navštíví kariérní web přímo přes prohlížeč za den bez přítomnosti reklam. Pokud známe trend, je možné přibližně odhadnout dopad offline propagace. Pochopitelně, jen těžko je možné zjistit, které reklamy jsou jak úspěšné, zejména pokud běží i online propagace.

  2. Úvaha
  3. Nabídka
  4. Kandidáti/CV

Tohle bylo několik příkladů, jak měřit aktivity v recruitment marketingu v krátkém období, kdy je cílem naplnit otevřené pozice. Zejména v online marketingu je pak možné přidat k měření faktory jako CTR (Click-through rate) nebo CPC (Cost per click) apod. I když jsme v každém funnelu pracovali s relativně vysokým počtem kroků, často není potřeba je zahrnout všechny, protože i funnel, který obsahuje 2–3 kroky, může fungovat velmi dobře. Klíčovým poznatkem této kapitoly je, že neexistuje žádný magický funnel, který pokryje všechny typy kampaní, a je vždy potřeba přemýšlet, jak provést modifikaci co nejefektivněji.

Tato část publikace se tedy věnovala zejména recruitment marketingu v krátkém období nebo jinak řečeno způsobům, jak dostávat potřebný počet relevantních životopisů. Je ale potřeba dodat, že i když děláte všechno správně, je potřeba přemýšlet o dalších možnostech. A pokud organizace nemá dostatek aktivních kandidátů, jedinou cestou jsou pak kandidáti pasivní, což je tématem další části.

Poznámky

  1. Reach. Facebook for business [online]. USA: Facebook, 2020, 2020 [2020-05-27]. Dostupné z: https://www.facebook.com/business/help/710746785663278 ↩