Úvod›Knihy›Strategie akvizice talentů›Kultura a employer brand
Kapitola II · Fundamentální základy strategie náboru

Fundamentální graf, firemní kultura a employer brand

Fundamentální graf strategie náboru

Jak již víme, dle perspektivy této publikace existují čtyři základní pilíře strategie náboru – Recruitment marketing, Talent sourcing, Selekce a Post-selekce. Tato kapitola představila ke každému pilíři grafické zobrazení a teď je čas tyto poznatky syntetizovat do jednoho fundamentálního grafu strategie náboru. Obrázek 13 demonstruje tuto skutečnost.

Fundamentální graf strategie náboru, který spojuje čtyři pilíře: recruitment marketing (Povědomí, Zájem, Úvaha, Nabídka), talent sourcing (Data a analýza, Strategie, Hledání, Oslovování), selekci a post-selekci (nábor, etablace, zamítnutí a databáze). Nahoře jsou aktivní kandidáti (AK), dole pasivní kandidáti (PK).
Obrázek 13 – Fundamentální graf strategie náboru syntetizující čtyři základní pilíře

Je pravděpodobně zřejmé, že každý pilíř je nezastupitelný, i když každý z nich má jiné cíle a dohromady tvoří synergický celek. Výzvou v této oblasti však zůstává různorodé prostředí, ve kterém TA týmy operují, od online a offline marketingu přes technologie a sourcingovou logiku po psychologii, právo, data, statistiku, ekonometrii apod. Některé společnosti mají v TA týmech specialisty na všechny tyto role, v jiných zase kooperují oddělení, a přesně proto je tak důležitý tzv. stakeholder management.

I přes všechny zmíněné výzvy je situace nakonec ještě komplikovanější. Fundamentální graf znázorňující čtyři pilíře je vhodným způsobem, jak pochopit, proč je strategie náboru tak zásadní a jak o ní přemýšlet. Z mé empirické zkušenosti to je důležitý milník, při kterém si organizace často uvědomí, kolik je toho možné zlepšit. Všechna tato srozumitelnost má ale cenu, a tou cenou je, že zmíněný fundamentální graf není dostatečně přesný při ozřejmění implementační části. Jinými slovy, neodpovídá na otázku, co za metody, nástroje, technologie, procesy a jejich implementace jsou potřebné pro nábor. Hlavním důvodem nepřesnosti je zejména fakt, že tento graf míchá strategii krátkého a dlouhého období, což způsobuje neschopnost jít hlouběji. Přesně to je důvod, proč jsem již v předchozím textu kladl otázky ohledně rozdílů mezi employer brandingem a recruitment marketingem nebo Povědomí versus Pozornost. Co přesně znamená dlouhé a krátké období bude předmětem dalších kapitol, které již přinesou přesné odpovědi na otázku, jaké metody, nástroje, procesy a technologie může TA tým využít. Ještě předtím, než se do toho pustíme, je důležité alespoň stručně zmínit firemní kulturu ve spojitosti se strategií náboru a konečně pokrýt mnohokrát zmiňovanou problematiku Employer Value Proposition (EVP).

Firemní kultura

Organizační nebo firemní kultura je pojmem, který je dobře známý a je důležitý jak pro interní, tak pro externí stakeholdery. Zejména v HR se často používá pojem „culture fit“. Cílem této subkapitoly je nejdříve ozřejmit, co všechno se vlastně kulturou myslí, propojit toto téma se strategií náboru, demonstrovat ne/důležitost kultury na základě dat a odvodit doporučení vhodné pro strategie náboru.

Definice firemní kultury

Není snadné jednoznačně definovat firemní kulturu, protože mnoho autorů má na ni různý názor ovlivněný využitím diverzních metod a geografickou oblastí. Pravděpodobně jedna z nejznámějších definicí pochází od autorů Deal a Kennedy, kteří definují firemní kulturu jako soubor hodnot, symbolů, firemních hrdinů, rituálů a historie.48 Jiný názor je, že firemní kultura se skládá že čtyř komponent – mise, adaptability, začlenění a konzistence.49 Taktéž existuje názor o existenci pěti různých dimenzí – zacházení se zákazníky, zacházení s lidmi, výkonové standardy a odpovědnost, inovace a změna, orientace na proces.50

Všechny zmíněné definice nabízejí jiný pohled na tuto problematiku, avšak je důležité, že chování uvnitř organizace ovlivňuje všechny jedince, kteří jsou v nějakém spojení s organizací. V tomto případě to znamená všechny aktivní a pasivní kandidáty, a proto je důležité transparentně komunikovat firemní prostředí. Jak moc důležité to je, zodpoví následující subkapitola.

Důležitost firemní kultury

Pojďme se nejdříve podívat, jestli je firemní kultura důležitá ve všeobecnosti a následně se zaměříme na oblast náboru. Existuje mnoho výzkumů a například Careerbuilder51 prezentoval pět elementů, které jsou ve Spojených státech pro zaměstnance více důležité než mzda, a jsou nimi lokalita (56 %), dostupnost benefitů (55 %), stabilita práce (55 %), dobrý nadřízený (48 %) a firemní kultura (44 %). Výzkum společnosti Glassdoor52 z různých zemí (USA, UK, Francie a Německo) odhaluje, že pro 65 % zaměstnanců je kultura hlavním důvodem, proč zůstávají v organizaci, a pokud se kultura změní k horšímu, 71 % zaměstnanců by si pak hledalo novou práci. Tohle tvrzení podporuje i výzkum společnosti Robert Walters53 z Irska, kde 70 % jednotlivců uvedlo, že opustili stávající práci kvůli firemní kultuře, a 82 % zaměstnanců někdy pracovalo pro organizaci s firemní kulturou, kterou neměli rádi. Na druhou stranu, ve Spojených státech byla firemní kultura důvodem změny práce jenom pro 10 % lidí a je zřejmé, že kultura je více důležitá pro mladší generace, protože 83 % mileniálů uvedlo, že se cítí více zapojení v případě, že věří firemní kultuře.54 Tabulka 3 také znázorňuje kulturní rozdíly napříč zeměmi.

Tabulka 3 – Důležitost firemní kultury napříč zeměmi55
Všechny zeměUSAUKFrancieNěmecko
Pokud se současná firemní kultura zhorší, budu si hledat práci jinde.71 %74 %70 %75 %67 %
Firemní kultura je jedním z důvodů, proč v organizaci zůstávám.65 %66 %63 %69 %61 %
Pokud jde o spokojenost v práci, firemní kultura je důležitější než mzda.56 %58 %57 %56 %54 %

Zmíněné statistiky dokazují, že firemní kultura má svoji důležitost pro stávající zaměstnance, což vede k závěru, že kultura by měla mít vliv na proces náboru. Toto, jakkoliv logické tvrzení, je však potřeba podpořit daty. Pro 94 % kandidátů v USA je důležité znát všechny aspekty (kultura, mise, hodnoty, plány do budoucna apod.) předtím, než se rozhodnou pro organizaci pracovat.56 V Irsku 94 % kandidátů hledá informace o firemní kultuře předtím, než se rozhodnou pro zaslání životopisu.57 Taktéž Tabulka 4 demonstruje důležitost kultury pro uchazeče napříč zeměmi.

Tabulka 4 – Důležitost firemní kultury pro kandidáty
Všechny zeměUSAUKFrancieNěmecko
Zvážil(a) bych firemní kulturu předtím, než se rozhodnu ucházet o práci.77 %77 %75 %79 %77 %
Neucházel(a) bych se o práci v organizaci, jejíž hodnoty jsou proti mým osobním hodnotám.73 %70 %69 %76 %76 %

Vzhledem k datům se zdá být zřejmé, že firemní kultura má pro uchazeče hodnotu, a tím pádem stejně tak pro TA tým.

Organizační kultura ve spojení s náborem

Předchozí subkapitoly dokázaly, že firemní kultura je důležitá jak pro zaměstnance, tak pro potenciální kandidáty. Pro TA tým to znamená potřebu vhodné komunikace kultury ve všech čtyřech pilířích. Recruitment marketing zabezpečuje, že aktivní kandidáti (a pasivní v důsledku také) rozumějí firemní kultuře, což ale nemusí nevyhnutelně znamenat, že se zvýší absolutní číslo zájemců o pracovní pozice. Znamená to jenom, že potenciální kandidáti budou více relevantní neboli „culture fit“. V talent sourcingu je to často sourcer nebo recruiter, kdo komunikuje firemní kulturu a sdílí vhodné touchpointy s pasivními kandidáty. Je proto důležité, aby tato komunikace byla v souladu s realitou, protože potenciální kandidát se často stejně rozhodne pro vlastní výzkum a neměl by najít touchpointy, které jsou navzájem v rozporu. Proces selekce je moment, kdy kandidát může téměř doslova cítit firemní kulturu, a je to skvělá příležitost pro obě strany posoudit ne/kompatibilitu. Taktéž proces post-selekce je skvělou příležitostí, jak zůstat v kontaktu s neúspěšnými kandidáty a vhodnými marketingovými nástroji jim připomínat firemní kulturu. Toto jsou tedy důvody, proč je kultura tak důležitá jak pro TA tým, tak pro celou organizace.

Employer brand a Employer Value Proposition

Předchozí kapitoly představily základy strategie náboru obecně, nicméně je mi jasné, že některé důležité termíny pořád chybějí. Důvodem je, že jsem chtěl vysvětlit teorii čtyř pilířů tak jednoduše, jak jen to bylo možné a nevyužívat více pojmů, než bylo potřeba.

Takže, jaké pojmy tedy chybí? Je potřeba definovat rozdíly mezi employer brandem a employer brandingem, ozřejmit, jak do této struktury zapadá recruitment marketing, a představit staronové téma Employer Value Proposition (EVP). Určitým způsobem jsem se již všech těchto témat nějak dotkl a věřím, že to bylo ve srozumitelném kontextu, nicméně pro pokročilejší úvahy je potřeba jasně definovat rozdíly a nastolit hranice.

  • Employer brand - reprezentuje reputaci organizace, jak lidé (a potenciální kandidáti) organizaci vnímají. Jedná se tedy o soubor objektivních a subjektivních důvodů a jedná se o důležitou komponentu pro jednotlivce jak vně organizace, tak uvnitř ní.
  • Employer branding - je proces tvorby, implementace, udržování, monitorování a neustálého zlepšování employer brandu a recruitment marketing je jakousi pravou rukou neboli nástrojem employer brandingu, který vykonává například činnosti související se zmíněnými touchpointy a funnely.

To, co ale pořád chybí mezi uvedenými pojmy, je jakási uchopitelná hodnota pro potenciální kandidáty. Employer brand se logicky soustředí hodně na tržní pohled, jak trh vnímá organizaci jako zaměstnavatele. Je však důležité pracovat v podobných intencích i ze strany organizace. S něčím, co definuje, jak chce být organizace vnímána. Řešením je využití Employer Value Proposition (EVP).

Employer Value Proposition

Toto téma vysvětlím rozdílným způsobem, než jak je zvykem, a začnu od prodejního marketingu. V tomto typu marketingu existuje pojem Unique Selling Proposition (USP) definující klíčové elementy, které dělají organizaci výjimečnou nebo jinak řečeno, proč je produkt organizace rozdílný od produktů konkurence. Znamená to, že USP je důvodem, proč je organizace jedinečná v interakci s kupujícími zákazníky.58

Strana náboru potřebuje velice podobný přístup s jednou zásadní změnou – zaměření se na interakci mezi organizací a potenciálním kandidátem. Rozdílem tedy je, že v oblasti náboru se nebavíme o USP, ale o EVP – Employer Value Proposition. Z předchozího tvrzení je možné odvodit, že EVP je tou zářící perlou, kterou organizace prezentuje potenciálním kandidátům, což nás vede k závěru, že se jedná o fundamentální část strategie employer brandingu. Tohle téma však nevyhnutelně otevírá ještě více otázek. Jak si EVP představit v praxi? Co EVP zahrnuje? Existuje důkaz, že má smysl investovat zdroje do EVP? Ještě kritičtější jsou otázky – „Jak definovat a implementovat EVP do employer brandu?“ a „Jaké jsou potřebné kroky a kde začít?“.

Jaké má tedy EVP části? Jak bývá zvykem, různé strany mají různé názory, zároveň se však zdá být zřejmé, že EVP obsahuje monetární a nemonetární komponenty. Výzvou je, že tohle rozdělení nedělá situaci zásadně transparentnější a je potřeba jít hlouběji. Například Beamery představilo model EVP obsahující Růst, Odměny, Organizaci a Zaměstnance.59 Gartner popisuje EVP jako kombinaci Příležitostí, Odměn, Práce, Lidí a Organizování.60 Talentlyft představil model pěti komponent – Kompenzace, Benefity, Kariéra, Pracovní prostředí a Kultura.61

Z výše uvedených modelů jsou jasná dvě tvrzení. Prvním je, že existuje mnoho způsobů, jak definovat hlavní komponenty EVP. Druhým je, že i přes určité rozdíly je možné vidět značné podobnosti. Který model je tedy nejlepší? Nejlepší je ten model, se kterým se TA týmu pracuje nejlépe. Taktéž uvádím ještě vlastní model, který se mi nejlépe osvědčil v interakci s organizacemi. Tento model obsahuje tři komponenty – Odměny, Příležitosti a Prostředí (Obrázek 14).

Komponenty Employer Value Proposition: pod střechou s nápisem EVP stojí tři pilíře – Odměny, Příležitosti a Prostředí.
Obrázek 14 – Komponenty Employer Value Proposition

Nejdříve ozřejmím, co která komponenta znamená a následně vysvětlím, proč využívám vlastní model s akronymem OPP.

  • Odměny – jak je zřejmé z názvu, patří sem mzda/plat, příspěvek na důchod, pojištění, bonusy, firemní akce a jiné finanční benefity. Kromě monetární části můžeme uvést i nemonetární, jako například flexibilní pracovní doba, dovolená, práce z domu apod.
  • Příležitosti – obsahují možnosti kariérního růstu, zvyšování kompetencí, vzdělávání, kurzy, tréninky apod.
  • Prostředí – zahrnuje firemní kulturu, vizi, misi, hodnoty, vztahy se spolupracovníky, týmového ducha, důvěru, work-life-balance, autonomnost apod.

Komponenty EVP jsou tedy jasné a poslední otázkou zůstává, proč právě toto rozdělení? Ve srovnání s jinými uvedenými modely je zřejmé, že jsem sjednotil kompenzace a benefity do jedné kategorie – odměny. Důvodem je, že dle mého názoru jsou si zmíněné pojmy relativně blízké a zejména pro kandidáta v nich nemusí být velký rozdíl. Druhou simplifikací je sjednocení pojmů jako kultura organizace, práce nebo lidé do jedné komponenty – prostředí. Z mé empirické zkušenosti jsou si tyto pojmy také relativně blízké a navíc v mnoha organizacích mají více nebo méně rozdílný význam a definici. Zejména u firemní kultury je z předchozích subkapitol vidět, jak různorodé definice zde převládají. Určitě však nechci říct, že OPP model je jediným řešením, právě naopak. Jak již bylo řečeno, každý TA tým může preferovat něco jiného, a proto jsem popsal i jiné EVP modely.

Kromě logických úvah popisujících EVP je jako vždy potřeba se podívat na data. Již jsme diskutovali data ohledně employer brandu/brandingu a i na základě toho by se dalo říct, že data podporují využití EVP. Nicméně i přesto chci demonstrovat data spojená přímo s EVP. Například AON62 prezentuje výzkum, který říká, že jasné EVP je důležité pro 83 % zaměstnanců. Pro nábor se zdá být důležité, že silné EVP zvyšuje o 24 % kvalitu nabraných kandidátů, o 11 % snižuje náklady na nábor a o 24 % zvyšuje flow nových kandidátů.63 Podstatné je, že i organizace tento trend vnímají, protože jak poukazuje výzkum KPMG,64 pro 42 % organizací je v top 3 HR požadavcích práce s EVP.

Klíčovým poznatkem tedy je, že employer brand je percepcí všech typů stakeholderů a obráceně, EVP je pohled ze strany organizace – jak chce být organizace vnímána. Z toho plyne, že employer branding znamená operace s employer brandem a doručování EVP potenciálním kandidátům. Recruitment marketing je způsob, jak podpořit employer branding se všemi možnými nástroji, jako jsou touchpointy, funnely apod. Z toho plyne, že všechny čtyři pilíře strategie náboru potřebují employer brand a EVP.

Závěrem lze říct, že tato kapitola sloužila jako představení strategie náboru přinášející odpovědi na otázky, proč je strategie důležitá a jak funguje. Další kapitola půjde více do hloubky a osvětlí skryté spojení a principy tak, aby to přinášelo synergický efekt. Jinými slovy, v dalších kapitolách konečně odpovím na to, co TA tým může dělat.

Poznámky

  1. DEAL, Terrence E. a Allan A. KENNEDY. Corporate cultures: the rites and rituals of corporate life. Reading, Mass.: Addison-Wesley Pub. Co., 2000. ISBN 978-0738203300. ↩
  2. DENISON, Daniel R. Leading culture change in global organizations: aligning culture and strategy. San Francisco, CA: Jossey-Bass, 2012. ISBN 978-0470908846. ↩
  3. FLAMHOLTZ, Eric a Yvonne RANDLE. Corporate culture: the ultimate strategic asset. Stanford, Calif.: Stanford Business Books, c2011. ISBN 978-0804763646. ↩
  4. Press room. Careerbuilder.com [online]. USA: Careerbuilder, 2019 [2020-04-12]. Dostupné z: http://press.careerbuilder.com/2019-03-05-Forty-Percent-of-Employers-Plan-to-Hire-Full-Time-Workers-This-Year-Forty-Seven-Percent-Recruiting-Part-Time-Workers#assets_all ↩
  5. Mission & Culture Survey 2019. Glassdoor [online]. 2019, , 4 [2020-04-12]. Dostupné z: https://www.glassdoor.com/about-us/app/uploads/sites/2/2019/07/Mission-Culture-Survey-Supplement.pdf ↩
  6. THE ROLE OF WORKPLACE CULTURE IN RECRUITING TOP TALENT. Robert Walters [online]. 2019, 20 [2020-04-12]. Dostupné z: https://www.robertwalters.co.uk/hiring/campaigns/The-Role-Of-Workplace-Culture-in-Attracting-Top-Talent-Launch.html ↩
  7. Mission & Culture Survey 2019. Glassdoor [online]. 2019, , 4 [2020-04-12]. Dostupné z: https://www.glassdoor.com/about-us/app/uploads/sites/2/2019/07/Mission-Culture-Survey-Supplement.pdf ↩
  8. Mission & Culture Survey 2019. Glassdoor [online]. 2019, , 4 [2020-04-12]. Dostupné z: https://www.glassdoor.com/about-us/app/uploads/sites/2/2019/07/Mission-Culture-Survey-Supplement.pdf ↩
  9. Mission & Culture Survey 2019. Glassdoor [online]. 2019, , 4 [2020-04-12]. Dostupné z: https://www.glassdoor.com/about-us/app/uploads/sites/2/2019/07/Mission-Culture-Survey-Supplement.pdf ↩
  10. THE ROLE OF WORKPLACE CULTURE IN RECRUITING TOP TALENT. Robert Walters [online]. 2019, 20 [2020-04-12]. Dostupné z: https://www.robertwalters.co.uk/hiring/campaigns/The-Role-Of-Workplace-Culture-in-Attracting-Top-Talent-Launch.html ↩
  11. SAXENA, Rajan. MARKETING MANAGEMENT. 6th edition. India: MC GRAW HILL INDIA, 2019. ISBN 978-9389538335. ↩
  12. The Employer Value Proposition Framework. Beamery [online]. USA: Beamery, 2020 [2020-04-22]. Dostupné z: https://beamery.com/blog/employer-value-proposition ↩
  13. Gartner Says Organizations Must Focus on Employment Branding, Job Offer Competitiveness and Candidate Experience to Attract Talent. Www.gartner.com/ [online]. USA: Gartner, 2019, 2019 [2020-04-22]. Dostupné z: https://www.gartner.com/en/newsroom/press-releases/2019-09-25-gartner-says-organizations-must-focus-on-employment-b ↩
  14. Employee Value Proposition (EVP): Magnet for Attracting Candidates. Talentlyft [online]. USA, 2018, 2018 [2020-04-22]. Dostupné z: https://www.talentlyft.com/en/blog/article/105/employee-value-proposition-evp-magnet-for-attracting-candidates ↩
  15. Creating a Compelling Employment Value Proposition: Strategic Advisory Communication. Aon.com [online]. USA: AON, 2018, 2018 [2020-04-22]. Dostupné z: https://www.aon.com/inpoint/bin/pdfs/white-papers/EVP.jsp ↩
  16. EMPLOYER VALUE PROPOSITION: TALENT ADVISORY SERVICES [online]. USA: KellyOCG, 2018 [cit. 2020-04-22]. Dostupné z: https://www.kellyocg.com/siteassets/evp-infographic ↩
  17. The Future of HR 2020: Which path are you taking? KPMG [online]. USA: KPMG, 2020 [cit. 2020-04-22]. Dostupné z: https://home.kpmg/xx/en/home/insights/2019/11/the-future-of-human-resources-2020.html ↩