Úvod›Knihy›Strategie akvizice talentů›Oslovování kandidátů
Kapitola III · Strategie náboru v krátkém období

Oslovování kandidátů a funnely pro talent sourcing

Oslovování

Oslovování je posledním krokem sourcingové sekvence a v konečném důsledku se nejedná o nic jiného než o kontaktování potenciálních kandidátů vhodným způsobem. Předchozí krok nám pomohl shromáždit potřebné informace od podrobností spojených s pracovní pozicí přes kontaktní údaje, jako jsou e-mailová adresa, telefonní číslo, sociální sítě apod. Teď je čas oslovit tolik potenciálních kandidátů, kolik je potřeba, a doručit je do procesu selekce. Avšak před vstupem do selekce stojí ještě dlouhá cesta a hned na začátku je potřeba přemýšlet o dvou otázkách – kdo bude potenciální kandidáty oslovovat a jak?

Kdo oslovuje potenciální kandidáty?

Je mi jasné, že tato otázka může znít zvláštně, protože značně záleží na specifickém procesu organizace, avšak zpravidla se jedná o někoho z TA týmu. Je to tedy zejména talent sourcer nebo přímo recruiter. Případně to může být i TA business partner, TA manažer, případně TA director apod. Důvod, proč mohou být i TA lídři součástí procesu oslovování, je zřejmý – vyšší míra odpovědí, zejména pokud jde o jednotlivce na podobné kariérní úrovni, nebo jde o nábor nového člena TA týmu. Tak nebo tak, zmíněné příklady jsou ale pořád z prostředí TA týmu a je potřeba dodat, že není nestandardní, že i jiní členové organizace na tomto procesu participují.

Zajímavějším tématem je oslovování někým, kdo je mimo TA tým, avšak pochopitelně s podporou TA týmu. Nejlepším příkladem jsou hiring manažeři, což je z mé zkušenosti strategie, která může mít daleko větší dopad na employer brand a míru odpovědí. Tuto strategii jsem zužitkoval zejména v případě těžko obsažitelných pozic, například pokud bylo v geografické oblasti jenom několik málo relevantních kandidátů, nebo se jednalo o specifické IT pozice.

Kromě hiring manažerů se může také jednat o potenciální členy týmu, případně různé typy lídrů z jiných částí organizace. Osobně jsem viděl několik CEO velkých globálních organizací být součástí procesu kontaktování, zejména pro pozice na úrovni ředitelů nebo vice prezidentů a jiných exekutivních pozic. Tato strategie je pochopitelně aplikovatelná jenom ve specifických případech, protože se primárně jedná o odpovědnost TA týmu. I přesto jsou organizace, kde potenciální kandidáty kontaktují primárně hiring manažeři. Závěrem chci jenom dodat, že stojí za to tuto možnost zvážit, protože může snadno zvýšit míru odpovědí o desítky procent, klidně i na úroveň 100 %.

Jak kontaktovat potenciální kandidáty?

Teď je již jasné, kdo bude kontaktovat potenciální kandidáty, avšak otázkou je, jak na to? Obecně můžeme říct, že existují dvě fundamentální cesty – online a offline oslovování. Obě mají své výhody a nevýhody a teď je čas se na ně podívat blíže.

Online kontaktování

Pokud se rozhodnete kontaktovat potenciální kandidáty online (což bude pravděpodobně ve většině případů), je možné zvážit kanály jako e-mail, InMail (specificky pro LinkedIn nebo Xing), zpráva přes různé sociální sítě, SMS apod. Pochopitelně, kanál (resp. kanály) bude záviset od formy zprávy, a proto budeme diskutovat vybrané tipy a triky pro správné provedení s cílem zvýšit míru odpovědí, ale teď se podívejme na různé typy zpráv:

  • Textová forma – znamená, že zpráva bude obsahovat jenom text, případně URL adresy, pokud je to nutné apod. Největší výhodou je, že tento typ zprávy je relativně snadné vytvořit a v případě, že využíváte anglický text, můžete využít některé z následujících nástrojů, které mohou značně pomoci, ho zlepšit. Obecnější nástroje jsou například:

    • hemingwayapp.com,
    • readabilityformulas.com,
    • natural-language-understanding-demo.ng.bluemix.net,
    • grammarly.com,
    • textio.com apod.

    Případně existují i specifické nástroje zaměřené na genderovou neutralitu:

    • totaljobs.com/insidejob/gender-bias-decoder,
    • gender-decoder.katmatfield.com.
  • Grafická forma (+ text) – znamená implementaci grafických elementů do zprávy. Prakticky to může znamenat krátkou prezentaci nebo obrázek vysvětlující organizační strukturu, produkty nebo nějak demonstrující EVP. Při posílání grafického obsahu je pochopitelně taktéž vhodné zprávu doplnit textem. Tvorba grafického obsahu může být náročná a v případě, že nemáte podporu profesionálů, můžete využít již zmíněné nástroje, kde lze hledat vizuální obsah:

    • unsplash.com,
    • pexels.com,
    • pixabay.com,
    • freephotobank.org,
    • shutterstock.com.

    V případě, že disponujete vhodným vizuálním obsahem, je často potřebná určitá editace a je k tomu možné využít například těchto nástrojů:

    • canva.com,
    • Inkscape,
    • Gimp.
  • Audio forma – pravděpodobně nejtypičtějším příkladem z této kategorie je klasický telefonní hovor. Může se jednat o zajímavou a efektivní cestu, jak minimálně zvýšit Povědomí o značce zaměstnavatele, ale i přesto doporučuji být opatrný. Například globální výzkum organizace CodinGames121 se zaměřením na technologické odvětví zjistil, že 41,42 % osob preferuje e-mail, 41,22 % preferuje InMail zprávu přes LinkedIn a jenom 6,08 % preferuje telefonní hovor. Dodatečně lze také uvést, že jenom 0,96 % preferuje Twitter a 0,59 % Facebook. Na druhou stranu, pokud se bavíme o audio formě, nemusí to nutně znamenat telefonní hovor. Může se jednat například o hlasovou zprávu, která může být pro potenciálního kandidáta méně rušivá, protože si ji mohou vyslechnout, kdy chtějí, a je pořád relativně personifikovaná. Taktéž k tomu není potřeba specifické technologie nebo nástroje, protože v dnešní době má každý telefon nahrávání zvuku na kvalitní úrovni.
  • Audiovizuální forma – tato forma se nezdá být tak populární mezi TA týmy, avšak z mé zkušenosti se jedná o velice silný nástroj, který dokáže signifikantně zvýšit míru odpovědí a zároveň budovat employer brand. Praktickým příkladem může být nahrání 1–2minutového videa, ve kterém je diskutován specificky profil potenciálního kandidáta i se zdůvodněním, proč je kontaktován.

    Pokud přemýšlíte o tom, jak to prakticky zrealizovat, existuje více možností. Můžete opět využít mobilní zařízení a nahrát video (externí mikrofon může být vhodný). Tento způsob ale může být relativně náročný ve způsobu doručení videa potenciálnímu kandidátovi. Jednodušší cestou je často využití nástroje, jako například Loom nebo StoryXpress, které dokážou nahrát vaši obrazovku, na které můžete mít otevřený například LinkedIn profil potenciálního kandidáta. Tyto nástroje dokážou zároveň nahrávat obrazovku i vás a hned, jak video dokončíte, mu bude přidělena specifická URL adresa a každý, kdo na ní klikne, si může video přehrát. Je to tedy způsob, který se dá snadno poslat i s textovou zprávou. Taktéž je případně možné využít nástrojů jako Bombbomb, které umožňují posílat video e-maily/zprávy.

    Závěrem chci tedy dodat, že se jedná o způsob, který je časově náročný a není pravděpodobně potřebný pro každou pozici. Na druhou stranu, je vhodný zejména pro těžko naplnitelné pozice, případně specifické geografické oblasti obsahující jen malý počet potenciálních kandidátů. Obecně lze říct, že míra odpovědí je u tohoto způsobu znatelně vyšší a není ničím výjimečným dosáhnout 100 %.

Offline kontaktování

Tento typ kontaktování se může zdát poněkud staromódní, protože rozesílání listů a podobných dokumentů zabere hodně času, je obtížné to měřit a je potřeba znát adresu. Můžu jenom souhlasit s každým jedním bodem a rozhodně nechci říct, že se má jednat o standardní metodu. Důvod ke zvážení této metody je stejný jako v případě kontaktování potenciálních kandidátů CEO organizace nebo rozesílání videí – máte jenom limitovaný počet relevantních profilů, případně znáte adresu, kde tito lidé pracují, ale nemáte online kanál, jak je zasáhnout, případně se jedná o náročnou situaci z jiného důvodu.

Pokud přemýšlíte, co konkrétně poslat, možností je několik, od klasického dopisu přes pohled až po produkt typický pro organizaci. Cokoliv ale vyberete, je vhodné využít QR kód, který zabezpečí lepší měřitelnost. Pochopitelně většinou nemáte specifickou adresu, kde potenciální kandidát bydlí, ale často je dostačující využít adresu zaměstnavatele a potenciální kandidát zásilku zpravidla obdrží.

Výhodou tohoto přístupu je jednoznačně vysoká míra personalizace, což může pozitivně ovlivnit vnímání employer brandu. Na druhou stranu se jedná o časově náročnou aktivitu, avšak všichni známe typy pozic, kde je nezbytná kreativita a odlišení se od ostatních.

Tipy a triky

Následující text obsahuje rady, tipy a triky spojené s procesem oslovování, které plynou jak z mé zkušenosti, tak z dat a zdrojů, které uvádím.

Předmět

V případě e-mailů, InMailů a jiných zpráv, které vyžadují předmět, doporučuji nepodceňovat sekci „předmět“. Moje rada je nepoužívat generické předměty jako „Skvělá pracovní příležitost!“, „Práce pro Tebe“, „Nabíráme nové kolegy“ apod. I když neberu v úvahu data, je pravděpodobně zřejmé, že tyto generické předměty nejsou nejvhodnější. Co ale říkají data?

  • Optimální délka je mezi 25 až 40 znaky,122 LinkedIn umožňuje délku až 200 znaků.123
  • Doporučuji být kreativní a personalizovat předmět, protože jenom personalizace této sekce může zvýšit míru otevření o 26 %.124 Dokonce i když využijete jeden ze zmíněných generických předmětů a personalizujete ho, můžete značně zvýšit dopad, například „Petře, příležitost jen pro Vás!“.

    Pochopitelně, pořád se jedná o hodně generický předmět, a proto můžete například najít blog dané osoby (nebo GitHub projekt) a implementovat tuto skutečnost do předmětu „Petře, Váš blog o C++ inspiroval mé kolegy“ – a ano, délka přesahuje 40 znaků.

    Pak samozřejmě existují i čistě kreativní předměty, například v případech, kdy hledáte Java Developera a využijete předmět „Java není jenom ostrov“, což je relativně známý název článku o softwaru v organizacích.125

Závěrem tedy lze říct, že si plně uvědomuji skutečnost, že ne vždy je potřebná taková úroveň personalizace, zejména pokud máte relativně velké množství potenciálních kandidátů. Avšak v případě těžko naplnitelných pozic je tato strategie vhodná.

Pre-view text

Jedná se o text, který následuje přímo za předmětem a nemyslím tím nutně samotný text zprávy. Hlavní myšlenkou je, že potenciální kandidát vidí více informací, což může citelně zvýšit míru otevření zprávy. Pokud vás tato tematika zajímá více, doporučuji vyhledat i frázi „preheader“.

Jak začít zprávu?

Zpravidla je vhodné začít konverzaci jménem potenciálního kandidáta, jako například „Dobrý den Petře“, „Pozdravuji z Amsterdamu, Petře“ apod. Výzvou ale je, že software a nástroje, které používáte, vás mohou zradit. Osobně jsem dostal několik zpráv začínajících „Hello {firstName}” apod., takže doporučuji být opatrný. Některé formáty jmen jsou ještě větší výzvou, zejména pokud se někdo jmenuje Jan Novák, avšak využívá formu „JAN NOVÁK“ nebo „--Jan Novák—.“ v tomto případě je náročné korektně využít operátor {firstName}, protože potenciální kandidát by obdržel zprávu „Hello JAN“ nebo „Hello --Jan“, což automaticky napovídá, že personalizace je na velmi nízké úrovni. Proto doporučuji si využívaný software nejdříve otestovat.

Zpráva

Jak jsem již zmínil v sekci pro předmět zprávy, personalizace je důležitá a platí to i v případě zprávy samotné. Pokud jde o délku, je vhodné využívat zprávy spíše kratší, i když hodně záleží na tom, jestli je zakomponován i vizuální obsah. Pokud posíláte zprávu přes LinkedIn InMail, systém vám doporučí délku maximálně 500 znaků nebo méně než 200 slov126 (moje zprávy mají často i 700 znaků).

LinkedIn taktéž doporučuje nevkládat do zprávy URL adresu s popisem pozice, a to z důvodu, že LinkedIn je primárně síť pro networking a potenciální kandidáti nemají rádi tento přístup.127 Jiný výzkum (taktéž od LinkedInu)128 říká, že 89 % potenciálních kandidátů chce již v první zprávě vidět podrobnosti o pracovní nabídce (72 % chce znát mzdu, 69 % více informací o organizaci, 54 % důvod, proč je považujete za vhodné). Z mé zkušenosti plyne, že oba přístupy mohou fungovat a je zde více proměnných, které mají dopad na výsledek a jedná se například o geografickou oblast, odvětví, senioritu apod. Již jsem zmiňoval možnost oslovování potenciálních kandidátů hiring manažerem, což dokazují i data, která říkají, že při tomto způsobu oslovování k odpovědi inklinuje 56 % oslovených.129 Stejný výzkum říká, že potenciální kandidáti spíše odpoví členům TA týmu, pokud mají v názvu pozice slovo „Senior“ apod. Také doporučuji vhodné využití paragrafů, zejména z důvodu lepší čitelnosti.

Osobně jsem fanouškem personalizace zpráv, i když na druhou stranu je potřeba být upřímný a vidět každodenní realitu TA týmů, které na přílišnou personalizaci nemají časovou kapacitu. Proto je vhodné využívání šablon, ke kterým se dá následně přidat alespoň jeden prvek personalizace zmiňující například aktuální organizaci, pro kterou potenciální kandidát pracuje. Případně může být zajímavé využití nástroje typu Crystal Knows, který může často říct něco víc o osobnosti potenciálního kandidáta.

Kdy kontaktovat potenciální kandidáty?

Vyhodnocení, kdy přesně je vhodné kontaktovat potenciální kandidáty, může být na dlouhou diskusi, avšak z mé zkušenosti zde nejsou velké rozdíly. Dokonce i dostupné výzkumy nezaznamenaly významné odchylky a různé časy dosahovaly podobných výsledků.130 Moje doporučení tedy je kontaktovat potenciální kandidáty v čase, který se vám nejvíce hodí.

Call to action elementy

Jak již víme, existuje nespočet způsobů, jak vytvořit zprávu, podstatou ale je, že potenciální kandidát rozumí, jaký je další krok a co pro to musí udělat. Znamená to tedy, že tuto osobu můžete požádat přímo o CV, nebo rovnou nasdílet váš kalendář, kde si může vybrat čas pro rozhovor. Způsobů je tedy velké množství, a ještě je zde značná korelace s geografickou oblastí, kulturními rozdíly, avšak i přesto mohu sdílet radu, jak zvýšit míru odpovědí. Věřím, že TA týmy často žádají po oslovených osobách příliš mnoho. Pokud si představíte celý proces, potenciální kandidát musí otevřít zprávu, přečíst ji, najít relevantní CV (kolik pasivních kandidátů má aktualizované CV?), rozhodnout se, odpovědět a tak dále. Obecně doporučuji tento proces zkrátit, a proto do zprávy vkládám CTA (call to action) element, jako například „Pokud se Vám tato příležitost zdá zajímavá, jenom prosím akceptujte zprávu a já se postarám o všechno ostatní“. Tento příklad je vhodný zejména pro LinkedIn, avšak pointa je jasná – potenciální kandidát nemusí udělat tolik kroků a šance na konverzaci se zvyšuje.

Testování

Všechny tipy a triky, které jsem zmínil fungují – v některých případech, v některých situacích, v některých geografických oblastech. Neexistuje žádná magická pilulka, a proto nejvýkonnější TA týmy pořád testují minimálně pomocí A/B testingu a na základě toho mění formáty, předměty, kanály a mnoho dalších proměnných, což jim nakonec přináší konkurenční výhodu.

Funnely pro talent sourcing

Situace v oblasti talent sourcingu je relativně podobná situaci v recruitment marketingu, protože měření i tady pomáhá kontrolovat proces a v konečném důsledku shromažďovat data pro dlouhodobou strategii. Opět využiji pro krátké období relativně jednoduché funnely, avšak se zaměřením na oblast talent sourcingu. Využití tohoto funnelu pochopitelně rozhodně není jedinou možností a nepochybně je vhodné zkoušet i jiné, inovativní řešení.

Funnel pro talent sourcing ve tvaru trychtýře: Strategický pohled, Talenty, Oslovení, Odpovědi, Zájem.
Obrázek 29 – Funnel pro talent sourcing

Obrázek 29 demonstruje možnou podobu funnelu a teď půjdu krok za krokem přes celý proces a vysvětlím, proč se funnel zužuje a co tuto tendenci ovlivňuje. Pro lepší pochopení si představme reálný příklad z praxe, kde jsem hledal Software Testera v Barceloně se znalostí C++ a minimálně se třemi roky zkušeností.

  1. Strategický pohled (401 profilů) – tento krok by měl být zřejmý již z prvního kroku, kterým je „Data a Analýza“. Primárním cílem tohoto kroku je přibližný odhad toho, jak situace v oblasti Barcelony vypadá. Doporučuji začít s relativně jednoduchým a co nejširším hledáním s nevyhnutelnými filtry, jako je například Název pracovní pozice, Lokalita, Klíčová slova, Odvětví, PSČ, Léta zkušeností apod.

    Důležitou poznámkou je, že v tomto okamžiku se jedná o teoretické množství potenciálních kandidátů (někdy se tomto procesu říká „Talent mapping“), přes které je nakonec potřeba projít a uložit je do projektu. Tento krok se nemusí zdát tak důležitý, avšak jeho inkorporace může pomoct jak v krátkém, tak v dlouhém období.

  2. Talenty (48 profilů) – tato sekce, někdy nazývána jako „Longlist“, je ve skutečnosti seznam potenciálních kandidátů, které může TA tým kontaktovat. Důležitou otázkou ale je, jak je možné, že z množství 401 potenciálních profilů zbylo jenom 48 pro kontaktování?

    Zaprvé, poměr uložených profilů značně záleží na pozici, nicméně 15 % je relativně standardní číslo. Obecnějším problémem bývá, že TA týmy využívají příliš mnoho filtrů. Tato strategie může být vhodná na začátku hledání, protože umožňuje vyhledat ty nejvhodnější kandidáty, avšak nakonec je potřeba držet hledání v co možná nejširších mezích, a to i za cenu relativně velkého množství nevhodných kandidátů. Odměnou za to je, že profily, které jde jen těžko najít, nedostávají tolik zpráv.

  3. Oslovení (38 profilů) – tento krok doslova znamená, kolik jednotlivců z předchozího kroku bylo kontaktováno TA týmem. Důvodů, proč se funnel zužuje i v této části, je několik. Například máte v projektu hodně talentů z jedné organizace, a proto dává smysl je kontaktovat ve vlnách, případně jsou někteří na hraně vhodnosti pro danou pozici a chcete si je raději ponechat pro další kolo. Avšak důvodem také může být, že za sourcing a oslovování není odpovědná jedna a ta samá osoba a zejména v těchto situacích může být funnel podstatným elementem. Představme si, že jedna osoba by doručila do projektu 48 profilů, avšak osoba odpovědná za oslovování by kontaktovala jenom 7 z nich, což je již situace, ve které je potřeba jednat a zjistit důvod.
  4. Odpovědi (14 jednotlivců) – míra odpovědí znamená, že když bylo kontaktováno 38 jednotlivců a odpovědělo 14, míra odpovědí je přibližně 38 %. Na druhou stranu, ve skutečnosti to neznamená, že všech 14 jednotlivců se posune do procesu selekce, protože někteří z nich jen informovali TA tým o tom, že nemají zájem. Avšak pojďme zpátky k míře odpovědí. Míra odpovědí značně závisí na typu pozice, avšak i přesto je ve vašich rukou. Můžete například využít některé ze zmíněných tipů a triků, jako je personalizace obsahu zprávy, využití e-mailu místo InMailu nebo obráceně, posílání videí, inkorporace hiring manažera do procesu apod.
  5. Zájem (5 jednotlivců) – tento krok reprezentuje počet jednotlivců, kteří vstoupí do procesu selekce. Toto číslo můžete srovnat nejen s počtem jednotlivců, kteří odpověděli, ale i s jinými části funnelu, což je ale spíše téma, které budeme diskutovat v dlouhém období. Posledním detailem, který chci zmínit, je vztah mezi osobami, které odpověděly, a osobami se zájmem. Ze zkušenosti obecně pozoruji dva základní přístupy TA týmů. Demonstrujme si to na příkladu, kde tým oslovil 40 jednotlivců a 5 z nich má zájem. Jaké jsou tedy možné rozdíly?

    Jedna skupina TA týmů se zaměřuje na co nejvyšší míru odpovědí (například z důvodu, že nemají dostatek InMail kreditů), což znamená, že obsah zprávy navádí potenciální kandidáty odpovědět i v případě, že nemají zájem a může se stát, že klidně 30 jednotlivců odpoví. V tomto případě to je míra odpovědí 75 %, a jak jsem již uvedl, 5 jednotlivců má zájem.

    Míra odpovědí druhou skupinu TA týmů tak moc nezajímá. Pro tento typ týmů jsou důležití jenom ti potenciální kandidáti, kteří mají opravdu zájem, takže ideální situace je, že mají stejný počet odpovědí jako zájemců. V praxi se tedy může stát, že jenom 6 jednotlivců odpoví, což odpovídá míře odpovědí 15 %, a opět 5 z nich má zájem.

    Obě tyto cesty dávají smysl, a proto doporučuji se zaměřit na jednu strategii a nějakou dobu ji následovat, protože není vhodné srovnávat výsledky těchto dvou různých přístupů.

Poznámky

  1. CODINGAME‘S TECH RECRUITING SURVEY REPORT 2019. In: Https://www.codingame.com/ [online]. USA: Codingame, 2019, 2019 [2020-04-10]. Dostupné z: https://www.codingame.com/work/blog/hr-news-trends/key-takeaways-codingame-2019-developer-report/ ↩
  2. The Inmail Subject Lines That WORK. SocialTalent [online]. USA: SocialTalent, 2020 [2020-06-20]. Dostupné z: https://www.socialtalent.com/blog/recruitment/the-inmail-subject-lines-that-work ↩
  3. InMail - Overview. LinkedIn Help [online]. USA: LinkedIn, 2019 [2020-06-20]. Dostupné z: https://www.linkedin.com/help/linkedin/answer/1584 ↩
  4. EMAIL MARKETING & BEYOND: GLOBAL INDUSTRY BENCHMARKS 2017. GetResponse [online]. USA: GetResponse, 2017 [2020-06-20]. Dostupné z: https://resources.getresponse.com/en/reports/email-marketing-and-beyond-global-industry-benchmarks-2017.pdf ↩
  5. Another view: Java is not an island. ZDNet [online]. USA: ZDNet, 2005 [2020-06-20]. Dostupné z: https://www.zdnet.com/article/another-view-java-is-not-an-island/ ↩
  6. Recruiter. LinkedIn [online]. USA: LinkedIn, 2020 [2020-09-05]. Dostupné z: https://www.linkedin.com/talent/profile/AEMAAC44wfcBHrIfrabDuI_1JbHbRg0wYx39pDc?rightRail=composer ↩
  7. Writing Effective InMail Messages. LinkedIn Help [online]. USA: LinkedIn, 2018 [2020-06-20]. Dostupné z: https://www.linkedin.com/help/recruiter/answer/2226 ↩
  8. Inside the Mind of Today’s Candidate. Business LinkedIn [online]. USA: LinkedIn, 2017 [2020-06-20]. Dostupné z: https://business.linkedin.com/content/dam/me/business/en-us/talent-solutions/resources/pdfs/inside-the-mind-of-todays-candidate1.pdf ↩
  9. Inside the Mind of Today’s Candidate. Business LinkedIn [online]. USA: LinkedIn, 2017 [2020-06-20]. Dostupné z: https://business.linkedin.com/content/dam/me/business/en-us/talent-solutions/resources/pdfs/inside-the-mind-of-todays-candidate1.pdf ↩
  10. Data Reveals the Best Time to Send InMails (and the Answer Will Surprise You). LinkedIn Talent Blog [online]. USA: LinkedIn, 2016 [2020-06-20]. Dostupné z: https://business.linkedin.com/talent-solutions/blog/writing-inmails/2016/data-reveals-the-best-time-to-send-inmails-and-the-answer-will-surprise-you ↩