Makroekonomická teorie a obecná teorie strategie
Makroekonomická teorie
Značnou výhodou makroekonomické teorie je její schopnost pracovat s komplexními modely, kde je všechno provázané více než v mikroekonomii. Je možné tady najít značné množství relevantních modelů, které mohou být hodnotné pro strategii náboru, zejména v dlouhodobém plánování. Zároveň je potřeba dodat, že komplexita těchto modelů značně ztěžuje jejich podrobné vysvětlení v případě omezené délky této kapitoly, a proto představím dvě základní témata – jak chápat a využít míru nezaměstnanosti a aktivní politiku zaměstnanosti.
Míra nezaměstnanosti a datová analýza
Na začátek je vhodné si položit relativně triviální otázku – co je míra nezaměstnanosti? Je to jednoduše procento lidí, kteří nepracují? Situace je ve skutečnosti o něco komplikovanější, protože existuje více typů nezaměstnanosti a některé subjekty (státy, organizace) mohou měřit některé klíčové atributy rozdílně. Naštěstí samotná míra nezaměstnanosti je vcelku jasná, protože se jedná jenom o poměr mezi nezaměstnanými lidmi a pracovní silou.14 Pracovní síla se skládá ze všech zaměstnaných a nezaměstnaných jednotlivců. Ale co nezaměstnanost? Nezaměstnaný je každý, kdo nemá práci, ale zároveň si tyto osoby aktivně hledají zaměstnání.15 Teď už víme, co znamená být nezaměstnaný a z předchozího textu je jasné, že existuje více druhů nezaměstnanosti, protože záleží, z jakého úhlu pohledu se na toto téma díváme.
Typy míry nezaměstnanosti
Frikční, strukturální a cyklická jsou pravděpodobně relativně známé typy míry nezaměstnanosti, i přesto však chci vysvětlit jejich podstatu ve spojení s touto publikací:
- Frikční nezaměstnanost – v denní rutině náboru můžeme tento typ popsat jako situaci, kdy aktivní kandidáti, kteří z nějakého důvodu opustili svoji stávající práci, hledají nové zaměstnání, nebo se může jednat o čerstvé absolventy, případně sezonní pracovníky.
- Strukturální nezaměstnanost – je způsobena změnami v ekonomickém prostředí. Příkladem mohou být technologické změny, ceny vstupů, změny v poptávce apod. Pro strategii náboru to znamená zejména správné identifikování takto postižených odvětví, protože se může jednat o vhodný zdroj potenciálních kandidátů, a když je tým rychlejší než konkurence, je možné alespoň na krátký čas dosáhnout konkurenční výhody. Způsob, který mohu doporučit, je monitorování firem ze zasažených odvětví a přímé kontaktování těchto kandidátů nebo tvorba vhodných marketingových kampaní s cílem oznámit zaměstnancům v těchto odvětvích možnost jiných pracovních příležitostí. Tuto strategii je samozřejmě možné kombinovat s již zmíněnou problematikou monopsonů/oligopsonů nebo odborů. Legitimním výsledkem je i to, že se sice povede identifikovat potenciální odvětví, ale potenciální kandidáti nedisponují dostatečnou kompetencí. V tomto případě je potřebná úvaha (i kooperace s organizací), zda je rentabilní tyto jednotlivce rekvalifikovat, případně využít aktivní politiky zaměstnanosti, kterou budeme diskutovat v následující subkapitole.
- Cyklická nezaměstnanost – je důležité chápat, že v případě frikční nezaměstnanosti se jednalo o nezaměstnanost dočasnou s cílem změnit zaměstnavatele, kdežto strukturální nezaměstnanost může trvat déle, protože jde často o změnu odvětví. Avšak cyklická nezaměstnanost vyplývá z nízké agregátní poptávky, což znamená, že všechny trhy nebo jejich většina mají klesající tendenci. Pro strategii náboru to může být opět zajímavá informace, protože zacílení na trhy (často to znamená státy) s nízkou agregátní poptávkou může přinést podobné výsledky jako v případě strukturální nezaměstnanosti. Samozřejmě do tohoto tématu silně zasahují témata, jako jsou směnné kurzy, což může mít dopad na relativní výšku mezd, avšak nechci tuto kapitolu příliš komplikovat.
I když jsme již prodiskutovali značnou část problematiky míry nezaměstnanosti, situace je poněkud více komplikovaná. Prvním krokem je položení si několik otázek. Je frikční nezaměstnanost problémem? Je špatně, že lidé mění zaměstnání? Je pro ekonomiku přirozené, že některé odvětví rostou a jiné zase klesají, přičemž výsledkem je strukturální nezaměstnanost? Z ekonomického hlediska je tento vývoj relativně normální a přirozený. A právě proto platí, že frikční nezaměstnanost plus strukturální nezaměstnanost se rovná přirozené míře nezaměstnanosti.16 Jinými slovy, tato míra nezaměstnanosti je přirozená pro ekonomické prostředí, z čehož plyne, že právě cyklická nezaměstnanost je tím skutečným problémem, který zároveň může značně ovlivnit proces náboru.
Posledním typem nezaměstnanosti, který zmíním, je dlouhodobá míra nezaměstnanosti, což znamená skupinu jednotlivců, kteří jsou nezaměstnaní minimálně po dobu 12 měsíců.17 Jak může tato situace nastat? Příliš vysoké sociální benefity, dlouhá recese nebo již zmíněné odborové svazy držící mzdy příliš vysoko. Značné rozdíly v dlouhodobé míře nezaměstnanosti jsou typicky mezi Evropou a USA, protože evropský pracovní trh je již tradičně mnohem méně flexibilní, než je tomu v USA.18 Jediný rozdíl ve srovnání s mírou nezaměstnanosti je, že dlouhodobá míra nezaměstnanosti se vyjadřuje jako procento nezaměstnaných, a tím pádem se jedná o interval <0 % – 100 %>.
Praktické využití míry nezaměstnanosti
Cílem této části je demonstrovat možnosti, jak najít data a porovnat je napříč zeměmi. Obrázek 2 znázorňuje tři typy nezaměstnanosti – míru nezaměstnanosti, harmonizovanou míru nezaměstnanosti a dlouhodobou míru nezaměstnanosti. Jediným neznámým pojmem je harmonizovaná míra nezaměstnanosti (HMN), což je ve své podstatě to samé jako klasická míra nezaměstnanosti, akorát je lépe využitelná při srovnávání různých trhů, protože je sezónně očištěná.19
Zmiňovaný Obrázek 2 jasně znázorňuje, že například EU-28 (pořád ještě s UK) má téměř dvojnásobnou výši HMN než USA a více než třikrát vyšší míru dlouhodobé nezaměstnanosti. Když se například TA tým zaměřuje primárně na USA a chystá se poprvé expandovat i do Evropy, tato data mohou být varovným signálem poukazující na signifikantní rozdílnosti mezi jednotlivými trhy a je zapotřebí zjistit možný důvod. V předchozích subkapitolách jsem zmínil několik možných příčin a teď se podívejme například na to, kolik lidí se v rozdílných zemích přidává do odborových svazů. Vzhledem k diverzitě Evropských zemí by nebylo smysluplné dělat průměr pro celý region, proto se zaměřme například na Švédsko a předpokládejme, že právě zde bude probíhat akvizice talentů. Obrázek 3 demonstruje sílu odborů v různých zemích. Jak je vidět, intenzita je značně rozdílná21 (a bylo by vhodné se také zaměřit na odvětví). Lze tedy říct, že pro TA tým tento nepoměr mezi Švédskem a USA může být jedním z determinantů rozdílností různých typů nezaměstnaností.
Stejným způsobem můžeme zkoumat, jak velká část populace má (například) alespoň jeden sociální benefit. Když se zaměříme na data, zjistíme, že v USA to je 71,6 % a ve Švédsku 100 % populace,22 což může být dalším signifikantním důvodem ovlivňujícím hlavně dlouhodobou míru nezaměstnanosti.
Talent acquisition tým může kromě tohoto typu dat jít i hlouběji a prozkoumat například témata žen v managementu v různých zemích, což může pomoct předejít diskriminaci. Obrázek 4 pak znázorňuje, jak toto srovnání může vypadat. Můžeme říct, že rozdíly mezi zeměmi jsou markantní, a proto má smysl se zaměřit na specifická odvětví a pracovní pozice (je možné použít například software jako Talent Insight nebo Gartner).
Existuje nepochybně hodně způsobů, jak najít data, zároveň je však potřeba být opatrný a používat relevantní a ověřené zdroje. Proto uvádím tento list, který může pomoct (nejen) s hledáním dat souvisejících s pracovním trhem:
- OECD,
- Eurostat,
- ILOSTAT,
- Statista,
- Národní statistické úřady.
Aktivní politika zaměstnanosti
Aktivní politika zaměstnanosti (APZ) je soubor programů vytvořených státem, jehož cílem je pomoct nezaměstnaným najít si práci a již zaměstnaným pomoct najít si lepší zaměstnání.24 Hned na začátek je nutno podotknout, že tato subkapitola pravděpodobně nebude tak přínosná pro firmy zaměstnávající z velké části vysoce kvalifikované zaměstnance. Důvodem je, že APZ převážně cílí na lidi s nižší kvalifikací, avšak i přesto je jejím správným pochopením a případnou implementací možné ušetřit významné množství zdrojů. Jak tedy stát pomáhá lidem, kteří si aktivně hledají zaměstnání? V závislosti na geografickém regionu mohou být samozřejmě přítomné značné rozdíly, nicméně obecně můžeme jmenovat například tyto programy:25
- Poradenství a pomoc při hledání zaměstnání – tenhle program je zaměřený spíše na krátkodobou nezaměstnanost a obsahuje odborné vzdělání, asistenci při hledání, sociální podporu apod. Tato sekce se nezdá tak přínosná pro TA tým, alespoň ne přímo, i když při vhodné spolupráci mezi firmou a lokálním úřadem práce může dojít k doporučení zaměstnavatele, což může být často značná pomoc.
- Dotace zaměstnavatelům – tohle na jedné straně značně nákladné opatření z pohledu státu může značně pomoct zejména při zaměstnávání znevýhodněných skupin.
- Rekvalifikace – tento program jsem již zmínil ve spojitosti se strukturální nezaměstnaností jako možné řešení. Pod pojmem „rekvalifikace“ je možné si představit například rekvalifikační kurzy, kurzy zvyšující kvalifikaci, pomoc pro absolventy vstupujícím na trh práce apod.
- Tvorba pracovních pozic a přímé zaměstnávání – tento program je pravděpodobně jen málo zajímavý pro strategii náboru, protože se jedná zejména o tvorbu pracovních míst přímo státem. Obecně lze říct, že to však může mít nepřímý dopad na snižování dlouhodobé míry nezaměstnanosti.
Závěrem lze říct, že aktivní politika zaměstnanosti může určitým typům organizací pomoct být více efektivní a najít zaměstnance rychleji, vzdělávat je, případně dokonce obdržet finanční podporu. Taktéž v některých případech stojí za zmínku kooperace s úřady práce, které mohou pomoct při náboru specifických pozic.
Obecná teorie strategie
Primárním cílem této části je demonstrovat, jak podstatný je globální „big-picture“ pohled na věc a nesoustředění se jenom na jednu oblast. Tato publikace je primárně o strategii náboru, a přesně proto je důležité chápat, že strategie je jenom jednou z částí komplexnější HR strategie a ta je zase součástí obecné strategie organizace. Je potřeba chápat, že tyto části musí být kompatibilní, protože jenom takto mohou přinést požadovaný synergický efekt. Nechci tuto kapitolu příliš komplikovat a ponořit se do daného tématu hlouběji, než je potřeba, zároveň mi však zkušenost říká, že když týmy chápou tento „big-picture“ pohled na věc, jsou více flexibilní a dlouhodobě úspěšnější.
Porterův hodnotový řetězec
Tato kapitola stojí na klasickém modelu Hodnotového řetězce od Michaela Portera. Obrázek 5 tento model reprezentuje. Zároveň otázkou, která vyplývá již ze samotného názvu tohoto modelu, je úvaha, co vlastně slovo „hodnota“ v tomto ohledu znamená? Porter definoval hodnotu jako cenu, kterou je zákazník připraven zaplatit a Hodnotový řetězec definoval jako systém tvořený ze subsystémů, kde každý subsystém obsahuje vstupy, transformační proces a výstupy.26 Podstatný detail pro firmy s více obchodními jednotkami (business unit – BU) je, že tento model slouží zejména pro jednotlivé BU, a ne pro celou společnost.
Znamená to, že každá část BU participuje na produktu (zboží a/nebo služby), a tím pádem přispívá do finální hodnoty. Je evidentní, že tento řetězec obsahuje primární aktivity, které jsou esenciální pro tvorbu přidané hodnoty a podpůrné aktivity, které mají za cíl zefektivnit aktivity primární. I přestože tuto problematiku budeme rozebírat v nadcházejících kapitolách, můžete se již teď zamyslet, jestli vám dává smysl zaměřit strategii náboru dle primárních a podpůrných aktivit nebo nějak jinak. Zároveň je vhodné položit si otázku, jestli je strategie náboru spojená s různorodostí aktivit, nebo je možné najít i jiný determinant. Pro tento moment se ale pojďme blíže podívat na aktivity.
Primární aktivity:
- Vstupní logistika – reprezentuje příchozí materiál, nedokončené produkty, komponenty od dodavatelů směrem do skladů nebo přímo na prodejní místa.
- Operace – znamená transformaci vstupů na výstupy.
- Výstupní logistika – je proces spojen s pohybem a manipulací finálního produktu.
- Marketing a obchod – propagace, prodej a doručení finální hodnoty (produktu) zákazníkovi.
Servis – má za cíl umožnit zákazníkovi využívat hodnotu tak dlouho, jak je to možné.
Podpůrné aktivity:
- Firemní infrastruktura – zahrnuje všechno od obecné strategie přes finance, vztahy s veřejností, právní oddělení, kvalitu, kontrolu apod.
- HR Management – zahrnuje všechny aspekty spojené se zaměstnanci od sourcingu, recruitingu, selekce, náboru, etablace, školení, motivace, talent managementu až po udržování odměňování, povyšování nebo ukončení pracovního poměru.
- Technologie – zahrnuje technologickou znalost, hardware, software a vybavení.
- Pořizovaní – poptávaní, akvizice zboží, spolupráce s externími dodavateli apod.
Tento popis je samozřejmě relativně stručný a pro více podrobností má smysl publikace od M. Portera – Competitive Advantage: Creating and Sustaining Superior Performance.27
Smyslem předchozích řádků je i snaha vysvětlit názor, se kterým se někdy potkávám – a to, že podpůrné aktivity nejsou o nic horší než primární a všechny jsou naprosto nezbytné pro efektivní fungování organizace. Speciálně právě TA tým standardně podporuje většinu nebo i všechny typy aktivit, a i pro důvody, které zmíním v následujících kapitolách, je důležité s těmito částmi organizace budovat dobré vztahy. Taktéž doporučuji nepodcenit vztah s hiring manažery ze všech částí organizace, protože to může značně zefektivnit proces náboru. Dalším kouskem skládačky je pak firemní kultura, což bude předmětem zájmu dalších kapitol.
Globální strategie
Jak bylo řečeno, Hodnotový řetězec je modelem pro jednu BU (pokud jich má organizace více), v případě větších globálních společností je pro TA tým esenciální znát vizi, cíle, hodnoty apod. Specifické cíle jsou stejně tak důležité, zejména pro TA lídry, protože to je způsob, jak pochopit kadenci náboru, rozpočty a výzvy do budoucna, kterým bude potřeba čelit. Když jsou tedy dostupné všechny potřebné informace, je možné rozhodovat o specifických technologiích, stakeholderech, nebo kalibrovat počet členů v TA týmu.
Stejně tak je pro sourcing a recruiting důležité znát vizi a hodnoty organizace a následně je „prodávat“ dál kandidátům. Vize by tedy měla ozřejmit, jaký je skutečný důvod existence organizace, a tím i přitáhnout a zaujmout ty správné kandidáty. Hodnoty jsou úzce spjaté s firemní kulturou a podtrhávají prostředí v organizaci. Z předchozích řádků je možná cítit, že mám z velké části na mysli tzv. Employer Value Proposition (EVP), zároveň však ještě není ten správný čas jít více do hloubky.
Klíčovým poznatkem tedy zůstává, že i přes nepochybnou důležitost strategie náboru se pořád jedná o část větší strategie organizace, a je nesmírně důležité mít pořád na paměti globální „big-picture“ pohled na věc.
Závěr k obecné teorii mikroekonomie, makroekonomie a strategie
Jak jsem často zdůrazňoval, hlavním cílem této kapitoly bylo ozřejmit spojení mezi interním a externím prostředím organizace v návaznosti na strategii náboru. Primárním důvodem je vytlačování jednotlivců z komfortní zóny jejich každodenní rutiny a nabídnutí možnosti dívat se na strategii náboru z jiných uhlů a dohlédnout na vzdálenější horizonty. Jinými slovy, nejde jenom o to dělat více než jiné organizace, ale dělat to také chytře, a tím dosáhnout konkurenční výhody.
Poznámky
- SAMUELSON, Paul A. a William D. NORDHAUS. Economics. 19th ed. Boston: McGraw-Hill Irwin, c2010. ISBN 978-0073511290. ↩
- TUCKER, Irvin B. Macroeconomics for today. 7th ed. Mason, OH: South-Western Cengage Learning, c2011. ISBN 0538469447. ↩
- ARNOLD, Roger A. Economics. Thirteenth edition. United States: Cengage, [2019]. ISBN 978-1337617383. ↩
- Unemployment rate. OECD Data [online]. USA: OECD, 2020 [2020-03-18].Dostupné z: https://data.oecd.org/unemp/unemployment-rate.htm ↩
- HOLMAN, Robert. Mikroekonomie: středně pokročilý kurz. 3. aktualizované vydání. V Praze: C.H. Beck, 2018. Beckovy ekonomické učebnice. ISBN 978-80-7400-397-4. ↩
- Unemployment rate. OECD Data [online]. USA: OECD, 2020 [2020-03-18]. Dostupné z: https://data.oecd.org/unemp/unemployment-rate.htm ↩
- Unemployment rate. OECD Data [online]. USA: OECD, 2020 [2020-03-18]. Dostupné z: https://data.oecd.org/unemp/unemployment-rate.htm ↩
- ILOSTAT. International Labour Organisation [online]. 2020 [2020-03-18]. Dostupné z: https://ilostat.ilo.org/ ↩
- ILOSTAT. International Labour Organisation [online]. 2020 [2020-03-18]. Dostupné z: https://ilostat.ilo.org/ ↩
- ILOSTAT. International Labour Organisation [online]. 2020 [2020-03-18]. Dostupné z: https://ilostat.ilo.org/ ↩
- AUER, Peter, Ümit EFENDIOĞLU a Janine LESCHKE. Active labour market policies around the world: coping with the consequences of globalization. 2nd. ed. Geneva: International Labour Office, 2008. ISBN 978-9221204565. ↩
- EUROPEAN SEMESTER THEMATIC FACTSHEET ACTIVE LABOUR MARKET POLICIES [online]. ec.europa, , 12 [2020-03-21]. Dostupné z: https://ec.europa.eu/info/sites/info/files/european-semester_thematic-factsheet_active-labour-market-policies_en.pdf ↩
- PORTER, Michael E. Competitive advantage: creating and sustaining superior performance : with a new introduction. New York: Free Press, [1998]. ISBN 978-0684841465. ↩
- PORTER, Michael E. Competitive advantage: creating and sustaining superior performance : with a new introduction. New York: Free Press, [1998]. ISBN 978-0684841465. ↩
- PORTER, Michael E. Competitive advantage: creating and sustaining superior performance : with a new introduction. New York: Free Press, [1998]. ISBN 978-0684841465. ↩



